Nejlepší co mám (Dramione) ✓

53. kapitola

„Tak se pod to podepíšeme a můžeme mu to poslat." Usmál se Draco a Hermiona na něj. „Ukažte." Řekla Ginny a podívala se na papír. „No vida! To vypadá dobře. Tak se tam pěkně podepište. Chtěla bych vidět ten jeho výraz, až to bude číst." Usmívala se šibalsky. „Já taky." Povzdechl si Draco. „Draco, ale nemusíš to dělat, jestli nechceš." Řekla Hermiona a on zavrtěl hlavou a řekl, že je mu to jedno. „Tak jo." Usmála se na něj Hermiona a mávla nad dopisem hůlkou. „Co jsi s ním udělala?" Zeptal se. A ona neodpověděla. „Co jsi s tím ubohým dopisem  udělala?" Zeptal se. „Tak trochu jsem ho začarovala." Usmála se. „To mi něco připomíná..." Usmál se a ona přesně věděla, co myslí. „Že by devatenáctého září devatenáct set devadesát osm?" Řekla s úsměvem. „Přesně to." Usmál se.

19. září 1998
Pamatujete si ještě?

Tys vážně řekla, že zbožňuješ mojí vůni?" Řekl tehdy ještě osmnácti letý Draco a začal se smát . „Jo." Řekla kapku uraženě Hermiona, která měla v tu dobu vlasy teprve po ramena. „Takže si to ujasněme. Ty miluješ mě,moje košile a teď zbožňuješ mojí vůni?" Řekl pobaveně. „Tak víš co? Dostaneš ještě jeden dárek." Řekl a ona se na něj udiveně podívala, když zamířil ke své skříni a vyndal z ní jednu svojí košili,na kterou potom zamířil hůlkou a něco zamumlal. Pak si ji vzal,došel k Hermioně a košili jí podal se slovy: „Tak prosím, princezno." „Co jsi s ní udělal?" Zeptala se a její oči byly upřeny na něj. „Řekněme, že jsem ti ji trochu očaroval." Řekl a šibalsky na ni mrknul. (pozn. au. Na Hermionu,ne na tu košili.) „Budeš pozorovat moje sny?" Zažertovala a on se na ni podíval pohledem, který ji trochu znejistil. „To víš, že ne. Ale špatné by to nebylo." Řekl a ona se zasmála. No vážně, představte si zasněného Malfoye. „Fajn... takže,co jsi to s tou ubohou košilí provedl." Zeptala se Hermiona a on se usmál. „No... řekněme, že ti bude pořád tak báječně vonět." Řekl vážně a ona se usmála a políbila ho. „Opravdu jsi mi právě věnoval svojí košili?" Zeptala se Hermiona pobaveně a usmála se. „Koukám, že ano Grangerová. A bude ti určitě slušet." Usmál se a ona se začervenala.

„Tak fajn vy dva, vzpomínat se dá i jinak, než takhle." Řekla Ginny a přitom koukala na líbající se Dramione. „Tak si ten dopis přečteme ještě jednou." Řekl Draco a spustil:
„Ahoj otče,
tvůj dopis nás nemile překvapil,
ale píšeme ti, abychom tě ujistili,
že rozchod ani potrat nemáme v
plánu. Pro mě za mě si mě vyděd. Jediné co potřebuju je Hermiona.
Nezajímá mě, co si o tom myslíš,
ale bylo by o tebe hezké,
kdybys to alespoň trochu respektoval.
Se srdečným pozdravem                 Draco a Hermiona (brzy Malfoyová) :)

„Krása." Usmála se a chytla Draca za ruku. „Hermiona Malfoyová. To budeš mít ale krásné jméno." Usmál se. „Nádherné." Usmála se políbila ho, nad čímž se Ginny pousmála. Musela uznat, že jim to slušelo.

***

„Hele vy dva, tak mě napadlo, máte nějaké společné zážitky...z dřívějších ročníků? Myslím nějaké hezké." Řekla Ginny jen tak, když s Harrym,Dracem, Hermionou a spícím Jamesem seděli pod rozkvetlým stromem nedaleko Černého jezera. „Vlastně... nějaké ano." Řekla Hermiona se smutným úsměvem. „Proč tak smutně?" Divila se Ginny a podívala se na Draca, který se tvářil stejně jako ona. „Vlastně...nikdy jsem vám to neřekla. My jsme se s Dracem poznali trochu dřív, než v Bradavicích." Řekla Hermiona a začala vyprávět.

Minulost

Bylo odpoledne 1. srpna devatenáct set devadesát jedna a jedenácti léta Hermiona Grangerová si to vykračovala po Příčné ulici. Hledala jakýsi obchod na hábity u Madam Malkinové. Bohužel nemohla ho nikde najít. „Ahoj, promiň, jedeš do Bradavic?" Zeptala se nějakého blonďáka, který se k ní otočil. „Jedu." Řekl s úsměvem. „Bezva. Nevíš kde bych našla obchod madam Malkinové?" Zeptala se. „Jsi tu asi poprvé, viď?" Řekl a pořád se usmíval. „Jsem." Řekla se stydlivým úsměvem. „V pohodě. Pojď, doprovodím tě, stejně ještě nemám hábit." Řekl a ona šla za ním.
„Jsme tady." Řekl a ukázal na krámek. „Díky za pomoc." Řekla. „Rádo se stalo." Řekl a podržel Hermioně dveře. „Díky." Řekla s úsměvem. „Jo mimochodem, jsem Hermiona Grangerová." Řekla s úsměvem a podala mu ruku. „Malfoy. Draco Malfoy." Řekl a potřásl si s ní rukou. „O vás Malfoyových jsem četla. Prý opovrhujete mudly a mudlorozenými čaroději, ale nevypadá to, že bych ti nějak vadila." Řekla a on se na ní vystrašeně podíval. „Tvoji rodiče jsou mudlové?" Zeptal se a ona přikývla.
„Jsi šmejdka! Proč jsi to neřekla rovnou?! Hábit si vyřiď sama. Ahoj." Řekl a ona tam zůstala stát se slzami v očích. Měl to být její první čarodějný kamarád... „Dobré odpoledne miláčku, jedeš do Bradavic?" Zeptala se madam Malkinová a Hermiona přikývla, načež si jí dáma odvedla sebou.