Školní výlet | BTS

Bylo to nutný?

- Pohled Jimina -

Vzbudil jsem se na sedačce. Chvíli jsem jen koukal, než mi došlo, že mam s Taehyungem propletený prsty a mé rty jsou přitisklé na jeho čele. Rychle jsem ho od sebe odstrčil a tím ho vzbudil. Tae se na mě nechápavě podíval. Snažil jsem se vzpomenout co se stalo a pak mi to došlo.. V hlavě mi znova zazněla Nam věta, kterou řekla před tím, než jsem usl. "Ona ví o té sázce.." Zašeptal jsem. Tae na mě vykulil oči a absolutně nechápal. "A teď se nám určitě chtěla pomstít.." Rychle jsem čapl svůj telefon, na kterém bylo fakt dost upozornění z Twitteru. 

Otevřel jsem Twitter a skoro to semnou švihlo. "Koukej.." Ukázal jsem fotky Taemu a začal mlátit hlavou do sedačky. "My jsme takoví kreténi.." Zařval jsem a hodil telefonem o zeď. Tae jen seděl a koukal do prázdna. Ten kluk je víc v prdeli, než kdykoliv jindy. Naštvaně jsem se zvedl a šel k holkám do pokoje. Prudce jsem otevřel dveře a jakmile jsem vešel dovnitř. Ty dvě na mě okamžitě upřely své pohledy.

"Bylo to nutný?" Podíval jsem se na Nam s kamenným výrazem. "Jop bylo.. Přesně jako vaše sázka.. Doufám, že jste oba spokojení.. A jsem smířená s tim, že mě Hitman vyhodí, takže se nemusíš bát.. Brzo se mě zbavíš." Mile se na mě usmála a odvrátila pohled. Tím mě uzemnila. "Nam.. promiň... Vim, že to od nás bylo dost trapný.." Sklopil jsem pohled. "Jděte oba do prdele a přestaň se o něco snažit.. Už je dost pozdě.." Celou dobu se koukala do telefonu a nevěnovala mi jediný pohled. "Tak si polib prdel!" Třískl jsem dveřma a odešel do svého pokoje. 

Lehl jsem si na postel a dal sluchátka do uší. Kdyby tak věděla... Já jí měl opravdu rád.. Víc než jen kamarádku a ta sázka byla nápad Taehyunga.. Jsem takovej debil, že jsem s tim souhlasil.. Koukal jsem do stropu a pouštěl jsem si úplně random písničky.

Taehyung tam určitě ještě teď sedí a čumí. Ale za tohle si můžu sám. Kdybych se nevsadil.. Nic z toho se nemuselo stát a mohl jsem mít Nam aspoň jako nejlepší kamarádku.. Posral jsem to.. Ty fotky na Twitteru jsou to nejmenší, co mě teď trápí.. Vlastně mi jsou absolutně ukradený.. "Jsem takovej kretén!" Zařval jsem a bouchl pěstí do matrace. Musim jít na vzduch..

Vstal jsem a šel ke skříni, kde jsem si vyndal mikinu a oblékl si jí. Na chodbě jsem si obul boty a šel jsem ven. Vlastně ani nevím kam.. Prostě se jen projít. 

Procházel jsem parkem a sledoval rodiče s dětmi. Chybí mi ty časy, kdy jsem byl s rodinou. Teď je vidím jen jednou za čas. Chtěl bych je vídat častěji, ale kariéra mi to nedovoluje. Kopl jsem do kamene, který se odkutálel k něčí noze. "Pardon.." Řekl jsem a šel jsem dál.

"Co tu děláš?" Zeptala se ta osoba. Odlepil jsem pohled od země a podíval se jí do obličeje. "Kookie?" Nadzvedl jsem obočí. "Co tu děláš?" Zeptal se znova. "Musel jsem jít na vzduch.." Sklopil jsem pohled. "Co se stalo?.." Chytil mě za rameno. "Nam se nějak dozvěděla o tý sázce.." Podíval jsem se mu do očí. "Ty jseš hovado.." Strčil do mě a odešel rychlým krokem pryč.

Nechápavě jsem se na něj podíval a totálně jsem ztuhl. Takovýho ho neznam... Sedl jsem si na lavičku a zaklonil hlavu. Koukal jsem se na modré nebe, na kterém se začínaly objevovat šedé mraky. Vypadá to, že bude pršet. Bylo mi to jedno a zůstal jsem tam sedět. Bylo mi absolutně jedno, že okolo chodily nějaký pipky, co mě fotily a prosily mě o autogram. Ignoroval jsem je. Na tohle teď opravdu nemam náladu. Jsem taky jen člověk a mám své problémy.

- Pohled Kookieho -

Po krátkém rozhovoru, jsem se snažil co nejrychleji dostat do dormu. První jsem šel jen rychlým krokem, ale nakonec jsem se rozeběhl a utíkal jsem, co nejrychleji to šlo.

Rozrazil jsem dveře, odhodil jsem boty a rozeběhl se po schodech nahoru do holek pokoje. Opatrně jsem zaklepal a vešel dovnitř. "Nam jsi v pořádku?" Ustrašeně jsem se na ní podíval. Jen přikývla a usmála se. "Děkuju ti, že jsi mi to řekl.." Zvedla se a objala mě. "Nemáš zač.. Nechtěl jsem, aby tě takhle využili.." Pevně jsem ji tiskl v náruči. Po chvíli se odtáhla. "Hlavně k nim nepouštěj Heu, nebo je přizabije.." Ukázala na osůbku, která se válela po posteli jak vorvaň a cenila na mě zuby. "Neboj.. budu je od ní držet dál.." Začal jsem se smát. Hea vypadala dost vtipně..

"Mam hlad.." podrbal jsem se ve vlasech a usmál se na Nam. "Já takyyyyyyyyyyy!" Začala hulákat Hea na celej barák. Nam protočila očima, chytla nás oba za ruce a odtáhla nás do kuchyně, kde nás posadila každýho na jednu barovou židli. "Tak co si dáte?" Nadzvedla obočí a koukala na nás jak na zjevení z vesmíru. "Lívance.." Řekli jsme naráz a začali jsme se smát. Nam přikývla a začala vytahovat suroviny. Asi půl hodiny pobíhala po kuchyni, než se před náma objevily 2 talíře plný lívanců. "Dobrou chuť.." Usmála se a posadila se naproti nám. "Ty nebudeš?" Tázavě jsem se na ní podíval. "Nene.. Nemám hlad.." Usmála se. Směje se, ale uvnitř je úplně zničená.. Vidím to na ní.. Falešný úsměv a zadržené slzy. Nejraději bych těm dvoum dal pěkně přes držku. "Jes.. Ať ti to Hea nesežere.." Šťouchla do mě Nam. Oklepal jsem se a pustil se do jídla.

"Bylo to výborný!" Řekli jsme s Heou sborově. "To jsem ráda.." Nam se zvedla a začala uklízet talíře. "Udělám to.." Hbitě jsem se zvedl a vzal jí talíře z ruky. "To nemusíš...ale děkuju.." Poplácala mě Nam po rameni. 

Holky odešly do svého pokoje a já jsem mezitím umyl nádobí. Už je tam nebudu otravovat.. Šel jsem do svého pokoje. Bohužel pokoj sdílím s Taehyungem, takže na mě furt čuměl. Snažil jsem se ho ignorovat a dal jsem si sluchátka do uší. Projížděl jsem si sociální sítě a až teď jsem si všiml toho, co dala Nam na Twitter. Vyprskl jsem smíchy, že jsem poflusal telefon a peřinu. Taehyung nadzvedl obočí a neustále mě pozoroval. "Musíš na mě furt tak čumět?" Propálil jsem ho pohledem. "Nevim." Odsekl a projel mě pohledem. "Nechceš jít radši za Jiminem? Rád bych měl klid.." Protočil jsem očima. "Proč bych jako měl?" Nadzvedl obočí. "Určitě by jste vymysleli další skvělou sázku.. Jste teď dobří kamarádi.. Podle těch fotek na Twitteru.." Musel jsem si prostě rejpnout. Výborně Jungkooku.. V duchu jsem se pochválil. "Jděte s tim už všichni do prdele!" Odešel a silně třískl s dveřma. No jo.. Pán se nám urazil.. Začal jsem se smát.

Dole byl slyšet hluk, což znamená, že přišli i ostatní kluci. Teď se jen bojim, aby Hitman kvůli těm fotkám Nam a Heu nevyhodil.. Jinak to tady s těma dvouma blbcema nevydržím...

•-------------------------------------------•

~Annyeong~
Vítejte u další části. Vyšla docela brzo..Jelikož zítra budu dávat ntb na reklamaci a nevim za jak dlouho se to vyřeší.. Hlavně v pátek pojedu do Španělska, takže nevim jak to tam bude s internetem, tak je dost možný, že další část delší dobu nevyjde, za což se omlouvám. Ale třeba tam internet bude, takže části budou normálně vycházet.. :d

Uvidíme, jak to teď bude s Nam, Heou a jejich prací.. :d Třeba se to nějak vyvrbí a třeba taky ne.. :d To je zatím ve hvězdách.. Neboli v mém malém mozku :ddd

Doufám, že se vám část líbila.. ♥ Hlasujte, komentujte a čtěte.. Moc děkuju za vaše ohlasy..♥

~사랑해❤️~