V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 81 - Lektvary a noční můry

„Ani nejmenší," odvětil. Nasucho polkl. Vroucně doufal, že Poppy nemíří tam, kam si myslel, že míří.

„Nikolaji," pronesla tiše, ale naléhavě. „Ještě pár hodin před tím, než jste mi přinesli první dávku protijedu, jste neměli nejmenší tušení, kde sehnat jadeit. Pokaždé, když na to přijde řeč, stočíte téma jinam. Začínám mít podezření, že jste jadeit vůbec nepoužili, a proto ten protijed funguje lépe. Takže teď se tě narovinu ptám, a nemysli si, že se z toho vykroutíš: Co jste použili místo jadeitu?"

Lektvarista svěsil hlavu. Jedna jeho část to Poppy povědět chtěla, ale ta druhá ji okamžitě umlčela. Nedokázal předvídat, jak by reagovala. Severus sice v minulosti svou krev použil, ale tohle bylo něco trochu jiného. Neměli nejmenší ponětí, jak dlouho budou jadeit ještě hledat a jestli ho vůbec najdou. Kolik krve bude muset Sellie obětovat? Vždyť ani on si nebyl jistý, jaký k tomu má vlastně postoj.

„Nikolaji," zašeptala Poppy o něco naléhavěji. „Pokud jste jadeit něčím nahradili, může to mít vedlejší účinky a nevíme, jak bude Severus..."

„Nemá to vedlejší účinky. Je to látka, která je dokonalý stabilizátor a nemá žádné vedlejší vlivy. Zkoumal ji sám Severus, takže tomu můžeme věřit. Ale mám na tebe obrovskou prosbu."

„Ano?" protáhla nedůvěřivě.

Nikolaj zvedl hlavu a upřeně se na ni zadíval: „U všech zakladatelů i velkého Merlina tě prosím... neptej se."

...

Draco lehce klepl na dubové dveře a vstoupil do bytu. Byl menší než Severusův, přestože se mu jinak v mnohém podobal. Holými kamennými zdmi, tmavě zeleným nábytkem i výhledem do jezera. Nalézt však mohl i nespočet rozdílů – mnohem větší množství všelijakých polštářků, šperkovnici, pohyblivé fotografie na krbu, z nichž se sám na sebe zubil.

„Už jsem si myslela, že nepřijdeš," usmála se Narcissa a výmluvně poklepala na pohovku.

„Omlouvám se, zdržel mě Křiklan," přisedl si. Nejistě se rozhlédl kolem. Necítil se v tom bytě dvakrát nejlépe.

„Copak chtěl tentokrát? Dáš si se mnou čaj?"

„Jistě, mami. A Křiklan... To, co vždycky. Jak se daří Severusovi, jestli stíháme vyrábět všechny lektvary pro Svatého Munga, kde jsme sehnali ten zpropadený jadeit..."

„Proč mu to nechcete povědět? Měli byste klid," podala mu šálek čaje, podle vůně mátového.

Draco uhnul očima. „Je to složité. A Nik nechce, aby se to vědělo. Pro všechny případy."

„Myslí si, že by tady snad někdo mohl donášet Smrtijedům?"

„To ne, spíš... Jadeit je hodně drahý a vzácný. A my nevíme, kolik ho budeme potřebovat. A vlastně i Smrtijedům by se ta informace hodila. Mohli by zničit zásoby, abychom nemohli protijed vyrábět. Takže o důvod víc to nikde nešířit."

„Rozumím," přikývla a upila ze svého šálku.

Draco ji napodobil, přičemž ji zkoumavě pozoroval. Začne se vyptávat dál? Nesměl vyzradit, že nepoužili jadeit. Byl by z toho obrovský problém – nejen, že se použitím krve protijed dostal do sféry černé magie, ale také by se mohlo snadno stát, že by Seleninu krev mohl někdo začít považovat za obyčejný prodejní artikl. Velice drahý a vzácný prodejní artikl.

„Odpočinul sis v Londýně?" nadhodila po chvíli ticha.

„Ano," protáhl. „Ale kvůli tomu jsi se mnou mluvit nechtěla, nemám pravdu?"