Ale Anet takové štěstí neměla...
*** pohled Vadima***
Probudil jsem se silnou bolestí hlavy.
Ležel jsem na lehátku.
Bože, ta hlava mě nehorázně bolí.
Viděl jsem jak ke mě běží Vláďa.
"Kámo! Jsem rád že alespoň ty jsi se probral!"řekl rychle Vláďa. Mluvil strašně rychle. " Počkej, co? Jak jako "alespoň ty?" ". " No... Víš" říkal tak blbě Vláďa.
"Ne..." řekl jsem. "Ale místní doktor říkal že až se probudí tak bude v poho" snažil se usmát Vláďa, ale moc mu to nešlo.
***pohled Anet***
Probudilo mě dupání a hlasité naříkání typu : "Ne,ne,ne bože já jsem Koko* Koko* a koko*!". Byl to Váďa.
" Váďo?"řekl jsem tišeji. "Anet?" řekli Váďa s Vláďou, o kterém nevím ani že tu je naráz. "Konečně!" klekl si ke mě strašně veselý Vláďa. "Proč mám tu nohu obvázanou?" řekla jsem Vláďovi, když jsem si všimla že mám na kotníku obvaz. "Máš vyvrklej kotník" řekl Vláďa. "Aha" řekla jsem zmeteně. "Ta už jse půjdeme balit" křikl na kluky Vláďa. "Co? Vždyť je teprve půl 3?? Klidně tu ještě Budem" zasmála jsem se. "Fakt ti to nebude vadit?" zeptali se nadšeně Free a Vláďa. "Ne.. Teda pokud mi donesete kebab, a hranolky" usmála jsem se.
"Rozkaz kapitánko!" stoupl si jako voják Fayne, a běžel k bufetu. Ale nebyl by to Fayne kdyby ještě cestou neuklouzl. "Fayne je v poho!" křikl na nás Fayne a my dostali záchvat smíchu. "Tak co Vadime? Jdeš s náma na tobogány?" zasmál se Peter s Pavlem. "Jděte do prd*le" zasmál se Vadim. Možná se ptáte kde je Karel aka Kovy. Ten jel za klukama do Trenčína. Chtěl taky vidět Martina s Honzou. Pavel si lehl na vedlejší lehátko, které bylo (nečekaně) vedle mě. "Tak co? Jaká byla jízda?" smál se Pája. "Ha ha ha" řekla jsem ironicky.
Fayne už přišel a v rukou držel 2 kebaby a 1 hranolky. Pavel mi neustále kradl hranolku za hranolkou.
Vím že teď je to o ničem.. Ale mám nápad , bude to trochu zajímavé. Těšte se na další kapitolu :D
•••Ancenie••• :3