V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 76 - Vím, že žádám mnoho II.

Selena zůstala na svou sestřenici vykuleně zírat, slova se naštěstí ujal Draco: „Myslím, že ti rozumím. Vím, jaké to je, nemoct uniknout z místa, kde míváš pocit, že by bylo lepší, kdybys vůbec nebyla. Vezmeme tě s sebou, slibuju. Osmnáct už ti bylo, ne?"

„Je mi dvacet."

Dracovi se nějakým zázračným způsobem povedlo vyčarovat povzbudivý úsměv: „V tom případě ti nikdo nemůže říct půl slova, že?"

Cynthia vypadala, že se jí úlevou podlomí kolena. „Děkuju," zašeptala roztřeseně. „Půjdu se dobalit, ano? Máma s tátou jsou... No, najdete je po zvuku."

„Jasně," kývl Draco. Poté, co Cynthia zmizela v patře, se zadíval na Selenu: „Doufám, že ti nevadí, že jsem jí to slíbil."

„Samozřejmě, že ne! Jenom mě ta situace tady trochu překvapila. Nenapadlo mě, že by to tu mohlo vypadat... takhle. A musím se přiznat, že se mi vůbec, ale vůbec nechce do té hádky zasahovat. Ale Smrtijedům je tu nechat nemůžu, že?" zabrblala a odevzdaně vyrazila po zvuku.

Tetu se strýcem našla v obrovském, luxusně zařízeném obývacím pokoji. Oba překvapeně umlkli, když se s Dracem objevili ve dveřím.

„Ehm... ahoj?" nadhodila, když už začínalo být ticho nepříjemné.

„Teď se to nehodí," vypálil Timothy místo pozdravu. „Nevidíš, že tu něco řešíme?"

„Vidím, že tu po sobě vřískáte," pokrčila rameny. „A to můžete i v Bradavicích. Půjdeme?"

„Ne, nepůjdeme!" vyštěkl Timothy. „Vy si klidně dělejte ty svoje čáry máry, ale nás to nezajímá! Co bych asi řekl zaměstnancům? Beru si volno, protože před rokem se objevilo děcko, které mělo být mrtvé, a jen tak mimochodem kouzlí a je hledané v jakémsi alternativním světě kouzelného britského podsvětí? Zavřeli by mě do blázince!"

„Už to děláš zase!" obvinila ho Nancy. „Upřednostňuješ svoji firmu před svou rodinou! Tady může jít o život, vždyť jsi slyšel mého tátu!"

„Blbost! Nikam nepůjdeme jenom kvůli nějaké imaginární hrozbě, která se nás ani netýká!"

„Imaginární hrozbě?! A tihle dva právě přežili imaginární bitvu, že ano?! A očividně se nás ta hrozba týká, jinak by tu nebyli!"

Timothy nečekal, až jeho žena domluví, a prudce vykročil pryč. Po cestě odhodil z cesty Draca, který mu málem vyslal do zad kletbu. Byl už z dohledu, když zařval: „Nikdo nikam nepůjde, a to je moje poslední slovo!"

„Tak to asi těžko," pronesla Selena pouze k Dracovi. Poznámku o Cynthiině odchodu si pro tu chvíli však raději odpustila.

Nancy zoufale složila hlavu do dlaní.

„Omlouvám se," zamumlala. „Takový je pořád. Pořád myslí jenom na práci a my jsme mu na okrasu! Dokonalá rodinka, kterou ukazuje před světem, a přitom... Myslela jsem, že když nám jde o život, mohl by..."

„To nic. Vyřeší se to, uvidíš," pronesla Selena jako chabý pokus o uklidnění.

Nancy zvedla hlavu z dlaní a drobně se usmála: „Jsi hodná. Mohli... Mohli byste mi teď říct, co přesně se děje? Z toho, co mi řekl táta, nejsem zrovna moudrá."

„Potřebujeme vás ukrýt. Je možné, že Smrtijedi, to jsou ti parchanti, začnou útočit na mudlovské rodiny spřízněné s kouzelníky. A jelikož já se Severusem jsme jedni z těch důležitějších cílů... Opravdu moc mě mrzí, že jste kvůli mně v nebezpečí, ale je dost možné, že byste se museli ukrýt i tak. Nevěřím, že se Voldemort zastaví, dřív nebo později zaútočí i na mudlovský svět."