Krycí jméno T.O.X.I.C

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝘄𝗲𝗻𝘁𝘆-𝗲𝗶𝗴𝗵𝘁: 𝗕𝗼𝗼𝗯𝘀

Když jsme jsme s Andrewem opustili konverzaci, který z nás měl svádět tlouštíka ve vrátnici, vydali jsme se k jednomu z vchodů do budovy, která byla naší cílovou destinací.

,,Jak se dostaneme dovnitř tentokrát?" svraštěla jsem obočí a již přemýšlela jak budu dveře statečně s hrdinstvím vykopávat a přitom si v tom lepším scénáři vymknu kotník.

,,Možná by stačilo zaklepat nebo zazvonit. Jsme tu v míru, Megan," dostalo se mi odpovědi.

,,Máš pravdu," zarazila jsem se, ,,to je dobrý nápad."

Nakonec jsem opravdu zaklepala a po nějaké chvíli se dveře opravdu otevřeli. Náš nový přítomný v podobě hnědovlasého chlapíka, který od první chvíle nebyl příliš dobře naladěný a podle jeho tváře ani příliš vzdělaný. Zprvu k nám něco zavrzal opět v německém jazyce, který byl jak mně tak blonďákovi velice vzdálený, než přišla řada na nás.

,,Jsme novináři a chtěli bychom někomu z vedení položit pár otázek," pokusila jsem se vstřícně usmát, však muž ve dveřích mi podle jeho výrazu nerozuměl ani slovo, ,,Andrew, jak se mám dorozumět s někým, kdo neumí můj jazyk a já neumím ten jeho?" pípla jsem směrem k mému kolegovi.

,,Zkus to po staru," naznačil stojící, abych do svého již teď nepovedeného divadýlka zapojila i svoje končetiny.

,,Dobře," vydechla jsem, ,,my přiletět z ostrova, kde mít královnu a spoustu čaj," rozmáchla jsem se pokoušejíc vše uvést na pravou míru, ,,a teď chtít vědět víc od vás. My psát noviny."

,,Tos tomu tedy pomohla," vydechl přítomný za mnou když jsme byly stále tam, kde jsme začali.

,,Co máme tedy dělat? Já německy znám jen jedno slovo a to ani nevím co znamená. Jen jsem ho slyšela v pozadí nějakého válečného dokumentu..."

,,T-tak to zkus, třeba to pomůže."

To už jsem se tedy otočila zpět na nechápajícího mužíka, rozpřáhla ruce pro dramatický úvod, abych ho obeznámila s celou svojí německou slovní zásobou a následně ji vyřkla i nahlas.

,,Šajze."

Zprvu jsem se cítila vážně dobře, snad i že bych si svůj univerzitní titul za něco zasloužila, než se na obličeji zdejšího chlapíka rozpoutal ještě urputnější a nerudnější výraz. To jsem si začala uvědomovat, že jsem se svou slovní zásobou na špatném místě.

,,Ne, ne, ne," pokoušela jsem se ho ihned poté uklidit, ,,to jsem asi neměla říkat, jen tu zůstaň a nikam nechoď," zastavila jsem ho na poslední chvíli a otočila se zpět za sebe, ,,na tohle už vážně nemám."

,,Tak teď bys mohla zkusit tu sedukci, ten vypadá, že toho v hlavě moc nemá a určitě by mu stačilo jen málo," prohodil blonďák stále nepříliš jistě ohledně mé reakce.

,,Ani náhodou, takovému skopčákovi já za žádnou cenu svoje prsa ukazovat nebudu," vyštěkla jsem šeptem po stojícím.

,,Prsa?" ozvalo se hned nato, však ne ode mě nebo Andrewa.

,,Ano, prsa," otočila jsem se na našeho společníka, kterému se i po mém šajze rozzářil obličej jako malému dítěti, ,,tomu koukám rozumíš. A co takhle nás nejdřív pustit dovnitř a pak budou prsa," ukázala jsem na naši skupinu zoufalých britských agentů a následně prstem přejela směrem k brunetovi a naznačila i cestu chodbou, co byla za ním. Od něj se mi ale dostalo odpovědi v podobě přesvědčeného zavrtění hlavou.

,,Takže by sis dal nejdřív prsa a pak nás pustíš dovnitř?" pozvedla jsem obočí se stejným úkonem rukou, načež už se mi dostalo kývnutí hlavou, ,,ale jen podívat, sáhnout si na ně můžeš, pokud nás zavedeš k vašemu šéfovi, rozumíš?"