Dream on, little dreamer

42.

Z mého ranního balkonového posedávání mě vyrušilo slabé zaklepání na skleněné dveře. Koukl jsem se, kdo mě ruší a uviděl usměvavou Bonghee, jak pohledem prosí, jestli nemůže dovnitř. Usmál jsem se na ní zpět a slabým drcnutím se dveře otevřely a Hee vešla. Nezapomněla za sebou opět zavřít.

Moc dobří ví, že na balkon nesmí, aby nespadla, takže tu s někým musí být. Posadil jsem si ji na klín a rozcuchal jí vlasy, načež se jen zavrtěla a "uraženě" si založila ruce na hrudi. Nad jejím chováním jsem se zasmál a pevně ji obejmul, což ji samozřejmě rozesmálo. Jak jsem předpokládal.

Občas za mnou chodí na balkon, protože se sama dokáže vzbudit dost brzy, což je u tříletého dítěte normální. 

„Můžu se napít?" zeptala se a ukázala na poloprázdný hrnek s kávou. V tomhle případě jí už ani psí očka nepomůžou, protože kdyby byla ještě hyperaktivnější, než je teď, nedělalo by to zrovna dobrotu.
„Už jsem ti to někdy povolil?" ušklíbl jsem se a provokativně se napil. Vysunula spodní ret povzdechla si.
„A proč to já pít nemůžu, ale ty jo?"
„Protož ty máš energie na rozdávání, já potřebuju vydržet vzhůru ve škole." 

Po nějaké další chvíli relaxu jsem vzal Hee zpět do domu, abychom se mohli připravit na cestu. Já do školy a ona k prarodičům. „Co by jsi chtěla k snídani?" zeptal jsem se jí, když se posadila ke stolu. „Palačinky!" vyjekla. „Já bych ti je klidně i udělal, ale na to už nemáme čas."  na chvíli se zamyslela a pak ruce ledabyle svěsila vedle těla, přičemž si na bradu položila na desku stolu.
„Tak nevím." 
„Hm, tak jednoduše kukuřičný lupínky."

---

„Když se budeš vrtět, nebude to vypadat dobře." upozornil jsem ji a už po několikáté jí narovnal hlavu tak, jak potřebuju. Takhle je to snad vždy, když ode mě chce nějaký speciálnější účes.
Nikdy nedokáže nechat hlavu v jedné pozici alespoň na deset minut. Ale není se čemu divit, je roztěkaná. Prostě malý dítě.

Má moc krásné černé dlouhé vlasy, které matka zakazuje dá ostříhat, i když bz si to přála. A abych řekl pravdu, sám bych chtěl, aby měla vlasy na kluka. Ne jen pro  zvědavost, nebo pro to, aby mi byla ještě víc podobná, ale taky proto, že si myslím, že  by jí to moc slušelo.

Babička mě naučila několik účesů, které se učila už od mala, takže Hee často zaplétám vlasy jen z nudy. Je to sice zženštilý, ale baví mě to.

Dneska si poručila jen dva zapletené copy, což už pro mě není nijak těžké. Tedy pokud se samozřejmě nevrtí. „Hee, dej tomu ještě chvilku pozornosti, pak už tě pustím, jo?" 
Po dokončení jsem svůj výtvor jen zkontroloval, jestli někde netrčí vlasy, jestli nejsou některé pramínky uvolněnější a jestli je to všechno rovnoměrně.
Usmál jsem se, když bylo všechno na jedničku a vzal jsem ji do náruče. Přešel jsem k zrcadlu, aby se na sebe mohla podívat. Celá rozzářená mě objala a v náruči mi poskočila. „Děkuju!" „Za nic, prosim tě, i když  bylo o nervy. Tak pojď, jdem se oblíct, ať nemeškáme." popohnal jsem ji do pokoje. Nemělo cenu vybírat pro ni oblečení, protože si už sama dokázala zvolit vhodnou kombinaci. Díky mně. A jsem na to patřičně pyšný.

Už jsme se obouvali, když se ozval zvonek. Hned jsem otevřel, protože mi bylo jasný, že to budou Tae s Kookem, samozřejmě jsem měl pravdu. „Tak dneska stíháte?" zeptal se Tae výsměšně. Narážel na poslední týden, kdy jsme nestíhali skoro každý den. „Ha, ha, ha, jsi tak vtipný." odpověděl jsem ironicky a vzal i poslední důležité věci, abychom se všichni mohli vydat z domu.

Zamkl jsem a vzal Hee zase do náruče, aby se nemusela namáhat. Sice by došla bez problému, ale mě prostě baví ji nosit. „Kookie, že mě taky vezmeš? Na záda?" zeptal se jakože roztomile Tae a snažil se o štěněcí oči. Samozřejmě, že ho vezme, ti šílenci by pro sebe navzájem udělali první poslední. Je to sice hezký, ale kdyby měl jeden pro toho druhého skočit do sopky, aby ho zachránil, skočili by oba. 
Pokud bych je dřív neshodil já.

„Tak pojď, ty skřítku." zasmál se a sundal si tašku, aby na něj mohl Tae skočit. Ten se s radostí pak nechal nést až ke škole. No, vlastně ještě dál, protože musím dovést Hee k prarodičům a pak se zase vrátit do školy.
Tam školský dozor napomenul Jungkooka, aby položil Taeho, že si akorát něco udělají.
To jsem se jim za to vysmál a akorát jsem byl taky napomenut, abych se nesmál cizímu neštěstí a nebyl tak škodolibý.

___

závidím vám všem, kteří jste viděli grammy:D já si hezky vstala, ale nedařilo se mi vůbec dostat na streem, takže jsem si místo toho četla příběhy jako My beautiful bad dreams, Rely on Me a takové další, mezitím co jsem si pročítala konverzace na messangeru kamarádek, které to sledovaly:DD chtělo se mi umřít, ale dala jsem si Korejský čaj a jsem v pohodě a v chillu o(*￣▽￣*)ブ

i tak si ale ze záznamu myslím, že se jim to zrovna moc nepovedlo, Jungkook zněl falešně:/ no hate, prosím xd

a Harryho Watermelon sugar bylo strašně povedený :33

FAKT:
10% lidí na planetě dokáže mluvit třemi a více jazyky.

já umím dvěma (čeština/slovenština a angličtina) plus se učím Tagalštinu:D

loučím se 0:D