Světlo ve stínu [Diabolik Lovers]

10. Mezi třpytivými hvězdami

  Silná rána, kterou následoval přidušený výkřik. Snažila se nadechnout, ale nešlo to. Jako kdyby zapomněla jak se dýchá. ,,Naposledy se tě ptám,'' zavrčel vztekle a začal si sundávat opasek. ,,Od koho máš ty kousance?!'' Snažila se zadržet slzy, ale nešlo to. ,,J-já nevím,'' zašeptala, když se jí konečně dostal kyslík do plic. Černovlasý muž zaskřípal zuby a silně dívku šlehl přes odkrytý bok páskem. Další bolestný výkřik. ,,Když nevíš, tak tě budu muset donutit, aby jsi si vzpomněla!''

...

  ,,Hi-ka-ri-chan!'' vyběhla zpoza rohu malá brunetka, která se podívala na svou spolužačku, která byla myšlenkami jinde. ,,Hana-chan...'' vyslovila její jméno Hikari a podívala se do jejích očí, v kterých bylo tolik života. ,,Víš, přemýšlela jsem... Nechtěla by jsi s námi zajít do jednoho klubu?'' zeptala se nadšeně. ,,Ne,'' odpověděla ihned Hikari, zvedla se ze svého místa a odešla ze třídy.

  Studený vítr, který si hrál s jejími modrými vlasy, ji chladil hlavu. Přemýšlela... Opravdu by nebylo lepší odejít z tohohle města a raději žít život, jako matky pokusná myš, aniž by musela trpět každodenní mlácení otce? Právě si nebyla jistá ničím. ,,Do prdele, to už ani tady není klid?!'' ozval se naštvaný Subaru, jen co spatřil jeho spolužačku. ,,Oh, Subaru-san... Překážím ti tady?'' zeptala se nechápavě, protože benjamínkovi v tváři hrála naštvanost, jako snad nikdy. ,,Tsk,'' zaprskal, ale neodpověděl na její otázku, což dívku potěšilo, ani vlastně nevěděla proč. ,,Hej,'' ozval se po chvíli. ,,A-ano?'' Stáli naproti sobě a dívali se jeden na druhého. Hikari zmateně, Subaru naštvaně. ,,Ty jsi někde hodila držku, nebo co?!'' zakřičel na ní naštvaně. Hikari nejdřív trochu ucukla, ale když si uvědomila, co na ní zařval, tak se pousmála. ,,Jen jsem zakopla. Nic to není. Nebolí to,'' pousmála se na Subara nevinně.

...

  Pomalu od sebe odlepila víčka, která byla těžší, než by měla být. ,,Konečně,'' povzdychl si Subaru, který seděl na posteli modrovlásky a sledoval její nechápavý výraz. ,,Co se stalo?'' zeptala se těžce, protože i mluvení ji bolelo. ,,Tsk,'' zavrčel Subaru a vrazil do dívky naštvaný pohled. ,,Zkolabovala si, když jsi chtěla odejít ze střechy,'' vysvětlil po chvíli. Hikari překvapeně zamrkala, protože tohle bylo poprvé, co se jí něco takového stalo. ,,A kde to jsme?'' zamumlala otázku a porozhlédla se po místnosti. ,,Na ošetřovně a už se mě kurva neptej! Nechápu, co jsi dělala tam nahoře, když ti není dobře, do prdele!!'' vyštěkl po ní, jako kdyby za vše mohla právě ona. ,,Moc děkuji, Subaru-san,'' usmála se vřele a posadila se, i když velmi obtížně. Jeho tváře nabraly rudší odstín. ,,Asi to mám ze stresu,'' přiznala, když se nad tím zamyslela, protože pochybovala o tom, že by to měla ze ztráty krve. Subaru se zamračil a chytl dívčinu nohu, za kterou si jí k sobě přitáhl blíž. ,,H-hej, Subaru-san!'' vyjekla vyděšeně a hlavně ztrapněně, protože se jí vyhrnula sukně a tím byly vidět její kalhotky. Pohotově si sukni stáhla dolů, což Subaru zaregistroval a zrudl jako rajče. ,,Když to nevyčistím, tak tam budeš mít jizvu... Tak zavři hubu!'' zavrčel nevrle a olízl její koleno, které bylo od krve. ,,A-au,'' vypískla nad štiplavou bolestí, což Subaru ignoroval a dál se věnoval ráně na noze. Když byl, zřejmě, se svou prací spokojený, tak si oblízl rty a podíval se na Hikari, která měla srdce až v krku. ,,Tvoje krev chutná divně kysele,'' zamumlal a pustil její nohu, jen aby se nad ní mohl sklonit. ,,Subaru-san?'' oslovila ho nechápavě, když se přibližoval k jejímu krku. Jak hloupá musela být, když se znovu přiblížila k dalšímu upírovi a myslela si, že z toho vyvázne bez ztráty krve. ,,Subaru-san! N-ne!'' zamumlala nesouhlasně a snažila se ho do sebe dlaněmi odstrčit. Když si toho bělovlásek všiml, tak její ruce uchopil do těch svých a položil je vedle její hlavy, kde je držel, aby se mu nepletly v ''práci''. Její vůně ho lákala. Chtěl víc její krve. Byl něžnější než Shu. Jako kdyby se bál, že když použije ještě víc síly, tak ji rozbije. ,,Vezmu si jen trochu,'' zašeptal jí do ucha, čímž způsobil husí kůži po celém jejím těle. Cítila, jak si doluje cestu k jejímu krku, proto mu to usnadnila a lehce naklonila hlavu na stranu. Věděla, už po zkušenosti se Shuem, že se nemá cenu bránit, navíc Subaru vypadal, jako kdyby jí vážně nechtěl ublížit. Zhluboka se nadechla, když ucítila jeho teplý dech na straně krku a pak i jeho jazyk, kterým olízl její kůži. ,,Ug!'' vydala ze sebe přidušený výkřik a zatnula všechny svaly, ale když ucítila ještě větší bolest, tak se snažila uklidnit a svaly uvolnit. V tu chvíli se Subaru odtáhl a zbylou krev olízl. ,,Tsk,'' zasyčel a pustil dívku ze svých spáru, aby se mohla hýbat. ,,Až ti bude líp, tak odsud vypadni!'' Poslední slova, než naštvaně odešel pryč a nechal Hikari ležet na lůžku.

Další kapitola!! Doufám, že sdílíte stejné nadšení jako já, protože jsme právě získali přes sto přečtení!! YAHOOO! XD

Jsem člověk, co se raduje z maličkostí, proto mi každá hvězdička, nové přečtení, nebo dokonce komentář udělá strašnou radost! Za tu dobu, co jsem psala jen v konceptech jsem zapomněla, jaký je to pocit... >.<

Moc vám děkuji <3

Vaše šťastná Crazy <3

* Taky vám Subaru přijde, jako takový ztracený králíček, co na vás pořád vrčí, ale ve skutečnosti chce obejmout? Je to jedna z mých oblíbených postav >///< A upřímně sama pořádně nevím, kde končí jeho hranice, že by vám nejraději rozbil hu... Pusu... XD A kdyby vás nejraději měl jen pro sebe... On je prostě tsundere, jak vyšitý! Ach, Subby-chan! Ty mi jednou přivodíš infarkt!! :<