Poezie z krvavé ruky

Vidí tě

Máš strach?

Jsi zděšený?

Pronásleduje tě neklidný vrah,

jež už byl jednou oběšený.

Vidí tě zpoza zad tvých,

můžeš ho slyšet ve tvé hlavě.

Tvé oči vpíjí se do těch mých,

oddechuješ tiše, váhavě.

Nedokážeš se ani pohnouti,

času ti však ubíhá.

To každého tvého blízkého zarmoutí,

srdce mé dechu tvému nestíhá.

Bojíš se tmy?

Děsíš se stínů?

Těch každý se bojí,

stíny totiž na duši nosí jenom vinu.

Chytne tě,

zkroutí do kolen.

Sváže tě,

tvůj mozek s jeho bude spojen.

Neboj se, jsem tu s tebou,

pomalu si mě prohlédni.

A radši pohni sebou...

protože já jsem ty.