Krycí jméno T.O.X.I.C

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝘄𝗲𝗻𝘁𝘆: 𝗙𝗮𝗶𝗹𝗲𝗱 𝗽𝗮𝗿𝗮𝗰𝗵𝘂𝘁𝗲 𝗷𝘂𝗺𝗽

Zatímco já si snad i užívala částečného volna, vrátila se nám skupina partyzánů s černými kruhy pod očima, zničeným oblečením a morálkou pod bodem mrazu. Do druhého dne se všichni zotavili ze svých nově získaných traumat společně s pár dalšími Marshallovými aktivitami, než se následujícího rána celé dění odebralo do místnosti se židlemi a projektorem. Tentokrát se však nikdo na Jamese Bonda dívat nebude, i když já bych se proti takovému nápadu, jak jistě tušíte, nebránila.

Již od samého začátku, co se náš dokumentární film spustil, všichni přítomní měli naprosto kamenně bílé obličeje, zatímco já si snímek pod názvem Instruktážní video pro seskok padákem více než užívala. Nakonec jsme se odebrali převléknout do příhodných postrojů a každý si vzal vlastní padák.

,,Vy ne, v letadle provedete názornou ukázku," věnoval mi Marshall úšklebek, když si vzal můj batoh k sobě, abych si ho nebrala, však já mu ihned poté oznámila ať zapomene na to, že bych kdy dělala kliky ještě ke všemu na palubě letadla v několika kilometrech nad zemí.

To jak to doopravdy myslel my došlo až posléze, stejně jsem se však s odmítnutím dělání nepotřebných vzpěrů na rukou pojistila. Naše zásadní cesta vedla do letadla, ze kterého se nakonec měl celý seskok uskutečnit. Já se mezitím pustila do již mým společníkem zmíněné ukázky. Začala jsem od nasazení helmy, jak se nasazuje až po funkce dalších udělátek, které na ní jsou. Nakonec jsem se dostala až k samotnému padáku. Při tom mi Marshall podal jeden z batohů, které měl u sebe, abych dokončila svůj výklad.

,,Mimo jiné jsou ve všech helmách zabudovaný čip, který sdílí váš hlas ostatním, pokud byste od sebe byli moc daleko a neslyšeli jste se nebo popřípadě dosáhne i pilotovi sem do letadla," podala jsem jednu z posledních informací, zatímco jsem si helmu nasadila a upravila batoh, který jsem si zajistila na hrudi, okolo pasu a stehen, ,,tady na předloktí máte veškeré potřebné údaje. Od výšky ve které se nacházíte až po varování kdy byste měli otevřít padák. Vše je opět propojené s helmou, do které se signál ze statistik přepošle a ta vám to přetlumočí, abyste nemuseli neustále sledovat vlastní ruku."

Přítomní si mezitím nasadili i vlastní helmy a já si hrdě poupravila popruhy batohu pro větší pohodlí, zatímco jsem cítila, jak se za mnou otevírá zadní část letadla. Marshall si mezitím upravil poslední přezky a popruhy ze svého padáku a já se sebevědomě otočila směrem k místu odkud se bude seskakovat. Možná ve mně stále přebýval strach z výšek, ale pokud se tady podívám přes okraj, zem je mi tak daleko pod nohama, že mi je těch dva tisíce metrů ukradených.

,,Nezapomeňte skákat s dostatečnými rozestupy, abyste se do sebe nezamotali. Skákejte zprvu po nohou a pak se převraťte na břicho a nebo rovnou na břicho. A frajeřinky si nechte až na chvíli kdy na živu přistanete," ušklíbla jsem se na vyděšené obličeje před sebou.

Všichni ostatní se mezitím začali připravovat na svůj seskok. Nervozitou si mnuli ruce a pár odvážlivců se začalo řadit.

,,Uvidíme se dole," otočila jsem se naposledy, než jsem se konečně odrazila a v okamžiku jsem pasažérům na palubě zmizela z horizontu.

Mezitím v letadle:

Marshall si mezitím naposledy upravil batoh a pak zvedl pohled do prostoru před sebe.

,,Kde je?" zarazil se, když zjistil, že nevidí tu jedinou přítomnou, která pro jednou nemusela dělat nedobrovolně kliky.

,,Už seskočila," dostalo se mu odpovědi ze skupinky načež ho zamrazilo.

-

,,H-Harrowerová, co na sobě máte za padák?" ozval se okamžitě do své helmy, když jsem balancovala ve vzduchu a snažila se najít nejlepší polohu.