Poezie z krvavé ruky

Moment před probuzením

Ten moment hrůzy před svítáním,
kdy stojíte jako zkamenělí -
kdy říkáte si ,,k okraji se nakláním",
jakoby jste ani nevěděli,
že jste sami v temném lese.

Tvrdíte si,
,,to nemohou pochopit".
Kdo asi ví,
že z toho stavu se nemůžete probudit,
že jste navždy uvěznění v noční můře.

Ten strach, jež vás zevnitř hlodá,
vy se pokoušíte před ním skrýt.
Myšlení vám zaplavuje voda
a vám se chce z hloubi duše výt,
výt na krvavý měsíc.

To tiché řvaní z plných plic,
ta tichá píseň před světlem.
Vy chcete z tohoto světa víc,
chcete se ukrýt před krutým světem,
ve kterém jste do teď žili.

Více už ne.
Teď je vašim domovem tahle propast.