V lásce a válce III - Smrtonoš

Díl 49 - Kopačky

Zatímco netopýřata začala Minervě hromadně přát krásné svátky, Severus využil příležitosti a rozhlédl se kolem. Nikolaje našel ve společnosti Blacka, což mu okamžitě zhoršilo náladu, přestože s nimi popíjeli i Lupin a Ted Tonks. Nepřekvapilo ho, že klan Weasleyů držel pospolu, a stejně tak ho nepřekvapilo, že Narcissu uviděl v živém hovoru s Andromedou. Ty dvě byly v posledních dnech nerozlučné. Narcissa si dokonce ani nevšimla příchodu svého syna. Zato Tonksová ho zaregistrovala okamžitě a už se k němu hrnula, takže Severus preventivně vytáhl hůlku. Ta růžovovlasá katastrofa dokázala zakopnout i o vlastní nohy, z čehož měla vzhledem k pokročilému stádiu jejího těhotenství nebohá Poppy tiky.

Jen o pár vteřin později se Tonksová s vyjeknutím poroučela k zemi a přistála přímo na hromadě polštářů, jelikož lektvarista nebyl ani zdaleka jediný, kdo jejím směrem vyslal polštářové kouzlo. Na pomoc jí přispěchali Lupin a Draco, který svou sestřenici od bojů v Maldonu hlídal jako ostříž.

Najednou se rozprchla i zbylá netopýřata a Severus zůstal pouze ve společnosti Minervy, která polohlasně prohlásila: „Také se ti to nelíbí?"

„Ani v nejmenším," ucedil. Selena, Theodor a Blaise totiž zamířili přímo za zrzavými dvojčaty a jejich sestrou.

„Můžeme jenom doufat, že nic nevyvedou, když je Štědrý večer."

„Já bych na to nevsázel," zamumlal pohřebně lektvarista. „Mají na ně špatný vliv."

„Kdo na koho?"

Lektvarista věnoval své kolegyni úšklebek: „Těžko říct."

„Severusi," protáhla Minerva pobaveným tónem.

„Znám je," pokrčil rameny. „Teď už můžeme pouze vyčkávat a doufat, že alespoň jeden z nich bude rozumný."

S postupujícím večerem to naštěstí začínalo vypadat, že mezi sedmi postrachy nějaký ten hlas rozumu přece jenom je. Severus sice přemýšlel, zda na ně neseslat Silencio, ale hluk bylo to nejhorší, čeho se dopustili. Dokonce i bohatá vánoční výzdoba, se kterou si dali skřítci takovou práci, přežila jejich řádění bez úhony.

Neměl v plánu je okřiknout. Selena byla tak šťastná, zářila jako sluníčko. Byl si vědom, že horší dny zase přijdou, a o to méně se mu chtělo to sedmihlavé stádo potrefených hipogryfů napomínat. Sám nad sebou musel kroutit hlavou. Dříve by byl první, kdo by po nich štěkal, ale pro dráčátko byl víc než ochotný to jejich pokřikování strpět. Naopak na Molly, která je vytrvale peskovala, měl chuť začít vrčet. Nebýt Minervy, pravděpodobně by zrzavé matce klanu už dávno něco řekl.

Molly se mu však postupně vykouřila z hlavy, stejně tak upozadil všechny ostatní. Dokonce i Minervu, která mu nespokojeně vyčetla, že ji neposlouchá. Sotva se však ohlédla přes rameno, aby zjistila, na koho upírá ten vražedný pohled, blesklo jí v očích hluboké pochopení. Nikolaj totiž zůstal s Blackem sám, což by sám o sobě problém nebyl. I přes veškerou svou paranoiu byl Severus skálopevně přesvědčen, že by ho Nik nepodvedl - být nitrozpytcem bylo pro jednou výhodou. Ale to neznamenalo, že bude nadšený z pohledu na přiopilého samozvaného Casanovu, jak předvádí svůdné úsměvy a po jeho příteli naprosto očividně hází očkem. Že nevidí něco, co tam vůbec není, mu už před hodnou chvílí potvrdila Selena, která se k němu rádoby nenápadně přitočila, když si Minerva odešla pro další skleničku. Napjatá málem k prasknutí se rozpačitě zeptala, jestli si všiml, že mu Sirius pálí za Nikolajem. Nemusel jí odpovídat, pohled, který jí věnoval, byl výmluvný víc než dost.

Zaskřípal zuby, když Black nasadil výraz, se kterým před lety sváděl své postelové návštěvy, a lektvaristovi něco významně zašeptal. Severus pozorně sledoval Nikolajovu reakci, avšak to, jak rychle vysoký muž znervózněl, by viděl snad i slepý. Nikolaj se rozpačitě ošil a zatímco Blackovi odpovídal, o krůček od něj poodstoupil. Jenomže ten pitomý Nebelvír si nedal pokoj a položil Nikolajovi ruku na hruď, zatímco nasadil ležérní úsměv a pokračoval ve svých pokusech sehnat si na večer doprovod do svého pelechu. A ten drobný krok, kterým opět zmenšil vzdálenost mezi nimi, byla jednoduše poslední kapka.