Nejlepší co mám (Dramione) ✓

4. kapitola

V tom se Draco trochu odtáhl. „Coo se stalo?" Zeptala se Hermiona a nechápavě se dívala na Draca. „Nic se nestalo Mio. Ahoj." Řekl a dal se na odchod. Hermiona zůstala jen tak stát, když vtom ji někdo políbil na tvář. Otočila se a podívala se na Draca, který šel pozadu a usmíval se. Po chvíli se otočil a odběhl směr Zmijozel. „Á! Sakra Mio já myslela,že jsi v knihovně!" Řekla Ginny, která právě vycházela z Velké Síně. „Já se trochu zakecala." Řekla Hermiona a rozhledna se, zda může pokračovat. „Neboj Mio! Ještě jsou tam." Řekla Ginny, která pochopila, proč se její kamarádka tak rozhlíží. „No.." začala Hermiona se zvláštním výrazem. „Jestli ti ublížil!" Řekla Ginny a Hermiona zavrtěla hlavou. „Ne! Ginny sáhni mi na čelo." „Když ti to udělá radost." Řekla Ginny a sáhla Hermioně na čelo. ‚‚Sakra Hermi! Celá hoříš! Pojď půjdem na ošetřovnu!" Začala Ginny plašit. „Ginny! Nebo je to kvůli něčemu jinému." Řekla celá rudá Hermiona a Ginny se usmála. „Tak to mi musíš všechno vysvětlit!" Řekla Ginny a šla s Hermionou směrem knihovna.

***

„No a pak jsi přišla ty." Dokončila Hermiona vyprávění. „Takže co teď jste?" Zeptala se Ginny v knihovně a Hermiona jen pokrčila rameny. „Já tě fakt nechápu." Řekla Ginny, když tu najednou přiletěla jakási papírová holubička, která přilétla na knihu, kterou Hermiona právě četla a rozevřela se.

Ahoj Krásko!

Dneska v sedm hodin přesně v Prasinkách u Tří košťat. Buď tam včas!
D.M. 🖤

Přečetla se Hermiona a Ginny si to taky stihla přečíst. „Takže Krásko?" Řekla Ginny podezíravě,usmála se a Hermiona zrudla snad ještě víc, než předtím. „Notak! Nemusíš se stydět." Řekla Ginny a Hermiona i když se to zdálo nemožné,zrudla ještě víc. „Tak vybereme něco na sebe?" Zeptala se Ginny a Hermiona na ní vykulila oči. „Vždyť je deset!" Divila se Hermiona. „No právě! Už jen devět hodin!" Zapískala Ginny a táhla Hermionu, která v ruce tiskla dopis sebou.

***

„No to vypadá dobře!" Řekla Ginny a postavila Hermionu už asi po patnácté před zrcadlo. Tentokrát to však vypadalo jinak. S výsledkem byla spokojená i Hermiona. Opět si vzala černé šaty, koneckonců těch měla plnou skříň. Ale tyhle měla nejradši...v mudlovském světě je nosila skoro pořád.

( Pozn. Au. Tyhle šaty se mi líbí,tak prosím nehejtit!)

„Tak fajn tyhle si vezmu." Řekla Hermiona a Ginny ji pochválila. „Máš super výběr Hermi!" Pochválila Ginny Hermionu a objala ji. „Ginny,jak je možné, že už je šest! Chtěla jsem si číst." Řekla Hermiona. Ano sice měla ještě maximálně hodinu,ale Ginny ji chtěla ještě nalíčit a učesat. „Tak zítra." Řekla Ginny a pustila se do česání.
Zhruba za půl hodiny byla Mia připravena k odchodu. Pro jistotu vyrazila dříve, aby opravdu přišla včas. „Zas někam jdeš?" Zeptal se chlapec se zrzavými vlasy Hermiony. Co je to za otázku? Ovšemže někam jde! Pomyslela si Hermiona. „Samozřejmě, že jdu." Řekla Hermiona a pokračovala v cestě. „Kam a s kým?" Ptal se Ron a přistoupil blíž k ní. „To tě nemusí zajímat!" Vykřikla Hermiona a najednou někdo táhl Rona pryč. Byli to Harry a Ginny. „Utíkej za ním Mio!" Vykřikla Ginny a Hermiona se dala na útěk.

***

„Ahoj! Jsem rád, že jsi přišla. A načas. Vypadáš úžasně." Řekl Draco a objal ji. Opět zůstala stát jako opatřená. „Tak se posaď." Řekl a mezitím ji sundal sáčko a odsunul židli. „Díky." Řekla a usmála se. „Co si dáš?" Zeptal se Draco a Hermiona si prohlédla menu. „Samozřejmě máslový ležák a kachnu s jablky. Co ty?" Zeptala se a usmála se.
„Tak já si dám to samé." Řekl Draco a usmál se.

***

Už byli oba dva dávno po večeři. Jen tak se potulovali již prázdnými Prasinkami a užívali si to ticho. Bylo devět. „Pojď se mnou." Řekl Draco a táhl Hermionu za sebou. „Draco? Kam jdeme?" Zeptala se Hermiona a koukala na Draca. „Sem." Řekl a zatáhl ji do jakési uličky. „Hermiono...já ti musím něco říct... celou dobu jsem na tebe byl zlý, protože jsem na tebe žárlil." Řekl a ona se něj podívala. „A teď už nežárlíš?" Zeptala se a on ji opět tak jako ráno pohladil po tváři. Tentokrát si to ale nenechala a ihned ho políbila a on začal spolupracovat.
„Promiň." Řekla a odtáhla se. On ale jen zakroutil hlavou a vtiskl jí další polibek. Takhle tam nějakou dobu stáli a líbali se, dokud hodiny neodbily půl desáté. ‚‚Miluju tě." Řekla Hermiona objala ho. ‚‚Taky tě miluju." Řekl a objetí ji opětoval. „Už bychom měli jít." Řekla Hermiona a ruku v ruce šli směrem Bradavice. Draco ji jako správný gentleman doprovodil až k obrazu buclaté dámy. „Bude se mi stýskat." Řekla Hermiona a Draco se zasmál. „Co tak najednou Grangerová?" Zasmál se Draco a políbil ji. „Celou noc spolu nebudeme." Řekla smutně Hermiona. „ Doteď ti to nevadilo." Zažertoval a ona ho objala. „Ty víš jak to myslím." Řekla Hermiona. „Jistěže." Řekl Draco a pousmál se. „Teď mi něco prozraď." Řekl Draco a kouknul se na Hermionu. „Je pravda cos říkala ve vlaku zrzce?" Zeptal se a ona přikývla.
„A víš, že to mám stejně?'' Řekl Draco a ona překvapeně vzhlédla. „To koukáš, viď?" Řekl a Hermiona, která neměla slov přikývla. „Tak dobrou noc." Řekl Draco a už asi po stopadesáté za tento večer jí políbil. „Dobrou noc Draco." „Dobrou noc Krásko." Popřáli si navzájem a Hermiona potichu vklouzla do společenské místnosti a pak rovnou do ložnice.
Ihned usnula a její sny byly jen jeho.

Tak tady máme další kapitolu! Jsem ráda, že si tuhle knížku přečetlo už tolik lidí. Snad se vám líbí a strašně děkuju _xgabusx_ za pomoc, protože bez ní bych asi ještě vymýšlela,co mám dělat. A koukněte se na video tam nahoře! Je to topovka! Přijďte určitě i zítra, protože se chystá další kapitola! Papááá! 😸💓💓