„..."
„No tak, zvedni to." zašeptal jsem si pro sebe prosebně.
„..Gi? Máš to za sebou?" ozval se konečně tátův hlas.
„Jo.. už jo." odpověděl jsem se skousnutým rtem.
„A jak to dopadlo? nezníš moc nadšeně. Ale to jsi nezněl ani u minulých zkoušek. Že ty zase jen zbytečně dramatizuješ?" zeptal se podezřívavým hlasem.
„Jo! Mám to!" vypískl jsem radostně a studenou plechovkou z automatu si zchladil tváře hořící z radosti.
„Tak to gratuluju! Jen co dorazím domů, budeme to moc nějak oslavit. Nebo už jsi domluvený s Taehyungem, nebo s někým?"
„Hobi se mě ptal - pokud mám teda čas - jestli bych s ním nechtěl někam zajít, abychom mohli oslavit, že už nebudeme muset jen sedět u knížek a budeme se moct bavit i jako normální lidé. nevadilo by to? S vámi to můžu oslavit později, ne?"
„Asi to ničemu nevadí. Hlavně se nikde nezabijte, to bychom si ještě vyřídili." zasmál se a já s ním.
„Takže můžu? nevadí to?"
„Však se není čemu divit, že jsi radši s kamarády."
„Tak děkuju." ukončil jsem hovor a hned se chystal napsat Hoseokovi.
Yoongi
Doval ke škole, jde se slavit:DHoseok
No super!!Hoseok
Ale ty doval k nám;DDYoongi
co ten smajlík?0.0Hoseok
:)Yoongi
Stačí tak málo a já se toho už bojím:|Hoseok
:)Yoongi
:|Hoseok
:)Yoongi
Jung Hoseoku, děsíte mneYoongi
Hned jsem u vásSchoval jsem si mobil zpátky do kapsy a vyšel směrem k domu rodiny Jung. Jen co jsem ale vyšel z pozemku školy, znovu mě upozornil na novou zprávu.
Taehyung
Kam mizíš?!Yoongi
Odkud mě sleduješ?!Taehyung
Ze školy?Yoongi
Co tam ještě děláš? Však už můžeš domů?Taehyung
Děláte* jsem tu s KookiemTaehyung
¯\_(ツ)_/¯ kdo víYoongi
Proč jste všichni najednou takoví tajnůstkáři?-_-Taehyung
Nikdo neví:)Taehyung
Neměň téma. Kam se ženeš?Yoongi
Za Hoseokem?Taehyung
( ͡° ͜ʖ ͡°)Yoongi
NE!Taehyung
Víš co, Já nebudu rušit:DDDDDDDYoongi
ಠ_ಠ___
ten pocit, když vám autobusák řekne "kotě:" 👁👄👁
ano, tahle část je krátká a nic moc, ale já ti takto chtěla udělat:)
FAKT:
Americká služba CIA denně překontroluje zhruba 5 milionů tweetů.
YOU ARE READING
Dream on, little dreamer
FanfictionNenáviděl ho. Nevěděl proč, neměl pádný důvod. Ale nenáviděl ho. Na všechny a na všechno se díval pesimisticky. Když mu však naprosto nevrlým tónem vyjádřil své emoce, uvědomil si, jak moc ve svém životě potřebuje někoho takového. Už však nenabral d...