V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 53 - Čiré štěstí I.

Lektvarista už se chystal ohradit, ale po pár vteřinách zvažování možností raději ustoupil. Nikolaj měl pravdu, v posledních dnech komentoval jeho vzhled víc, než se zamlouvalo i jemu samotnému. Kdyby se nyní odmítl převléknout, s největší pravděpodobností by to vedlo k nějaké nepěkné hádce, a Severus rozhodně neměl v plánu zkazit si poslední večer roku.

„A smím si vybrat který, nebo k tomu máš také co říct?" začal si zase rozepínat knoflíčky. V tu chvíli ho okrajově napadlo, kolik možných kombinací kalhot a košil už stihl vyzkoušet jeho kmotřenec.

„Můžu si já vzít tohle?" ucedil jedovatě Nikolaj a pozvedl čistě bílé triko.

„Je tam nějaká díra?"

„Těžko, když jsem ho na sobě měl jednou."

„V tom případě ano."

„Výborně. V tom případě si vyber svetr, který chceš."

Jedovaté ‚děkuji mnohokrát' si Severus raději nechal pro sebe. Opravdu nehodlal riskovat, že ho Nikolaj přinutí vzít si tu pletenou hrůzu od Molly. Smířen se svým osudem tedy sáhl po černém roláku od Poppy, přičemž se psychicky připravoval na její uculování, které muselo nevyhnutelně přijít.

„Spokojený?" ozval se Nikolaj. Severus po něm loupl pohledem a přikývl. Tmavomodré rifle, bílé triko a rozepnutou černou košili s drobným vzorem shledal vyhovujícími.

„Spokojen?" zopakoval a založil si ruce na hrudi.

„Ano," ucedil Nikolaj. „Teď budu mít práci jenom s jedním knoflíkem."

Severus zakoulel očima. Jako kdyby v té posteli nestrávili značnou část odpoledne. Ostatní se naštěstí věnovali silvestrovským přípravám, tudíž nikomu nechyběli. Na druhou stranu musel přiznat, že příjemnému pokračování se nebránil.

„Můžeme vyrazit?" nadhodil.

Nikolaj přikývl a vykročil ke dveřím. Ticho přerušil, až když vstoupili na Hlavní schodiště: „Sellie a ostatní už jsou u Minervy?"

„Měli by. Dopoledne jí slíbila pomoc s přípravami a předpokládám, že ty tři vzala s sebou."

„Nejsem si jistý, že z téhle pomoci bude Minerva nadšená," pronesl pobaveně Nikolaj.

Severusovi se nepatrně ulevilo. Přestože nevěřil, že by se na něj Nikolaj za tohle opravdu zlobil, byl podstatně klidnější, když se mu vrátila ta jeho věčně dobrá nálada. Už si na ni zvykl natolik, že ji shledával na nervy lezoucí jen výjimečně.

„Věděla, do čeho jde," trhl Severus rameny. „Já jsem spokojený, že pro jednou cuchají nervy také někomu jinému."

„Je hezké, jak automaticky předpokládáš, že jí lezou na nervy," zachechtal se.

Severus na něj povytáhl obočí: „A ty bys to snad nepředpokládal?"

Nikolaj nasadil všeříkající rádoby nevinný výraz. Severusovi zacukaly koutky. Jeho partner už zjevně přišel o prvotní iluze.

„Šťastný nový rok!" pronesl Nikolaj zvesela heslo, když dorazili až k chrliči. Než vkročil na schodiště, šibalsky na svého partnera mrknul: „A teď uvidíme, jakou katastrofu háďata vyvedla tentokrát."

To, co spatřili, když vstoupili do ředitelny, však nečekali ani v nejmenším. Všechna čtyři netopýřata seděla na židlích a visela na rtech Minervě, která jim se skleničkou punče v ruce vyprávěla nějakou příhodu.

„Oni jsou... hodní?" zašeptal nevěřícně Nikolaj. „Vždyť ráno vypadali, že zboří hrad! Jak to udělala?"

„Možná přece jen používá černou magii," pronesl zadumaně Severus. Hodná netopýřata však na moment odsunul stranou, nutně potřeboval vědět, co že jim to Minerva povídá. Po chvíli bedlivého poslouchání naštěstí zjistil, že se, z jeho pohledu, jedná o naprosto neškodnou historku z dob Minervina studia. Poppy zjevně byla stejné číslo jako Selena, a její nápady skvěle pobavily i oba lektvaristy.