Nejlepší co mám (Dramione) ✓

21. kapitola

Ta holka. Ten kluk! „Miono vstávej!" Pošeptal jí do ucha, načež se Hermiona probrala a on jí zakryl pusu. „Obleč se. Někdo tady je."  Naznačoval rty a ona přikývla a sahala po věcech, stejně jako Draco. „Kdo to je?" Otvírala Hermiona pusu a on jí podal hábit,do kterého se následně oblékla. On si přes sebe hodil sako a pomohl Hermioně vstát. „Hermiono,Draco!" Řekla ta holka a ten kluk si je vražedně prohlédl. „Cho?" Řekla Hermiona a nechala otevřenou pusu. „Hermiono já..." Řekla a Hermiona se podívala na toho kluka. „Ronalde? Takže mezikolejní vztahy už ti nevadí?!" Vyjela na něj Hermiona a chtěla Draca čapnout za ruku, bohužel ho přes zdravou ruku flákla svojí sádrou, takže syknul,ale nakonec popadl za ruku on jí a odešli. „Proč zrovna Cho!" Vypískla Hermiona a Draco se na ní podíval. „Nevim." Řekl a Hermiona zavrtěla rychle hlavou. „Oni nás takhle hnusně vyrušili!" Zaklela Hermiona a skočila Dracovi na záda. „Do komnaty nejvyšší potřeby!" Řekla a on se s ní rozběhl ke komnatě nejvyšší potřeby.

***

„Taky ti přijde zvláštní, že zítra už bude škola?" Zeptala se Hermiona a on přikývl. „Dostali jsme týden na to si prohlédnout Bradavice a my se tady mezitím válíme v posteli v komnatě nejvyšší potřeby." Řekl Draco a ona se začala smát. „Tak co kdybychom si šli ty Bradavice prohlédnout...spolu?" Řekla a už už se začala zvedat, když ji najednou někdo stáhl zpátky do postele. Samozřejmě, že to byl Draco. „To se nedělá nechávat mě v posteli samotného." Řekl a Hermiona se pokusila znovu o odchod,ale on ji stáhnul opět zpátky. „Nikam nepůjdeš." Řekl a ona se šibalsky usmála a začala ho lechtat, takže i když nechtěl,pustil jí.  „A zase vítězka." Řekla Hermiona a hodila přes sebe tričko a kalhoty. „Ty už se sem ke mně nevrátíš, že jo?" Řekl trochu smutným hlasem, takže se na něj Hermiona usmála a zavrtěla hlavou. „Ach jo." Řekl a zabořil obličej do polštáře. „Vstávej ty lenochu!" Řekla Hermiona, když ho za nohu táhla z postele. „Neee." Řekl Draco, když ho Hermiona z postele jen jednou rukou stáhla. „Tak pojď." Řekla a on se velice neochotně začal oblékat.

***

„Mio, představuješ si se mnou někdy budoucnost?" Zeptal se Draco jen tak, když šli po Bradavicích. „Samozřejmě." Usmála se a dala mu pusu na tvář, což se mu líbilo jenom maličko, takže si ji k sobě otočil a vtisknul jí polibek plný vášně. „Hele Draco!" Řekla Hermiona a běžela k obrazu. „To jsem já! A Harry a Ronald." Řekla Hermiona a on se na obraz podíval. V této škole studovali hrdinové našeho světa. Stalo na obraze a Hermiona se začervenala. „Já jsem hrdinka!" Vypískla nadšeně Hermiona a vrhla se Dracovi kolem krku. „Tak pojď ty hrdinko!" Řekl pobaveně a pokračovali v cestě.

Trošku kratší kapitola,ale škola mi nějak vymyla mozek, takže jsem trošku ztratila nápady. 🥺 Máte nápad na námět pro další kapitolu? Pokud ano napište ho prosím co nejdříve do komentáře. Děkuju moc za pomoc. Déňa Grangerová 💙