Nejlepší co mám (Dramione) ✓

Epilog

O jedenáct let později

„Scorpe! Sakra pohni zadkem, nebo přijedeš pozdě!" Rozčilovala se Hermiona, zatímco její dcera už půl hodiny seděla u rohlíku a četla si Obranu proti černé magii. „Dobrý ráno." Pozdravil Scorpius a posadil se ke své snídani. „Dobrý, Scorpiusi." Řekla Rose a on přikývl. „Dobré ráno." Pozdravil Draco a děti sedící u stolu kývli  na pozdrav, zatímco mu Hermiona popřála dobré ráno. „Tak co, vy dva, jak se těšíte do Bradavic?" Zeptal se Draco a Hermiona si k němu přisedla. „Nechce se mi. Nejradši bych zůstal u sebe v posteli." Řekl Scorpius a Hermiona si povzdechla. V tomhle byl stejný jako Draco. Vlastně ne jen tím, měl i jeho světlé vlasy a bouřkové oči, které mu Rose vždycky záviděla. Ona měla oči po Hermioně, ale kolem bělma měla lehce modrou. „A ty, Rose?" Zeptal se a podíval směrem k Rose, která zaklapla knížku. „Já se těším! Straně mě zajímá, jaké to tam bude. Mami, jaké tam mají romány?" Zeptala se a Hermiona jí dopodrobna začala vysvětlovat co kde je  a další věci, což Draca a ani Scorpiuse nezajímalo. „Hele vy tři, jestli mi teď pomůžete umýt nádobí, tak to můžeme stihnout včas." Řekla Hermiona a pustila se do mytí a Draco do utírání, zatímco Rose použila pulírexo a odnesla čistý talíř. „Máme báječné děti." Vydechl Draco. „Po tobě." Usmála se Hermiona. „I po mně. Ale spíš po tobě." Řekl Draco a otočil si Hermionu čelem k sobě. „To je věc názoru." Řekla Hermiona a Draco se k ní sklonil a políbil ji. Nějak neřešil, že se na ně koukají děti. „Fuj! Ani nechci vědět, co děláte, když tady nejsme." Řekl Scorpius a Rose se na něj Malfoyovsky ušklíbla. „Buď ticho, Škorpióne, jsou roztomilí." Řekla Rose a Scorpius se na ní taky ušklíbl. „Buď tich, Růže blbá a radši udělej něco, aby ti dva přestali." Řekl Scorpius a Hermiona se na něj přísně podívala. „Nechte toho. Ještě jednu hnusnou poznámku a tobě seberu knížky a tobě dám všechny knížky přečíst a napsat o nich referát." Řekla Hermiona a Scorpius se ušklíbl. „A když ne?" Řekl provokativně. „Tak poznáte můj hněv. Běžte si pro věci, odjíždíme." Řekl Draco a Scorpius vyděšeně přikývl a odběhl nahoru, zatímco Rose se na Draca jen usmála a pomalým krokem vyšla nahoru. „Já jsem ti říkal, že je dobře říct jim o mém dětství." Usmál se Draco a Hermiona ho objala. Věděla, že by jejich dětem nikdy neublížil, na to je měl až moc rád. „Tak můžem." Řekl Scorpius a Hermiona přikývla a společně se přemístili na nádraží Kings Cross.

„Tak jdeme." Řekl Draco a spolu s Hermionou dál dětem povolení ke startu. Jako první proběhl Scorpius a hned za ním Rose, za kterou se vydali manželé Malfoyovi. „Lilly!" Zakřičela Rose přes celé nádraží a objala svou kamarádku, zatímco Scorpius se už zdravil s Albusem Potterem, Martinem Nottem a Johanem Zabinim. „Ahoj Alice." Objala Rose ještě svojí druhou kamarádku, Alice Pansy Zabini. „Ahoj Rose." Řekla Alice s úsměvem a povzdechla si. „Co je?" Zeptala se Lilly starostlivě. „Vy dvě budete určitě v Nebelvíru a já sama ve Zmijozelu..." Povzdechla si Alice. „Alice, ale ty jsi ve vyšším ročníku, už máš přece nějaké kamarádky." Řekla Rose a Alice přikývla. „Rose, kam myslíš, že půjdeš?" Zeptala se Lilly. „Nevím, jsem Malfoyová, ale ne taková... já vlastně nevím, ale doufám, že do nějaké koleje se správnými lidmi." Usmála se Rose. „Tak půjdeme?" Zeptala se Lilly. „Hele holky, omlouvám se, jestli vám to bude vadit, ale já si s vámi nesednu, půjdu si sednout ke svým druhým kamarádkám." Řekla a Lilly s Rose chápavě přikývli, jelikož si sami musely najít nějakého kamaráda nebo kamarádku. „Mami, tati, já už půjdu do vlaku." Usmála se Rose a Hermiona ji objala. Její malá holčička už bude velká slečna. Nechtěla ji pustit, ale musela. „Kabelku, zlato." Řekla ještě a Rose s díky přikývla. „Kdyby ti bylo smutno, napiš mi." Usmála se, dala jí pusu na čelo a přenechala Rose Dracovi, zatímco se šla sama rozloučit se Scorpiusem. „Princezničko, kdyby ti někdo ubližoval, neboj se ho, jsi Malfoyová." Řekl Draco s úsměvem a pohladil Rose po vlasech. „Budeš se tam mít ale určitě dobře. Občas nám napiš. Užij si to tam." Řekl Draco a objal jeho malou princeznu. „Bude se mi po vás stýskat." Řekla Rose. „Nám po tobě taky, Rose. " Usmál se Draco a pustil Rose směrem k vlaku. „Bude se mi po tobě stýskat, Scorpiusi." Řekla Hermiona svému synovi, kterého právě objala. „I mně." Řekl Scorpius a chtěl jít ke vlaku. „Počkej, počkej." Řekl Draco a zastavil ho. „Užij si to tam, Scorpiusi. Dohlédni na Rose a buď hodný na ostatní." Řekl Draco, objal svého syna a potom ho pustil ke vlaku. „Je to neuvěřitelné, viď?" Řekla Hermiona a Draco přikývl a objal ji kolem ramen.

Vlak začal pomalu ale jistě nabírat rychlost, a tak se Rose vyklopila z okénka a začala mávat a Hermiona s Dracem mávali jí. I Scorpius kupodivu zamával a všichni mávali tak dlouho,dokud jim nezmizeli z dohledu. „Miluju tě, Draco." Řekla Hermiona. „A já tebe, Hermio." Řekl Draco a políbil ji.

Tak a máme tu konec knížky... Hned po zveřejnění téhle, se pustím do pokračování, tak doufám, že se vám bude líbit! Ahoj u další knížky! Mám vás moc ráda!! Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛