V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 36 - Buď opatrná

Ticho klidného říjnového podvečera proťalo pět lupnutí. Drobná černoška sice přesně na tenhle zvuk čekala, ale přesto poplašeně vyjekla, když se po jejím boku z ničeho nic objevilo pět kouzelníků.

Severusovi to neuniklo, přesto věnoval pozornost spíše svému okolí. I když se přemístili do keři zarostlého zákoutí velkého parku, chtěl mít jistotu, že jejich příchod nikdo kromě Irene neviděl. Ani kouzla však neodhalila přítomnost někoho nezvaného, tudíž se nepatrně uklidnil.

„Vše v pořádku?" střelil pohledem k Irene.

„Asi ano," odvětila nejistě. „Jsem trochu nervózní, snad to proběhne dobře. Jsem ráda, že tady nejsem úplně sama," pousmála se. „Snad bys nás mohl představit?"

Lektvarista zakoulel očima. Nepovažoval to za nutné, ale neměl čas ani náladu se hádat, tudíž trhnul hlavou ke čtveřici za svými zády: „Weasley, Weasley, Weasley. A toho posledního prý nemám představovat jako prašivého čokla, tudíž Black."

„Mám pocit, že vás odněkud znám," zamračila se Irene.

„Neřekl bych, že je to možné. Mě byste si určitě pamatovala," blýskl Tichošlápek po drobné ženě úsměvem a nabídl jí pravici: „Jelikož Snape mě není schopný představit normálně, udělám to sám. Sirius Black."

K Severusovu překvapení Irene vytřeštila oči a zděšeně uskočila: „Já už vím, odkud vás znám! Vy jste ten uprchlý vrah, co ho před pár lety hledali!"

„Snapee?!"

„Proč se díváš na mě? Já s tím nemám nic společného," ohradil se lektvarista. „Popletal tě nechal dát i do mudlovských novin."

„No, tak to je vážně skvělé!"

„Heleďte," ozvalo se jedno zrzavé dvojče, „můžeme vám zaručit, že tenhleten fakt nikoho nezabil."

„Celé to bylo jenom křivý obvinění," navázalo druhé. „Ví se, že Sirius to nebyl."

„Navíc, profesor by s sebou přece nevzal nějakého masového vraha, že ne, profesore?"

„Jinak já jsem George..."

„...a já Fred," uchopila dvojčata Irene každý za jednu ruku, aby s nimi mohli zuřivě zatřást.

Severus s očima navrch hlavy počkal, až dokončí to zbytečné představovací kolečko. Poté, co si Irene váhavě potřásla rukou i s Blackem, nadhodil: „Mohli bychom se pohnout z místa? Máš nějaké nové informace, Irene?"

„Ne, jenom to, co už jsem ti napsala. Čas, adresu a to jejich heslo. Ty mi radši pověz, jak se má Selena!"

„Má se dobře."

„Ty jsi zase výřečný," zabrblala. Jednomu ze zrzků ujelo tiché uchechtnutí. Severus je zpražil pohledem pro jistotu všechny tři.

„Ještěrka se má fakt skvěle," ujal se slova škodolibý Black. „Nedávno se málem proklela s nejmladší Weasleyovou, dostala školní trest, a pokud vím, pár dní zpátky se pohádala s přítelem."

„A ty tvrdíš, že se má dobře?!" propálila Irene lektvaristu pohledem.

„Jenomže ona se má skvěle!" ujal se kupodivu slova George. „Byla celé léto jakási divná, ale co se se ségrou pokusily přizabít, vypadá mnohem líp."

„A pokud je mi známo, s Malfoyem jenom řešila nějaký vztahový problémy, a do toho se jim míchat nechci. Ještě bych to od nich schytal!" rozhodil rukama Fred.

„Řeknu jí, ať ti napíše dopis," zakončil debatu Severus. „Pokud vím, měla bys vyrazit."

„No, to bych asi měla," ošila se Irene. „Budete teda někde poblíž, ano?"