Světlo ve stínu [Diabolik Lovers]

24. Nevinné pozvání na čaj

  ,,Hikari-chan?'' oslovila ještě jednou Yui modrovlásku, která byla myšlenkami úplně jinde, než ona. Blondýnka chtěla svou kamarádku oslovit ještě jednou, ale pak si všimla černých sluchátek. Povzdychla si. Přišla k Hikari a opatrně jí položila ruku na rameno, díky čemuž Hikari málem zapomněla, jak se dýchá. ,,Yui-senpai! Bože... Tohle mi už nedělej!'' vyjekla a rychle oddechovala mezi tím, co si vyndala sluchátka z uší. Yui se mile usmála. ,,Hikari-chan, nechceš jít se mnou na čaj?'' zeptala se s úsměvem na rtech. Hikari překvapeně zamrkala a nejistě kývla. 

...

  Seděly naproti sobě a čekaly, než jim obsluha přinese dva hrníčky s teplým čajem, které si dívky objednaly. ,,Děje se něco, Hikari-chan? Vypadáš dost mrzutě.'' Hikari si povzdychla a přemýšlela, zda má Yui říct pravdu, nebo raději vše schovat za závěs, kde by to nikdo neviděl. ,,Jsem jen unavená. Nemám ráda plesy,'' zamumlala šeptem, že Yui skoro nic neslyšela. Nemohla jí říct, že to je kvůli línému upírovi, který nechtěl zmizet z její hlavy - i když s tím plesem to byla pravda. ,,Oh. Myslím si, že se nemáš čeho bát. Mohla by to být sranda, ne?'' řekla pozitivně blondýnka a povzbudivě se podívala na Hikari, která si znovu povzdychla. ,,Hana-chan se mě snažila přesvědčit ať pozvu Subara-san a kdybych tam zůstala déle, tak by mi určitě domluvila další rande... Je to unavující,'' přiznala zkroušeně, zatímco se dívala na noční město z výlohy čajovny. I když byla noc, tak kupodivu město žilo, víc, než normálně, což bylo velmi divné... ,,Subaru-kun je hodný... Jen pochybuji, že by tvé pozvání ocenil,'' zasmála se nervózně Yui, když si vzpomněla, jak vzteky vždy zničí polovinu sídla, jen aby se uklidnil - a ne jednou to málem schytala i sama blondýnka. ,,Já vím, že Subaru-san není zlá osoba, ale i kdybych moje pozvání ocenil, tak já bych ho nepozvala. Nechci doprovod na ples. Byla by to moc velká otrava,'' uvedla jí do obrazu Hikari, aby Yui pochopila, že nestojí o žádnou společnost. ,,Teď mluvíš, jako Shu-san...'' zasmála se Yui, díky čemuž Hikari zrudla. ,,O! Moc děkujeme,'' poděkovala v rychlosti muži, který jim donesl dva šálky horkého čaje, který příjemně voněl. Yui si objednala jablkový se skořicí a Hikari zelený s citronem. ,,Shu-senpai? To se doma chová stejně, jako ve škole?'' zeptala se s lehkým zájmem modrovláska, díky čemuž se na ní překvapeně Yui podívala. ,,No... Chová se rozhodně ještě hůř, než ve škole. Kolikrát není schopný se ani vykoupat a když už ano, tak ho zachraňuji před utopením. Je jako malý dítě,'' povzdychla si Yui a přidala si do čaje kostku cukru, aby si osladila ne jen horkou tekutinu, ale i život. ,,Aha...'' zamumlala Hikari. Cítila se trochu... Nesvá. Jako kdyby ten den, co se Shuem strávila nic neznamenal. Jako, kdyby to nemělo žádný význam. ,,Mimochodem, co tvůj krk?'' optala se starostlivě Yui. Hikari se opatrně dotkla pokousaného krku a pak se usmála. ,,Dobrý. Bratři Mukami mi dost pomohli. Nebýt jich, asi bych byla dávno v rakvi a spala,'' řekla klidně a usrkla si z trpké tekutiny, která ji lehce pálila v krku. ,,Občas se umí zachovat lidsky,'' pousmála se Yui a pevně chytla hrníček oběma rukama. 

  ,,Hikari-chan, mám nápad!'' vyjekla nadšeně Yui, když odcházely z čajovny. ,,Huh? Jaký?'' zeptala se nechápavě Hikari. Yui ji chytla za ruku a usmála se na ní. Teple, jemně, příjemně. Jako kdyby jí říkala, že všechno bude v pořádku. ,,Půjdeš na ples se mnou! Ayato-kun se stejně polovinu času bude strat o stůl s jídlem a já tam nechci zůstat sama s Laitem-kun... Takže by jsi mi mohla dělat společnost!'' Hikari plně chápala její důvody. S Laitem nebylo bezpečné někde zůstávat o samotě... Vlastně... S ním nebylo bezpečné ani někde zůstávat! ,,To nezní tak hrozně...'' přiznala Hikari a opětovala Yui milý úsměv, díky čemuž blondýnka nadšeně kývala. ,,Že?! Vždy jsem chtěla jít s kamarádkou na ples. Koupily by jsme si společně šaty, nalíčili se a tak! Prostě kupa holčičích věcí!!'' Hikari doslova mohla vidět, jak z Yui srší nadšení. Bylo jí jasné, že její pobyt u upíru na ní zanechal rány, které nebyly fyzické. ,,Vypadá to zábavně.'' Slova, která Hikari vyřkla, potěšily blondýnku na takové úrovni, že nadšeně zapískala a skočila jí kolem krku, aby jí věnovala teplé objetí. ,,Yui-senpai-'' vyřkla její jméno, ale Yui jí zarazila. ,,Stačí, Yui, Hikari-chan,''

Zdravíčko!! <3 Dnes vám opět děkuji za tvrdou práci a podporu, kterou mi dáváte <3 Přesáhli jsme přes 300 přečtení a proto vám moc děkuji <3 Jste úžasní <3 

I nadále se budu těšit na vaší podporu >///<

Vaše Crazy <3 

- tentokrát taky žádná fotečka :< -