Je konec všeho, co jsi znal,
konec světa - víš?
Takhle jsem si to přál,
ale to už se nikdy nedozvíš.
Myslel sis, že je můžeš zachránit,
myslel sis, že budeš jejich hrdina.
Ukázalo se, že nezvládls je ochránit,
tak už tomu v realitě bývá.
Pro nás oba je tohle konec známého,
to ale zcela není vším.
Jsou u konce tvé pohledy mladého, zlekaného
chlapce, který je smrtí přátel vin.
Žádné knihy ti už nepomohou,
jsou spáleny na popel - jako tvá rodina.
Ti už z prachu svého nepovstanou,
tak tomu u smrti už bývá.
No tak pojď, zkus mne porazit,
pojď bojovat - naposledy.
Co ještě mohu ti vzít,
jak ještě využiji svoje zvědy.
Bojuj, dokud ještě můžem,
brzy bude konec všeho.
Srdce jež probodal jsem nožem,
tak tomu už bude - je konec všeho.
Vím, že cítíš se nepříjemně,
je konec světa - ty to víš.
Všechny tvé jsem pobil, upřímně
na tom už nic nezměníš.
Tak pojď, ukončme to,
tvůj svět jsem zničil, zbýváš jen ty.
Já jsem tady jediné zbylé zlo,
tak tomu už bude - to ty víš.
I tebe změním v prach,
brzy již potkáš své milé mrtvé.
Pamatuj, jsi jen hoch,
jež přišel o své příbuzné.
ZEMŘI
![](https://img.wattpad.com/cover/118992778-288-k505181.jpg)
YOU ARE READING
Poezie z krvavé ruky
PoetryJak píšu víc a víc básní, můj svět, má realita, se pomalu, ale jistě, boří... Druhá sbírka mých básní. Líbí se ti tato sbírka básní? Přečti si Poezii tisícera očí. 1.1.2018 - 6# v Poezie