V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 59 - Ti nejbližší I.

Severus spěchal chodbami bradavického hradu. Jeho pekelný hněv byl pryč v okamžiku, kdy mu Poppy oznámila, že s nimi chce jeho dráčátko mluvit. Na Nikolajovi, který kráčel po jeho boku, bylo nejdřív vidět, jak moc se mu ulevilo, po pár vteřinách se mu však v obličeji objevily obavy. Nedivil se mu, ale v tu chvíli jednoduše neměl jak pomoci. Sám byl napjatý jako struna, v hlavě převracel všechny možné katastrofické scénáře toho, co se bude dít.

Na ošetřovnu však vpadl bez váhání. Automaticky zamířil do zadní části, kde viděl její věci. Zatímco s vlajícím hábitem procházel ošetřovnou, děkoval Merlinovi, že je krom jednoho studenta v hlubokém spánku prázdná.

Selena seděla na lůžku, zachumlaná v přikrývce tak, že jí čouhala jenom horní polovina hlavy. Upírala na něj pohled, který byl zároveň vyplašený i plný úlevy.

Najednou se ozvalo jakési tlumené kuňknutí, které mohlo s trochou fantazie znamenat ‚ahoj'.

„Ahoj, dráčátko," opatrně odvětil. „Poppy říkala, že s námi chceš mluvit."

„Mm-hmm," přikývla a stáhla přikrývku o něco níž. „Chtěla jsem vás hlavně vidět. Madam Pomfreyová sice říkala, že jsou všichni v pořádku, ale stejně. A taky..."

„Ano?"

Selena nasadila prosebný kukuč: „Mám chuť na kakao a madam Pomfreyová mi ho nechtěla dovolit."

„U Merlina, dráče," vydechl. „Já jsem se bál, že se stalo něco hrozného."

„Promiň," kuňkla. „Ale to kakao si se mnou dáte, že jo?"

Severus nepatrně pozvedl koutky. Oproti tomu, jak vypadala ještě předchozího dne, byla jako vyměněná. Bylo zřejmé, že stále není úplně ve své kůži, ale už nevypadala jako uzlíček nervů. A mluvila v množném čísle!

„Samozřejmě," přikývl.

„Zajdu pro něj," ozval se Nikolaj za jeho zády a spěšně zamířil ke krbu. Selena překvapeně pozvedla obočí, ale neřekla nic.

„Mohu?" nadhodil Severus a trhl hlavou k vedlejšímu lůžku.

„Samozřejmě," usmála se. Poté, co se usadil, na něj Selena upřela nejistý pohled: „Mohl bys mi říct, jak to všechno dopadlo? Je Irene v pořádku? Já si toho nepamatuju zrovna moc," ošila se.

„Nedopadlo to tak, jak jsme doufali," popravdě odvětil. „Salemisti nyní vědí, že o nich víme, což, na druhou stranu, nemusí být úplně špatně. Mohli by se na nějakou chvíli stáhnout. A Irene je v naprostém pořádku, i když trochu..."

Severus se sice odmlčel, ale Selena za něj větu tiše dořekla: „V šoku?"

„Ano," přikývl. „Queenie od ní přinesla poněkud zmatený dopis. Abych to zkrátil – v případě, že budeš chtít, aby se o tom nikomu z rodiny nezmiňovala a nikdy o tom nemluvila ani s tebou, bude to respektovat. V každém případě bude ráda, když se u nich ukážeš. Až se na to budeš cítit, pochopitelně."

„Jasně," špitla. „Nechtěla jsem, aby to věděla, ale..."

„Nesu kakao!"

Severus po Nikolajovi střelil nespokojeným pohledem. Nemohl ještě chvíli počkat? Poznámku si však odpustil, obličej vyhladil do nic neříkají masky a s pokývnutím přijal šálek kakaa. Zkoumavě sledoval, jak opatrně nabízí hrníček Seleně. Jak si úzkostlivě dává pozor, aby se jí ani neotřel o dlaň. I ten drobný třas ruky, který prozrazoval, že je nervózní, ač se snažil nedat to na sobě znát.

Dráčátko si od něj však převzalo hrníček v naprostém klidu. Dokonce se vděčně pousmálo, než se s blaženě přivřenýma očima napilo kakaa. Musel nad tím kroutit hlavou. V poslední době pil kakao tak často, že už se mu pomalu začínalo přepíjet, zato Selena ani v nejmenším nevypadala, že by si chtěla odpustit byť jen jediný šálek.