Poezie z krvavé ruky

Mysl a paměť

Ta chyba je ve mně.

Nejde o nikoho jiného, že?
Ta chyba je ve mně.
Tohle jste chtěli, abych přiznala, ne?
Že nic ve mně neděje se -
že jsem jen prostě neschopná od narození.

Jsem nekončící nevyřešitelná chyba.

Tolik chci, aby se to změnilo.
Tolik chci, abych byla jako ostatní.
Jenže s věkem ve mně víc chyb přibylo.
Teď všichni lžou, že to tak není -
ale ono to tak je.

Nic si nepamatuju.

Jsem chodící hromada nesmyslů.
Sloučenin blbostí, co mi jako jediné zapamatovat jdou.
Jsem chodící vykřičník omylů.
Jsem tráva, na které se ani krávy pást nechcou -
protože jsem k ničemu.

Zopakujte to.. ne? Prosím!

Já si to chci pamatovat.
Já si to musím pamatovat.
Já si to potřebuju zapamatovat.
Bez toho nejde přežít...