Neymar's fucking true 2 (CZ) [2. série] ✔

34. Udělala jsem špatně?

Pohled Carol

Ležela jsem a nade mnou se skláněl Neymar. Sama sobě jsem se divila jak dobře jsem spolupracovala. Jeho rty mě zasypávaly polibky a já si to náramně užívala. Nechápu proč vůbec jsem to udělala a pořád v tom pokračuju, ale řeknu vám, je to blaho. Jeho rty, jeho doteky, jeho tělo mi tak hrozně chybí. On celý mi chybí, ale nejsem si jistá zda mu dát šanci.

Těhotenství mi dává zabrat i z jiného pohledu než jen zdravotního. Chuť na sex je čím dál větší a to přeci jen nemůže jít ze mě až tak úplně ne? A nebo? Pravda že sex, teda pohlavní styk, jsem neměla od té doby co jsme se rozešli s Neymarem a to už je pěkná doba, tak že by to bylo i tím? Myslím si, že je to trochu od každého. Jen to že jsem na něj takhle skočila není tím, že jsem ho dlouho neměla, ale tím, že jsem nadržená jak kdybych neměla sex roky.

Svými prsty jsem mu jezdila ve vlasech a někdy za ně něžně zatahala. Ney se zatím z mých úst přemístil na můj krk, kde mi dával polibky a někdy do něj i kousl. Zasténala jsem, protože mě to vzrušovalo.

„Zvedni ruce." poručil mi Ney a já tak udělala. Dal mi dolů tričko a zadíval se na mé břicho.

„Co je?" zastavila jsem se a nechápala.

„Vážně si v tom? Protože nemáš skoro žádné bříško." řekl a dal mi na něj pusu.

Pravda, že mám bříško menší než je normální, ale i tak pro mě je dost velké. Přeci jen už ho mám vyboulené.

„3. měsíc Ney. Třetí." řekla jsem a zasmála se, ale byla jsem umlčena polibkem. Dál jsem tedy nic neříkala a jen se řídila svým myšlením, které jak to vypadá převzal někdo jiný než já sama. Ney si vysvlékl tričko a já měla po dlouhé době pohled na jeho úžasné bříško s buchtičkami. Přejela jsem po nich nehty a přitom se zakousla do rtu. Ney se jen uchechtl a chtěl mi sundal podprsenku, když v tom jsem ho zastavila.

„Ney, Ney ... počkej." řekla jsem trochu udýchaně.

„Co se děje zlato?" zeptal se Ney ustaraným hlasem.

„Nemůžu" kroutila jsem hlavou a pokoušela se vstát.

„Něco jsem udělal špatně?" nechápal mé rozhodnutí.

„Ty ne, ale já. Nebo já nevím. Ney promiň, ale musím jít." řekla jsem zmateně a hledala svoje tričko. Ney vstal a v rukou držel moje tričko. Natáhla jsem se pro něj. Ney mi ho dal a já se mohla v klidu obléknout. Vzala jsem si mobil ze stolku a chtěla odejít, když v tom mě Ney chytl za ruku a stáhl si mě nazpět k němu.

„Nic si neudělala špatně. Dělala si jen to co ti srdce říkalo, že máš udělat. Jsem rád, že jsme se dostali alespoň k tomuhle, zlato moje." řekl Ney a přitom se mi díval upřímně do očí. Poté co skončil svou řeč mi dal pusu, dlouhou, procítěnou a přitom něžnou.

„Ney, já teď vůbec nevím. Musím si to promyslet. Všechno. Mě a Camerona. To co cítím k tobě a vím, co chceš aby se stalo, ale já teď vážně nevím. Promiň" řekla jsem a do očí se mi nahrnuly slzy a hlas se mi trochu třepal.

„Klid zlato" řekl a utřel mi padající slzu. „V klidu si to promysli, můžeme jít na večeři nebo kamkoliv budeš chtít, aby si viděla, že mi na tobě vážně záleží a moc lituji, toho co jsem ti udělal. Chci aby si věděla, že to v životě už neudělám a t=hle chyby moc lituji. Zeptej se Gila nebo Rafaely, co jsem všechno rozbil a jak jsem si nadával a ještě teď nadávám jaký jsem to kokot pro to co jsem ti udělal a způsobil. Moc se ti omlouvám Carol. Miluju tě a chci abysme se k sobě vrátili." řekl pro mě dost překvapivé věty. Tohle jsem vážně nečekala, že by mi řekl.

„Já tě taky miluju, ale copak mám jistotu, že mě zase nenecháš? Copak si můžu být teď jistá?" řekla jsem a slzy šly ven. Měla jsem mu to říct nebo ne? Doufám, že jsem teď neudělala kravinu.

„Neboj. Teď mám tebe a naše malý a chci být jen a jen s tebou, zlato moje. Miláčku můj." pohladil mě po bříšku a k tomu mi dal pusu.

„Já se jen chci ujistit. Mám strach a nechci už nic podstupovat znovu."

„Nebudeš neboj." dal mi pusu na ruku.

„Už půjdu." řekla jsem a pomalu odešla směr chodba.

„Opatrně zlato. V klidu si všechno promysli. Já tu jsem jen pro tebe." řekl a dal mi pusu, mezi vchodovými dveřmi.

„Až budu doma, tak ti napíšu, aby ses nebál." řekla jsem a šla k autu, do kterého jsem nastoupila. Jeho odpovědí bylo ,,Dobře budu čekat." ... Nastartovala jsem, vyjela na silnici a ještě než jsem odjela jsem mu zamávala, pak jsem se vydala na cestu.

___________________________________________