Poezie z krvavé ruky

Nikdy už sama

V bledé tváři prázdný pohled,

ale jeho oči tyrkysově žhnou.

Myslím, že potřeboval by zase dohled

nad jeho činy, co v mysli mu tancujou.

Krev mu zase stéká po tváři -

na krk, kde jeho jizvu zvýrazňuje.

Tam jeho krev nepatří -

ta patří do jeho žil, ne mimo ně.

Pod tmavými vlasy rýsují se kapky potu,

že by slyšel můj hlas?

Již zase slyší křiku notu -

či do minulosti v myšlenkách vrací se zas?

Opět ten děsivý úšklebek pln smrti a marnivosti -

nevím, jestli na něj včas promluví svědomí.

Copak toho ještě nemá dosti -

toho zabíjení a navrácení se ze záhrobí?

Ostré zuby vyhlížejí na mě z jeho úst,

jakoby mi vyhrožovaly svou existencí.

Doufám, že vydrží jeho hladu půst,

má totiž opaku tendenci.

Jak oproti temnotě jeho bledá tvář září,

byť jeho obečení s temnotou splývá.

Jak temně se na mě ale tváří,

a jakýmsi tichým slovem mě k něčemu vyzývá.

Mlčky mým směrem napřahuje ruce,

ruce s ostrými drápy.

Pak po mně hrábne prudce -

doufá snad, že srdce mé zas děsem uchvátí?

Není třeba jeho děsu,

mám jej ráda - i když si myslí, že ne.

Z jeho pohledu se celá třesu -

a z pomyšlení na to, co mě k němu vůbec táhne.

----

Poprvé jsem jej spatřila, jak vířil v proudu listoví -

venku; za podzimu; v noci.

Věděla jsem hned, že je to typ člověka, co moc nemluví,

ale svými způsoby dostane se k moci.

Opatrně jsem jen pozorovala -

jak tančí, jak je šťastný;

pak padl na kolena, já se za strom schovala -

naše pohledy se setkaly - můj vyděšený, jeho prázdný.

Pokusil se vstát, ale chytl se za hlavu,

zaskučel jako nakopnuté štěně.

Vydala jsem se k němu skrze trávu,

on na mě podíval se ublíženě.

Pomohla jsem mu vstát, omluvila se za sledování -

a on se usmál.

Ten úsměv jaksi jsem poznala od prvního vidění -

viděla jsem ho, když tancoval.

Jakýmsi způsobem jsem v něm vyvolala tu samou reakci,

jako jeho tanec - byla jsem ráda.

Protřel si spánky a vyzval mě k tanci -

byla to nádherná paráda.

------

To bylo naše setkání;

kdo by čekal, že se sblížím s někým, jako já.

Stálo to za všechno to čekání -

už nikdy nebudu sama.

S ním už nikdy...