Poezie z krvavé ruky

Všichni a já okolo

Plna bezmoci a prázdnoty...

Pocit nebezpečí je všude kolem...

Neschopna pochopit předstírané ochoty...

Se sebou samotnou žít navždy jen...

Trochu bezpečí by stačilo,

abych se uvolnila...

Jenže bezpečí by se stejně za chvíli rozbilo,

a já bych zase ze stresu zvracela...

Plna bezmoci a prázdnoty...

Pocit nebezpečí je všude kolem...

Neschopna pochopit předstírané ochoty...

Se sebou samotnou žít navždy jen...

Proč všichni chodí okolo mě?

Nedívejte se mi do mých skleněných očí...

Prosím, pozor, vždyť do mě vrážíte -

musím si sednout, svět se mi zase pod nohama točí...

Plna bezmoci a prázdnoty...

Pocit nebezpečí je všude kolem...

Neschopna pochopit předstírané ochoty...

Se sebou samotnou žít navždy jen...

Prázdnota v hrudi,

srdce nečinné tam pomalu hnije...

Pocit, že něco ve mně umírá, něco se budí -

najednou srdce si zas klidně bije...

Plna bezmoci a prázdnoty...

Pocit nebezpečí je všude kolem...

Neschopna pochopit předstírané ochoty...

Se sebou samotnou žít navždy jen...

Někdo na mě mluví?

Ne, to jsou jen tvé myšlenky, co zuřivě ti hlavou proplouvají...

Pardon, ale něco z kouta mysli se na mě zubí -

z ostrých bílých zubů sliny odkapávají...