Krycí jméno T.O.X.I.C

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝘄𝗲𝗹𝘃𝗲: 𝗣𝗼𝘁𝘁𝘆 𝘁𝗿𝗮𝗶𝗻𝗶𝗻𝗴

V okamžiku se mi zkřivil obličej, když mi na něj dopadl mokrý jazyk, o kterém jsem z celého srdce doufala, že není přítomného bruneta. Už se ani nemusel ozývat Frederickův hlas, abych otevřela oči a já tak udělala především z menšího šoku. V okamžiku jsem ustrnula v pohybu.

,,Proboha, Fredericku," vyvalila jsem oči, do kterých se mi během okamžiku nahrnuly slzy, které projednou nebyly z pokusu krájení cibule, kdy se pokaždé říznu do prstu a nakonec nevím jestli je horší pálení v očích nebo rána na ruce.

Přímo před očima jsem měla brunetovy ruce, ve kterých držel štěňátko mopse, které se na mě nepřestávalo s vyplazeným jazykem vesele dívat společně se svou známkou, na které bylo napsáno: James Junior. Chvíli jsem ho beze slova sledovala, než jsem ho opatrně vzala do náruče.

,,Doufal jsem, že ti udělá radost, když ti první James tak chyběl. A také abys měla snad důvod se vracet z pracovních cest."

,,Já už ale s tebou další důvod nepotřebuju," věnovala jsem mu pohled, zatímco se mi nový přírůstek uvelebil v náruči, ,,já ti vlastně také něco přivezla, ale věnovala jsem to Chaseovi pro vědecké účely," zarazila jsem se.

,,To nevadí," zasmál se pobaveně přítomný, ,,jsem si jistý, že rád přispěju vědeckému účelu."

,,A zůstaneš přes noc? Našemu novému synovi by to jistě udělalo radost," udělala jsem ihned psí oči, které teď Frederick sledoval i u Jamese.

,,Zůstanu," usmál se po chvíli přemýšlení a podrbal štěně za uchem.

,,Výborně, alespoň můžeš uvařit. Umírám hlady," vycenila jsem zuby a věnovala jsem brunetovi rychlou pusu a s mopsem jsem se odebrala ven z místnosti a vydala se do obývacího pokoje.

Tam jsem se spokojeně uvelebila na pohovku a pustila televizi a občasně poslouchala přítomného jak chodí po kuchyni a přemýšlí, co by se z prázdné lednice mohlo dát považovat jako plnohodnotné jídlo. Já mezitím letmo sledovala běžící program a svou zbylou pozornost jsem věnovala mopsíkovi, který na mě po nějaké chvíli začal až nevrle poskakoval.

,,Tobě se chce na záchod," svěsila jsem obočí, když na mě psík zakňoural a já ho vzala do náruče a odnesla na záchod, než jsem se zarazila.

Poté jsem udělala několik kroků ke spíži jejíž spodní část byla plná věcí, které si v bytě již nenašly místo. Posléze jsem z hromady před sebou vzala černý nočník, u kterého se prozatím neptejte, kde jsem k němu přišla, položila jsem ho na zem zatímco Jamese jsem posadila do něj a sama jsem si dřepla a sledovala jeho zmatený výraz.

,,Chceš těstoviny Al dente?" objevil se Frederick ve dveřích dokud se nezarazil nad scenérií před sebou, ,,k-kde jsi vzala nočník?" ozval se vyděšeně po okamžiku.

,,Kdysi mi ho dal Josh k šestým narozeninám a napsal na něj 007," ukázala jsem na bílou fixou napsaný nápis na nočníku, ,,pak mi řekl, že to byl nočník Jamese Bonda a já mu to samozřejmě věřila."

,,A-a použila si ho?" věnoval brunet pohled stále zmatenému štěněti.

,,Ne. Už tenkrát bych ho rozsedla, ale věř mi, že kdybych mohla, bylo by to to nejlepší sraní pod sluncem," opětovala jsem svůj pohled stojícímu.

Frederick se na okamžik odmlčel, než si sám pro sebe kývnul.

,,Beru to jako Al dente," zamumlal a nechal mě dál sledovat mopse v nočníku a sám se odebral zpět k vaření.

Já malého Jamese další chvíli sledovala, než jsem si dlouze nad jeho zmateností povzdechla.

,,Tobě se na ten záchod nechtělo, že ne?" věnovala jsem mu pohled a jedním pohybem ho z jeho trůnu vyndala a položila ho zpět na zem.