Krycí jméno T.O.X.I.C

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝘁𝗵𝗶𝗿𝘁𝘆-𝘀𝗲𝘃𝗲𝗻: 𝗟𝗶𝗳𝗲 𝗮𝗱𝘃𝗶𝗰𝗲

,,Já vážně nevím. Jsem z toho taková nesvá," založila si Laura ruce na prsa.

,,Nemusíš se ničeho bát. Chase je špička v tom co dělá. A kdybys nevěděl co a jak... přijď za mnou a věř mi, že já tuplem nebudu vědět o čem je řeč," trapně jsem se usmála, zatímco jsem s přítomnou brunetou nastupovala do výtahu, který nás z hlavní haly budovy tajné služby vyvezl do vyšších pater, ,,navíc, i kdyby ti to sebevíc nešlo, má vážně svatou trpělivost. Přeci jen - musí pracovat se mnou a to už něco znamená. Ale věř mi že ti to půjde. V Coloradu si dokonce dosáhla více bodů než on."

,,Já jsem v tom možná příliš skeptická," zamumlala stojící, ,,je to jen ta počáteční nervozita, pak už to snad bude v pořádku."

Když jsme vystoupily na tom správném podlaží, Lauru jsem seznámila s Chasem, Chase s ní a já nakonec dodala jen pár svých velice nevhodných a nepříliš vtipných poznámek, zatímco přítomný mladík nervózně stál a byla mu na očích vidět snaha, aby nevypadal neslušně, ale také aby s Laurou nenavázal příliš dlouhý oční kontakt, který by přešel až do trapného zírání. Nakonec se naše trojice rozdělila a Laura s Chasem se odebrali na brunetovo místo, zatímco já se vydala na místo své. Zatímco co přítomné děvče zaplulo do dveří, mladík se na mě lehce otočil přes rameno, abych mu snad dala nějakou podpůrnou radu a tak zmírnila jeho nervozitu. Já se však opět vyznamenala. Jako obvykle, že ano.

,,Nezapomeň ji na konci směny pozvat na skleničku, tady by to mohlo fungovat," špitla jsem směrem k němu s lehkým úšklebkem.

,,Proboha Megan, vždyť se známe sotva dvě minuty," dostalo se mi odpovědi procezené mezi zuby, ,,a víš že nepiju."

,,A to vadí?"

,,Tobě také trvalo přes dva roky se dát dohromady s Frederickem," zamračil se Chase.

,,To ano, ale k sexu stačil jen talíř špaget a láhev vína," ušklíbla jsem se.

To už neměl přítomný náladu odsekávat a raději nade mnou pouze protočil oči a odebral se za Laurou. Já se posléze pochválila za podání životních rad než jsem se odebrala směrem na své místo. Cestou jsem však potkala dalšího zdejšího pracovníka a také s ním jsem se musela podělit o své vztahové rady.

,,Andrew, když tobě ty vztahy tak nevychází, zkus někdy těstoviny a víno. To zabírá," šťouchla jsem blonďáka při chůzi spiklenecky do paže.

,,Vážně?"

,,Jistě že. Mám vlastní zkušenost," uchechtla jsem se, ,,od stolu až do postele v rekordním čase. Frederick by ti o tom také mohl leccos vyprávět."

To už jsem byla s naší trasou u konce a chystala jsem se zaplout do svých dveří, zatímco zkamenělý Andrew jen zmateně a možná i krapet znechuceně sledoval.

,,Asi máš pravdu, asi na to víno a těstoviny zajdu. Ale sám," zamrmlal a raději se chystal pokračovat, abych ho nezačala obohacovat dál o zážitky ze svého sexuálního života.

,,Výborná volba," usmála jsem se, ,,a nezapomeň gel a kapesníčky. Taky přijdou vhod."

Nakonec jsem se i se svými oplzlými poznámkami odebrala k sobě. Práce mi šla dobře od ruky a díky tomu jsem snad dostala dobrou náladu, kterou jsem zpečetila sledováním vtipných videí s koťátky a štěňátky při své polední pauze. Na svou dobrou náladu jsem navázala i druhý den po večeru stráveným s Frederickem, který sice nezahrnoval těstoviny, ale ten Ryzlink za to stál, tak jak to jím moje podpořené libido také kvitovalo.

Při plnění své pracovní povinnosti, když jsem ťukala prsty do klávesnice počítače, mi vedle ruky zavibroval telefon. Zprvu jsem to nechala být, že mi pouze přišla SMS zpráva. Telefon však po dalších několika minutách zavibroval znovu. To už mi to nedalo a podívala jsem se. Ve vteřině mi ztuhla krev v žilách. Nebyla to zpráva ale upozornění ohledně Frederickova svátku, na který opět nejsem připravená, kvůli nepříliš dobře pracujícímu mozku. A také postavení ve vztahu, kde je Frederick ten, který vaří, uklízí a obstarává vše jako hospodyně, zatímco já jen ležím na gauči, drbu se mezi nohama a stěžuju si, jaktože není uvařeno.