V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 80 - Ostrov Drear

„Až ten pitomý ostrov najdeme, zapálím ho! Ne! Ještě líp! Až ho najdeme, nechám tě, ať to tam vypálíš a budu si to odporně užívat!"

Selena jenom zakoulela očima. Draco takhle pěnil už hodnou chvíli, a vůbec se mu nedivila. Na severní pobřeží Skotska dorazili bez problémů, ale hledat jeden malý ostrůvek, který nebyl na žádné mapě? To bylo něco úplně jiného. Čím déle se neúspěšně pokoušeli ostrov Drear najít, tím víc jí docházelo, jak neuvěřitelně celou tuhle akci podcenili. Bylo pozdní odpoledne, před chvílí se rozpršelo a oni nebyli nalezení toho proklatého ostrova o nic blíž, než když přiletěli.

S povzdechem se narovnala a zkontrolovala bublinu, která ji chránila před nepřízní počasí. Teprve poté vytáhla z kapsy mapu a jala se zkoumat, zda je tam zakreslený ostrov, na který se právě koukala.

Draco, jenž zkoumal nějaký ostrov o něco západněji, opět barvitě zaklel. Už se nad tím ani nepozastavila, vždyť o chvíli později měla také chuť od plic zaklít. Samozřejmě, že ten ostrov na mapě našla! Odevzdaně schovala mapu a rozletěla se dál. Nejraději by se na celé hledání vykašlala, ale okamžitě si za takovou myšlenku vynadala. Tady šlo přece o Severusův život!

Smrákalo se, když severovýchodně od své polohy zahlédla červené jiskry. Okamžitě schovala mapu a rozletěla se k nim. Vroucně doufala, že někdo něco našel. Také to mohl být Nikolaj, který se rozhodl celou akci odpískat. Už dávno ztratila přehled o tom, kdo se kde nachází.

Díky rychlosti koštěte netrvalo dlouho, než zahlédla světýlko, a o chvíli později i Coxe, který ho vyčaroval. Úsměvy Ala, Thea a Billa, které zářily víc než Lumos, jí napověděly, že se na ně konečně usmálo štěstí. A vzápětí to potvrdil i Albert: „Našel jsem ho!"

„Merline, děkuju!" zavyla s úlevou. „Seš boží, Ale."

Cox se samolibě uculil: „Díky. Ostrov je kousek severně odsud, ty ho možná uvidíš. Je docela malý, ale není na mapě a uprostřed je rozpadlá tvrz."

Selena zamžourala v příslušném směru.

„Jo, něco tam vidím," konstatovala zrovna ve chvíli, kdy se přihnal Nikolaj.

Během pár minut se ukázali i všichni ostatní. S nově získanou nadějí a optimismem tedy vyrazili za Coxem, který se s jistotou přivedl až k ostrovu Drear.

„Aleluja!" vykřikl Draco, když zastavili nad zříceninou tvrze. „Teď jdem najít tu potvoru, a Selena to tu pak vypálí."

„S tím bych ještě počkal," zamumlal polohlasně Theo. „Nevíš, jestli sem nebudeme muset letět ještě jednou."

„Kušuj, Notte!"

„Theo má pravdu," ozval se Nikolaj. „Nevíme, kolik toho protijedu bude potřeba, takže se nic vypalovat..."

„Harrisonová! Okamžitě se vrať!" zavřeštěl z ničeho nic Blaise.

Selena se překvapeně ohlédla zrovna ve chvíli, kdy Joannie zděšeně zaječela. Byla sotva metr nad nejvyšší věží zříceniny, odkud vyskočil pětinoh a se zuřivým řevem popadl násadu jejího koštěte.

Ostrov Drear ozářilo jasně žluté světlo. O vteřinku později zasáhla pětinoha Billova kletba a odhodila ho do nedalekého lesa. Harrisonová okamžitě začala stoupat. Druhý pětinoh její koště minul. Za burácivého, zuřivého řevu pětinohé bestie se pobledlá Joannie připojila k ostatním a kývla na Billa: „Díky."

Ten však ani nestihl odpovědět.

„Co tě to napadlo?!" rozkřikl se Blaise. „Zbláznila ses?! Copak nevíš, že ta potvora žere lidi?!"