Oh, jak jen by to mohlo být?
Jak mohou naše těla a duše krvácet bez krve?
Jak můžeme slyšet, když si studenýma rukama zakrýváme uši?
Jak můžeme mluvit, když se naše jazykoprostá ústa tiše klepou?
Jak můžeme letět, když jsme ztratili důvod snít?
Jak můžeme vidět s očima plnýma slz?
Jak můžeme cítit, když nás ostatní dělají tak chladnými?
Jak se můžeme smát, když naše životy ztratily smysl?
Jak můžeme odpouštět, když se proklínáme za to, že žijeme?
Oh, jak jen by to mohlo být?
Jak můžeme opustit tento život aniž bychom se jej vzdali?
ČTEŠ
Poezie z krvavé ruky
PoetryJak píšu víc a víc básní, můj svět, má realita, se pomalu, ale jistě, boří... Druhá sbírka mých básní. Líbí se ti tato sbírka básní? Přečti si Poezii tisícera očí. 1.1.2018 - 6# v Poezie
