V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 78 - Štěstí v neštěstí

„No, to ano, ale..."

„Tím pádem přece můžete zařídit, aby se mi můj Willy vrátil! Vždyť... Vždyť on vypadá, jako kdyby jenom spal! Zasáhla ho Avada, žádná další zranění nemá, musí to nějak jít!"

„Omlouvám... Omlouvám se, ale nejsem si jistý... Nevím, jestli je tohle možné," vykoktal ze sebe.

„Musí to být možné! Můj Willy ještě neměl zemřít! Prostě řekněte Smrti, aby mi ho vrátila!"

„Takhle to nefunguje," pokusil se chabě namítnout. „Opravdu se omlouvám, ale i kdyby to bylo možné, což si nemyslím... nevím, jak bych to udělal."

„Tak něco zkuste, pro Merlina! Víte vůbec, kolik nevinných lidí tu noc zemřelo? Jak jenom můžete...!"

„Myslíte si, že kdyby věděl, jak to udělat, tak by to neudělal?!" vyletěl z ničeho nic Blaise. Žena překvapeně zalapala po dechu, vlkodlak ji však dál propaloval vražedným pohledem: „Řekl, že neví. Čemu jste nerozuměla? Je mi líto vaší ztráty, ale tu noc někoho ztratil každý z nás."

„Ale... ale...!"

„Hezký den."

„Vždyť by mohl...!"

„Řekl jsem hezký den!" vztekle vyštěkl.

Drobná čarodějka naprázdno otevřela pusu. Poté ji zaklapla, něco nesrozumitelně zamrmlala a rychle se zdekovala pryč.

„Ehm... díky," protáhla nejistě Selena, protože Draco se k tomu očividně neměl. Blaise pouze trhl rameny.

„To byla nějaká divná ženská," vyhrkl rychle Theo. „Viděli jste ji tady už někdo? Mně to jméno nic..."

Draco se najednou prudce zvedl: „Omluvte mě."

„Kam jdeš?" musela se zeptat skrz Eviteru. Draco totiž stihl o kus odejít, než se zmohla na dotaz.

„Musím být chvilku sám, myslím... Asi půjdu za Dorou."

„Dobře," neochotně pronesla. Draco hned poté zvedl svou nitrobranu, což jí na klidu zrovna nepřidalo.

„Kam jde?" zeptal se s obavami Theodor.

„Za Dorou."

Viděla, jak Theo nepatrně pobledl. „Za Dorou? Ale..."

„Vždyť to říkám," ozval se chladně Blaise. „Byl by Teddy pořád ještě sirotek, kdyby Malfoy věděl, jak křísit mrtvé? Netvrď mi, že Dora by nebyla první!"

„Nic takového jsem neřekla a nekřič na mě!"

Schválně zvolila kňouravý tón. Kdyby na vlkodlaka vyštěkla, pravděpodobně by ji sežral. Avšak ani takhle nedosáhla úplně ideálního výsledku. Blaise se zarazil, s pohledem upřeným kamsi bokem zamumlal něco, co mohlo znamenat ‚promiň', a vedlejším vchodem vyrázoval ze Síně.

Selena s povzdechem složila hlavu do dlaní. Považovala za zázrak, že se ještě nesesypala úplně, ale tohle jí snahu udržet se v příčetném stavu výrazně ztěžovalo.

„Plánuješ taky odejít někam do háje?" zamumlala na Thea.

„Jedině když mě tam pošleš."

„Díky," zvedla hlavu z dlaní.

„Někdo musí být ten rozumný," trhl rameny.

Selena se ušklíbla: „Blbečku."

„Ale no tak, Sellie!" ozvala se babička.