Poezie z krvavé ruky

V temnotě

Připadá mi, že se stíny zužují,
že světlo monitoru matně mizí.
Oči ze tmy mě sledují,
ten obrys připadá mi cizí.

Za okny vzdálená světla ulice,
vzdalují se ještě víc.
Bojím se všeho, nejvíce
toho, že světlo už nespatřím víc.

Schoulená pod žárovkou na stropě,
tam, kde je nejvíce tma.
Vyhýbám se myšlenkové potopě,
jak jen se v téhle situaci dá.

Chci odtud pryč,
bojím se tmy.
Zabodněte mi do hlavy rýč,
umřít teď strachy chci.

Na stěnách stíny tancují,
je jich na mě moc.
Na okno dešťové kapky bubnují,
prošeptá mi hlásek celou noc.

Nikdy jsem se necítila více v temnotě.