Krycí jméno T.O.X.I.C

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝘄𝗼: 𝗥𝗲𝗹𝗮𝘁𝗶𝗼𝗻𝘀𝗵𝗶𝗽 𝗳𝗮𝘂𝘅 𝗽𝗮𝘀

Další den jsem se začala pomalu probouzet nejen díky sluníčku, které prostupovalo oknem, ale také díky sladké vůni, která se bytem linula. Po chvíli rozespalého kňourání jsem se převalila na druhý bok a chtěla se přitáhnout blíž k Frederickovi, ale ten ani po hmatu nebo zraku nebyl k nalezení.

,,Dobré ráno," ozvalo se po chvíli ze dveří pokoje.

,,D-dobré ráno," zamumlala jsem rozespale při pohledu na hodiny ukazující půl jedenáctou hodinu ranní a následně se dle svých možností posadila.

,,Udělal jsem ti snídani," usmál se přítomný a po pár krocích si přisedl na postel, na noční stolek položil skleničku pomerančového džusu a mně podal talíř s palačinkami politými javorovým sirupem.

,,Teď mám pocit, že to, co náš vztah jednou zničí budu já," zamumlala jsem, ,,kdybych tohle chtěla udělat, tak vyhoří kuchyň. V tom lepším případě."

,,Každý přece umí něco," usmál se Frederick, ,,já vařím a ty zachraňuješ svět, to zní fér, nemyslíš?"

,,Máš pravdu," povzdechla jsem si s pokrčením ramen a přítomný mi dal pusu na čelo, než odešel zpět do kuchyně.

Ještě než jsem se pustila do jídla jsem chtěla upít džusu, ale všimla jsem si na skleničce svého odrazu - rozčepýřené vlasy, ke kterým už by se ani vrabčí hnízdo přirovnat nedalo společně s kruhy pod očima.

,,Tak pokud se nelekl tohohle, tak je to láska na celý život," usmála jsem se.

Nemohla jsem si vůbec stěžovat, palačinky byly vynikající. Celý den jsme pak opravdu strávili společně, tedy až na pár chvil, kdy na mě skočilo něco, co si sama nikdy nedokážu vysvětlit.

,,Fredericku, jen skočím do potravin na rohu koupit mléko. Hned jsem zpět," ozvala jsem se rychle, když jsem při zalévání kávy nad hrnek nahnula prázdnou krabici bez jejího obsahu.

Během chvíle jsem si nasadila boty, na ramena hodila kabát a vyběhla ze dveří. Mléko však nebylo jediné co jsem chtěla. Za poslední dobu mi přišlo, že Frederick pro mě dělá více než musí a já jen nečině přihlížím, proto jsem se dnes bezhlavě rozhodla to napravit, nebo se o to alespoň pokusit a možná získat i něco k dobru pro sebe. Proto jsem vyrazila k autu, které mě následně odvezlo tam kam jsem potřebovala. Neměla jsem moc času a i můj nápad byl každým okamžikem zoufalejší, však zítřejší odlet na dalších pár dní nebylo v plánu provést jen tak. Na místě jsem zastavila a více než kostrbatě jsem se vydala do obchodu opodál. Po vstupu jsem se nepatrně rozhlédla a s těžkým polknutím jsem se vydala k prvnímu regálu a následně se odebrala dozadu kde byly kabinky. Během další vteřiny jsem si utvrdila, že to všechno byl špatný nápad. Horší než nejhorší. Kdo to kdy viděl - někoho jako jsem já v obchodě se spodním prádlem, které mnohdy nepokryje ani to, co by pokrýt mělo.

,,Proboha," zhrozila jsem se při pohledu do zrcadla, když jsem se konečně dostala do bílého korzetu s podvazky, ,,tohle není nic pro mě."

Teď už jsem se jen na sebe chvíli znechuceně dívala, než jsem se ze všeho vysoukala a doufala, že vše dnes zůstane u dobrého filmu a sýrových křupek, od kterých si pak budu jen s pokusem o svůdnost olizovat prsty.

,,Proboha, Megan," projelo mi hlavou, když jsem vyšla z kabinky a okamžitě mi zakřičelo podvědomí.

,,A-ahoj Evan," pokusila jsem se usmát na nově přítomnou, ,,co ty tady děláš?"

V současné chvíli byla právě jedině ona tou poslední kterou jsem chtěla potkat - kamarádka, které jsem při zachraňování královny oznámila, že mé povolání se ukotvilo v pornoprůmslu, jen abych neúspěšně uhájila svoji čest.