Cítím, že už oba jsou na své hraně. Stále do něj tvrdě přirážím a on slastně heká.
„Můžete," vydechnu. A sám se udělám a vystoupím z něj. Lehnu si na postel a zavřu oči. Oni si ke mně lehnou každý z jedné strany. Obejmu je a nabídnu Dantalionovi rameno.
„Zasloužíš si to." Vydechnu a on se mi zakousne do ramene.
Uslyším zoufalý povzdech.
„Já, já bych chtěl taký, já." Zahledím se na něj. Pozoruje Dantaliona a toužebně a chtivě po něm zírá.
„To je na Dantalionovi," vydechnu.
Kňučel jsem slastí a Zeen také. Oba jsme byli na hraně a už pomalu nemohli vydržet. Konečně slyšíme ty slova, které nás oba dovedou na vrchol a sesypeme se hned po obrovském orgasmu. Hlavně já. Bylo to neskutečně vyčerpávajcí. Ale při tom tak úžasné.
A také perverzní a špinavé. Jak já.
Přitulil jsem se k Niovi. Ani jsem neřešil to, že Zeen se na něj nalepil také. Jsem totiž teď spokojen. Byl ve mě. Splnil jsem jeho přání a rozkazy a můžu se teď k němu tulit.
Také mi povolil abych se napil.
Neváhal jsem. Ale jen trochu. Zase nechci aby byl vyčerpán. Také potřebuje sílu.
Poslouchám jejich rozhovor. Nechtěl jsem odpovídat.
Ale už jsem nemohl si vzít více. Tolik mi musí stačit. A on bude i přesto v pohodě.
Pak jsem se zamračil na Zeena. Toužebně se na mě díval. „Myslíš, že někdo kdo mě řízl, skoro mi vysál všechnu potřebnou krev, pokusil se mě znásilnit a poté i Nia, měl dostat mou krev?" vyjel jsem na něj a on se přikrčil a viděl jsem, že pomalu se mu chce zase brečet.
Povzdechl jsem si a pohladil jej ve vlasech. „Jen trošku." zašeptám pak a nastavím mu ruku.
Zakousne se a já přivřu oči. Nebylo to zrovna příjemné. Ale i tak jsem to vydržel. Nedokážu být zlý. Né na někoho kdo toho prožil tolik špatného a je teď zmaten.
Sledoval jsem, jak Zeen pije Dantalienovu krev a po chvíli se odtáhl.
„Omlouvám se ti, " obejme Dantaliona a ten strne.
„Odpusť," odtáhne se a políbí ho na ranky.
Hlavu opět zabořím do polštáře. Stočím se do klubka a zavřu oči. Třaslavě se nadechnu a zase vydechnu. Zítra je výročí smrti mé rodiny a dne, kdy mi byl vypálen cejch. Mimoděk si přejedu po boku. Odporné. Ocejchován jako zvíře na porážku.
Otočím se na něj. Pozorují mě.
„Jděte se umýt, chci teď být sám."
Nechápal jsem proč to tolik bolí. Ty jeho zuby jsou takové zvláštní. Celkově moc cítím všechno když se mě dotýká. Hned co přestal tak se mi omluvil a strnul.
Moc jsem se v něm neorientoval. Je zvláštní chlapec. Měl bych o něm zjistit více abych.. abych věděl co mu přesně rodiče udělali.
Všiml jsem si Nia. Byl.. na chvíli divný. Nesmál se, neměl poznámky. Nic. Jen byl otočený zády a lehce se třásl, jen lehounce ale i tak.
Natáhl jsem k němu ruku ale on řekl, že máme jít pryč.
Chtěl jsem se zeptat co se děje. Ale.. ale.. Nemůžu být zlobivý. Budu plnit příkazy co mi řekne a třeba. třeba mi to řekne. Nechci aby byl na mě naštvaný. „Dobře" zašeptám, vezmu si na sebe župan a Zeen kalhoty a oba vypadneme z pokoje.
Zeen nás bere do koupelí. Na konci se ale zasekne s tím, že když jsem.. teda ta dívka tak by bylo nejlepší kdybych šel sám. Proto mě nechal ať se první umyji a sám šel také jinam.
Stále se vrtím, musím stále zírat na tu značku. Tolik to všechno bolelo. Zasměju se. Bylo to tak moc bolestivé, dál se směju. Nakonec vstanu a sám se vydám do koupelny. Zeena potkám jak zrovna míří do své komůrky. Usměje se na mě a já na něj též. Má za chvíli hlídku.
Dál pokračuju k umývárně. Zalezu dovnitř. Někdo si tu dal moc horkou vodu. Nejde vidět na krok. O něco zakopnu a rozplácnu se na zemi. Co to sakra je!
Ponořil jsem se do vody. Smýval jsem nesmývatelnou špínu. Chybí mi má svěcená voda. Při ní jsem si uvědomoval, že jsem špatný. Teď jsem si to jen připomínal myšlenkami a hřešil jsem dál a dál.
Jakovždy jsem se ponořil do vody a vypouštěl bublinky. Hned jsem se vynořil. Bez kašle, bez ničeho. Zkoušel jsem to udělat znovu.
Trestat se.
Zvykl jsem si na to. A teď poslední dobou nic.
Jediný kdo mě může trestat je Nickel. Ale i on mi nic moc nedělá.
Proč?
Ponořil jsem se hlouběji do vody. Vypustil vše a pak jen čekal.
Moc dlouho jsem čekal.
Rychle jsem se vynořil. Moc jsem kašlal, točila se mi hlava a já se nemohl nadechnout.
Upadl jsem do temnoty.
Vytáhl jsem to ven. Na světlo. Když jsem ho spatřil. Strnul jsem. Ne, ne, ne, ne! Začnu mu dávat první pomoc a on stále nereaguje. Nakonec se kousnu do ruky a nakapu mu do úst svou krev.
Trošku se nadechne a já si úlevou vydechnu, pak mě ale zachvátí vztek. Proč? Proč to zase udělal! Vezmu ho do náruče a když vejdu dovnitř, mrsknu s ním o stěnu.
„Co sis sakra myslel, ty sobeckej parchante! "
Ucítil jsem bolest. Začal jsem vykašlávat vodu a pod sebou jsem cítil studenou zem. Otevřel jsem oči a nademnou stál Nio, který zuřil. Vážně. Takto zuřivého jsem ho neviděl.
Lehce jsem se roztřásl. „J-já.. to.. to je zvyk.. co co mám.. j-jsem.. zvyklý se trestat." vzlyknu a sklopím pohled. Uslyším hromadu nadávek a také facku.
Pořádnou.
Tak, že jsem spadl znova na zem. „O-omlouvám se." zašeptám.
Ano.. tak to má být.
Jsem zlobivý parchant.
Jsem špinavý a špatný.
Musí mě potrestat.
Roztřesu se.
„Ty to chceš, co? " Zatahám ho za vlasy.
„Ty chceš, abych ti ubližoval? Chceš, abych tě mlátil." Odtáhnu se od něj.
„Chceš, abych tě zase zbičoval?" Kývne a zase zopakuje ten nesmysl.
„Jsi špinavý? Ano? " Zase kývne.
„Myslíš, že když ti ublížím tak se očistíš? Není možné, aby tě očistil někdo jako já." Chytím se za vlasy a škubnu za ně. Zasměju se.
„Chceš, abych tě potrestal? " A tím se stal ještě odpornějším než teď jsem.
Jsem nechutný, tak moc chci bolest. Nechápu proč, ale cítím se tak.. prázdný, když nic necítím.
Možná jsem vážně jen troska.
Vyjeknu když mě zatahá za vlasy. Dívám se mu oddaně ale vystrašeně do očí a on na mě křičí. Chci aby si vybil tu bolest aby ten smutek přenesl na mě.
„Ano. Jsem špinavý, nečistý. Nezasloužím si nic jiného." oznámím mu lehce s třasem v hlase.
„N-naopak." vyjeknu když jej vidím jak si škubá za vlasy. „T-ty jsi jediný.. k-kdo může." zašeptám se strachem v očích když vidím jak se směje.
„Prosím. Potrestejte mě. O-od ničeho jiného tady nejsem." nalepím se mu na nohu. Snažím se aby to udělal.
Mí rodiče mě natolik přesvědčili. I když.. bolí to více, když vím co jsem musel prožít.
Ale teď je jediná věc proč tady jsem. A to proto aby mě někdo ovládal.
„J-já... u-udělám cokoliv. J-jsem.. jsem hračka.. nic jiného.. vím to. jen prosím.. trestej mě, když zhřeším.. k-když.. když to neděláš.. tak.. tak můj život nedává smysl."
„Považuješ se za hračku? Myslíš si, že pro mě jsi jen hračkou? " Chytím ho za bradu. Takhle to tedy je? Vidí ve mně jen a pouze možnost, jak si ulevit od prázdnoty. Nejsem pro něj jinak nic. Bolí to. Skutečně to bolí.
„Lehni si na břicho."Okamžitě poslechne a já si sundám pásek. Takto to má přeci rád? Chce, abych ho trestal jen proto, aby si ulevil. Jsem prázdný. Jsem zrůda a proto si vybral mě. Jenom já tohle můžu udělat a smát se při tom. Zvrácená zrůda bez svědomí. Proto mi nevzdoruje. Příliš se bojí. Bojí se mě.
Švihnu páskem a ten ho udeří do zadečku.
Chytí mě bolestně za bradu a já se jen na něj dívám. Nijak neodpovídám. Čekám na rozsudek. Třesu se strachem.
ale i vzrušením.
Zjistil jsem něco špatného.. Nechutného.
Hned jsem si lehl na břicho. Cítil jsem jak se můj kamarád tam dole probouzel.
Proč je to takto?
Bude ze mne zhnusen, když to zjistí jak na to vlastně doopravdy reaguji.
Třásl jsem se a můj pomalu se vzrušující penis mě začal bodat do bříška.
Přišla první rána. Vyjekl jsem. „J-jedna.." kňournu a pak hned dodám. „O-omlouvám se." doufám, že to nebylo moc pozdě.
„Řekl jsi to moc pozdě, "zašeptám a uštědřím mu rychle po sobě jdoucí rány.
Zasténá a já se zarazím. Opět ho ale udeřím a on opět zasténá. Otočím ho na záda a sleduji jeho vzrušení. Tvrdě mu zmáčknu jeho erekci.
„Jsi zvrácený. Proč jsi neřekl, že to máš rád takto?" Přejedu mu po špičce.
„Takto tvrdě. " Plácnu ho přes zadek. Začnu se hrabat pod postelí a nakonec mu na penis nasadím kroužek a do zadečku zasunu kovový váleček.
Opět ho udeřím. Teď se mi to líbí taky. Ta jeho zvrácenost...
Hned vykřiknu čísla i s omluvou. Ale se zasténáním.
Jsem nechutný, odporný. Líbí se mi, když mě bije. Nebude se mu to líbit.
Bude si myslet, že jsem vážně špatný.
Vykřiknu číslo a než se stihnu omluvit tak mě otočí a já se strachy třesu. „O-omlouvaaa-h" zmáčkne mi penis a já se prohnu.
„Já.. nh.. o-omlouvám se.. j-sem.. A-!" plácne mě přes zadek a já jen zrychleně dýchám, vystrašeně se na něj dívám a čekám co se mnou chce udělat.
Bojím se, že mě kvůli tomu opustí.
Jsem až moc zvrácený.
Najednou se mi na penisu objeví kroužek a pak v zadečku něco co jsem nečekal. Studilo to. „C-co.. to je?" vystrašeně se zeptám ale při tom mě to ještě více vzrušovalo.
Dostanu další ránu a vyjeknu číslo. „N-nepříjdu.. ti.. nechutný?"
„Proč by si mi měl připadat nechutný? " zavrním a páskem mu nadzvednu bradu.
Prstem zatlačím na tělísko a on se prohne v zádech.
„Jsi má malá kurvička a já své couře splním všechno, o co si řekne." Líbám mu ramena a jazykem kmitám po maličkých strupech.
„Co bys chtěl? Co ti můžu dát? "zavrčím a kousnu ho do bradavky.
Stále se třesu ale on se nezdá být tak naštvaný, spíše naopak. Díval jsem se na něj oddaně a třásl se. „J-já.. l-líbí.. se mi to." zašeptám a hned na to ucítím jak něco udělá. Nemůžu přesně popsat to co dělá ale bylo to moc příjemné. Vyjekl jsem slastí a celý se prohnul.
Nazval mě sprostými slovy a já se ještě více zachvěl. Přesně tak, jsem jenom coura.
Ale jeho.
Chvěji se po jeho polibcích a mírně se prohýbám, zadržuji steny a kňučím, když to zabolí.
„C-chci.. t-trest... p-pak.. pak.. tvrdý. .sex.. kdy kdy mi budeš.. nadávat.. a a.. tahat za vlasy." zašeptám a jsem celý rudý. Třesu se vzrušením a i bolestí. Hlavně z toho co mi dělá a jak mě kousá.
„P-prosím.. pane.. potrestejte mě.. za za.. to že jsem.. hřešil."
„Jak si přeješ, vydechnu.
„Budeš klečet a ani se nepohneš, pokud ano. Nenechám tě se udělat. " Poslechne a já kolem něj začnu procházet. Sleduje mě očima ale nehýbe se. Co s ním mám udělat? Sednu si před něj a říznu se do dlaně. Nechám krev padat na zem a pozorně ho sleduji. Trest. Dostal už dostatečně ran páskem. Chci si pohrát s jeho psychikou. Riskne to? Půjde si pro krev, nebo bude poslušný. Jestli se pohne, bude trpět slastí a krev stejně nedostane. Usměji se na něj a olíznu si ránu.
„Je moc kovová."
Třásl jsem se. Tak moc jsem se třásl. Ale nebál jsem se. Možná trochu. Ale vše to přebíjelo obrovské vzrušení, které bylo nekonečné. Díval jsem se na něj co chce udělat. Klečel jsem jak chtěl a jediné co se hýbalo, krom mého třasu, byl penis, který byl bolestně naběhlý z obrovského vzrušení.
Zúží se mi zorničky, místností se naplnila ta sladká vůně jeho krve. Ještě více jsem se roztřásl. Ruce jsem měl v pěsti. Zaryl jsem nehty do kůže.
Je to k nevydržení. Tolik promrhané krve. Tak moc chci jí slízat. Sníst. Všechno.
Ovládá mě. Udělal bych pro to cokoliv.
Díval jsem se na něj a celý se třásl. Držel jsem se zuby nehty a díval se jak olizuje vlastní krev.
To co ale řekl ve mě vyvolalo obrovskou reakci.
Věděl jsem, že dělám chybu.
Ale i tak se mé tělo pohlo a já začal slízávat krev ze země.
Chytil jsem ho za vlasy a dotáhnu ho na postel.
„Porušil si dohodu." Přivážu mu ruce a nohy k posteli. Nemůže se pořádně hýbat. Jen se prohýbat v zádech.
Dojdu k šuplíku a vytáhnu z ní malou lahvičku.
„Otevři pusu. " Poslechne a já mu trochu naliju do pusy. Mezitím začnu vytahovat a zarážet ten váleček. Musím počkat dokud to nezačne působit. Jsem zvědavý, co se stane. Přeci jen je hodně přecitlivělý. Začnu mu opět kousat bradavky a taky je cumlám. Baví mě to.
Cítil jsem jak mě chytl za vlasy. Bolelo to ale při tom to bylo tak.. Chtěl jsem to. Líbilo se mi to. „O-omlouvám se.. j-já.." přivazoval mě k posteli. Pevně za ruce i nohy. Nemohl jsem se vůbec hýbat. Nic. Jen jsem jej mohl sledovat. Nalije mi něco do úst a já to poslušně spolknu. I když to bylo hořké a divné. Už tak vzdychám když mi zaráží tu věc do zadečku a také si hraje s mou hrudí.„A-aa~h.. C-co~" prohnul jsem se v zádech. Nepředstavitelně jsem se třásl a měl jsem takový pocit jako těsně před orgasmem. Úplně těsně. Ale nic nepřicházelo. Kvílel jsem, kňučel jsem, svíjel se. Ale nic nepomáhalo. Potřeboval jsem aby se dotkl penisu aby mě osvobodil z tohoto mučení. „P-pro-oo~sím.." dívám se mu do očí ale on mi jen zopakuje, že jsem porušil dohodu. Bylo to tak silné cítil jsem to všude. Tak moc jsem se třásl. Tak moc vzrušený jsem byl, že jakýkoliv dotek mi způsoboval jak bolest tak rozkoš.Díval jsem se prosebně na něj. Chtěl jsem aby to skončilo. Začal jsem se omlouvat, že jsem to nechtěl udělat.Ale on místo odpovědí mi dal pásku přes oči a roubík. Jsem moc nahlas.
Neudělá se, alespoň né teď. To jsem mu slíbil. Jak moc ho to musí bolet. Podívám se na kroužek na jeho penise a po zaváhání si penis nakonec vezmu do úst. Trpí. Musí tak neskutečně trpět. Do zadečku mu přirážím válečkem a taky mu stimuluju bradavky. Jestli se z toho nezblázní, tak se stane zázrak.
Už to trvá tak dlouho a já už chci být v něm. Sundám mu kroužek a okamžitě se udělá na bříško. Jeho penis je ovšem již brzy zase v pozoru a já do něj začnu pronikat. S vyndáním válečku jsem se neobtěžoval. Prudce jsem přirazil.
„Chtěl jsi to tvrdě, tak přestaň kňourat, "zavrčím a nasadím vražedně rychlé tempo. Váleček se otírá i o mne a mě to tak moc vzrušuje.
„Jsi moje malá coura, moje malá levná šlapka," sténám a v rukou mu drtím boky.
Bylo to tak mučivé, že jsem se na něj nemohl ani dívat. Nic. Drtil jsem roubík a i do něj vzdychal velmi hlasitě. Prohýbal jsem se. Snažil jsem si nějak ulevit. Dostat se k orgasmu.
Cokoliv jen aby tohle skončilo. Bylo to tak nekonečné. Bolestivé ale při tom tak vzrušujcí.
Hlasitě vyjeknu když ucítím jak se jeho vlhké rty dotknou mého penisu a ještě k tomu sním hýbá. Mlátil jsem hlavou do polštáře a prohýbal se nad slastí.
Najednou vše je tak intenzivní. Hraje si s tím co mám v zadečku, na hrudi dělá svou práci a také mi stále kouří.
Pod maskou se mi protáčeli panenky, vzdychal jsem a třásl se.
Prosím. Prosím.
Myslel jsem, že se zblázním.
Najednou cítím osvobození. Celý se prohnu a vyjeknu. Všechny svaly až bolestně stáhnu a mám svůj snad největší orgasmus co jsem kdy měl.
Jenže než se stihnu vydýchat tak cítím jak začíná do mě pronikat a prudce přiráží.
Snažil jsem se zklidnit, ale mé tělo si dělalo co chtělo. Ani hlasivky jsem nekontroloval. Bylo to tak úžasné. Tak intenzivní.
Chtěl jsem se jej dotknout. Chtěl jsem mu říct sám co jsem.
Ale i přes to, že mi to říkal on sám tak jsem se dokázal jen po těch slovech udělat.
To sérům stále nepřestávalo. Byl jsem moc vzrušený.
Nechával jsem se ošukávat jak děvka.
A tak moc se mi to líbilo.
Tak moc jsem se propadal do výru slasti.
Prohýbal se v zádech, kňoural, vzdychal, přes šátek mu nebyla rozumět slova. Udělal jsem se, ale přirážet jsem nepřestal. Rána na břiše se opět ozvala, ale já to zase ignoroval. Bylo to tak dokonalé.
Už ani nevím po kolikáté se udělal. Sundal jsem mu šátek a rozvázal provazy. Postavil se na čtyři a zakroutil na mě zadečkem. Mé sperma z něj přímo teklo a váleček byl už dávno pryč. Znovu jsem do něj prudce přirazil. Byli jsme jako zvířata, která se řídí nejen a pouze instinkty.
Byl to ten nejlepší sex, jaký jsem kdy zažil.
Leželi jsme vedle sebe. Oddechovali. Byli jsme nehorázně vyřízení. Ležel jsem mu na rameni a oba jsme popadali dech. Byl jsem cely špinavý od sebe a od něj. A on také.
Ani nevím jak dlouho jsme to dělali a co s námi udělalo to sérum. Prostě jsme jeli jak králíci. Lehce se uchechtnu.
„Děkuji." zavrtám se do jeho ramene a objímám jej. „B-bylo to úžasné." zašeptám a podívám se mu do očí ale pak je rychle sklopím.
„A-asi nejsem.. tak.. tak čistý jak si rodiče mysleli." zašeptám a rychle schovám hlavu do jeho ramene.
Nemohl jsem se skoro hnout.
Doslova jsem byl rozmrdaný.
Ale cítil jsem se úžasně.
„To skutečně nejsi. Teď se budeme muset umýt." Vstanu a zabalím ho do peřiny a vynesu ho z pokoje. Sám mám na sobě jen kalhoty. Cestou potkám jednoho z můžů, jen na mě významně zamrká a já se ušklíbnu.
Vlezeme do umývárny a začnu ho pořádně i sebe umývat.
„Moc jsi mě zašpinil, "zašeptám a dál ho myju houbou.
„Zítra se půjdu projet, tak na sebe dávej pozor, budeš celou dobu se Zeenem." Políbím ho na krk a udělám tam znaménko.
„Stejně se nemůžeš ani hnout, "uchechtnu se.
Lehce sklopím pohled. Nechám se odnášet. Stejně jsem jak hadrová panenka, nedokážu se vůbec hýbat, všechno bolí. I na rukou jsem měl otlaky, ale ty brzo zmizí.
Celý zrudnu, když kolem nás někdo projde a všimne si Nia jak mě nese. Je to trapné.
Všichni teď budou vědět, že si se mnou užil.
Ale zase budou vědět komu patřím.
Začne mě umývat a říkat, že jsem jej moc zašpinil. Jen jsem sklopil pohled.
Jsem moc špinavý.
Jen kývám. Doufám, že to s ním vydržím a on se o nic nepokusí. Usměji se, když cítím jeho rty na mém krku.
„Nemůžu no." dám hlavu na jeho rameno a začnu jej líbat. Nekoušu. Nedovolil se mi napít takže to taky nedělám.
Polibky směřuji k uchu, které olíznu a poté jen jemně zkousnu. Lehce se roztřesu. „D-děkuji, pane, za.. za to, že jsem vás mohl zašpinit." zašeptám vzrušeně a lehce se prohnu proti jeho tónu.
Kousnu ho do ramene. „Zítra až se vrátím z vyjížďky tak tě zase ošukám a Zeena zase budeš šukat ty." Políbím ho na krk. „Moc se ti to přeci líbilo, ne? Viděl jsem to. Líbilo se ti ho mučit. Jsi tak zvrácený." Zašeptám a zvednu ho do náruče. „Jdeme spát. "Ulehneme společně do již čisté postele a já ho pohladím po tváři. „Odejdu už brzo ráno,tak se nelekni, když tu nebudu. K odpoledne se vrátím." Kývne a vrznou dveře. Na jejich prahu stojí nervózní Zeen.„Já totiž, "koktá. Jen nadzvednu peřinu a on se ke mně přitulí z druhé strany. Jsou jako štěňata. Roztomilá, ale koušou. „Dobrou noc, "zabručím.