Nejlepší co mám (Dramione) ✓

54. kapitola

Celá rodina Potterových vyrazila k Bradavicím, zatímco budoucí Malfoyovi seděli pod stromem a plakali a objímali se.

„Draco, ještě jsi mi nepřísahal, že o sobě takhle už nikdy nebudeš mluvit." Pošeptala Hermiona, které se už podařilo zadržet slzy. On se od ní odtáhl a utřel si slzu, načež ji políbil. „Slib mi to. Prosím." Řekla a po tváři jí stekla další slza. Tak strašně jí mrzelo, když o sobě mluvil takhle. „Neplakej, srdíčko." Řekl a utřel jí slzu. „Slíbíš mi to?" Řekla klidněji. „Slibuju." Řekl a znovu ji objal. Jak tuhle holku miluje!

***

„Konečně vy dva." Řekla Ginny v Nebelvírské společence a přiběhla obejmout Hermionu a k překvapení všech objala i Draca. „Ginny?" Řekla Hermiona. „Neboj, je celý tvůj." Usmála se a Hermiona na ní. „Co to je?" Divil se Draco, když Hermioně začala vibrovat kapsa, ve které měla hůlku. „Pojďte, dopis přišel na Manor!" Řekla nadšeně běžela do dívčích ložnic. „Jak to víš?" Ptal se Draco. „Je začarovaný!" Řekla nadšeně v ložnici a hůlku vytáhla. „Jste připraveni?" Zeptala se a Harry, Ginny i Draco přikývli. „Tak fajn." Řekla Hermiona a nakreslila hůlkou do vzduchu velký obdélník, který měl zřejmě připomínat televizi. „Začínáme." Řekla, zhasla světla, poklepala hůlkou doprostřed obdélníku a posadila se.

V obdélníku se najednou začal objevovat Malfoy Manor a právě přilétající sova, která nesla dopis.
„Luciusi, je tady sova! Zřejmě od Draca." Řekla Narcissa nadšeně a Hermiona s Dracem si vyměnili smutný pohled. Možná Narcisse mohli dopis poslat...
„No konečně." Ozvalo se za ní a dovnitř vešel Lucius, který šel směrem k dopisu. „Co píše?" Zeptala se. „To snad. Co si to...co si to dovoluje!?" Rozkřikl se tak nahlas, až si všichni byli docela jistí, že to bylo slyšet až v tady v Bradavicích. „Co píše?" Pípla Narcissa a Hermiona se zděšeně podívala na obrazovku, potom chvíli na Draca, a pak zase na obrazovku. „Neboj se, princezno. Já se k tobě takhle chovat nebudu." Pošeptal, když viděl, jak se vyděšeně kouká a ona se usmála a dala mu letmou pusu a dál se věnovala obrazovce, na které si Lucius znovu četl dopis. „Poslouchej." Řekl už drobet klidněji. „Ahoj otče,
tvůj dopis nás nemile překvapil,
ale píšeme ti, abychom tě ujistili,
že rozchod ani potrat nemáme v
plánu. Pro mě za mě si mě vyděd. Jediné co potřebuju je Hermiona.
Nezajímá mě, co si o tom myslíš,
ale bylo by o tebe hezké,
kdybys to alespoň trochu respektoval.
Se srdečným pozdravem                 Draco a Hermiona (brzy Malfoyová)"
Řekl a nad posledními dvěma slovy se zamračil ještě víc, než předtím. „Můžu?" Zeptala se Narcissa potichu, vyndala svému manželovi dopis z rukou a začala si dopis číst. „Co budeš dělat?" Zeptala se. „Vydědím ho. Viděla  jsi. Je. Mu. To. Jedno! Jak se to mohlo stát! Vždycky jí nesnášel. Já jsem si myslel, že si vezme jednu ze sester Greengrassových (pozn. au. Nevím jak se to píše, takže se omlouvám.) A vlastně... proč ne! Já jsem jeho otec! On mě musí poslouchat." Řekl s úsměvem Lucius. „Zařídím mu svatbu. S tou šmejdkou se neožení. Do konce července si vezme jednu Greengrassovou, ať se mu to líbí, nebo nelíbí! Já mu dám, brát si mudlovskou šmejdku." Řekl a Narcissa celá zrudla. „Víš, možná, že by bylo dobře, kdyby si svoji budoucí ženu vybral sám. Je plnoletý, nemůžeš za něj rozhodovat." Řekla pevným hlasem. „Nenuť mu něco, co vadilo tobě." Řekla nakonec.
„Co tím myslí?" Zeptala se Hermiona a Draco pokrčil rameny.
„Kam zmizela...jak se vlastně jmenovala... Alison? Miloval jsi jí, stejně, jako Draco Hermionu. Byla přece dvojí krve. Co udělal tvůj a můj otec? Nechali nás dva, ať se vezmeme. Proč? Protože by prý ušpinila tvoje už tak špinavé jméno. Nedělej stejnou chybu, jako on." Řekla Narcissa a Hermiona se na ní podívala s obdivem v očích. Bohužel, Lucius odhodil dopis a protože kouzlo fungovalo jenom tehdy, když ho někdo držel v ruce, obraz se přerušil. „Věděl jsi o tom?" Zeptala se Hermiona a Draco zavrtěl hlavou. „Co když to opravdu udělá?" Zeptal se Draco potichu. „Neboj se." Řekla Hermiona a chytla ho za ruku. „Na kdy jste domluvili tu svatbu?" Zeptala se Ginny starostlivě. „Na 11. července." Řekla Hermiona. „A on řekl, že si Greengrassovou vezme do konce července." Řekl Harry. „Draco, máme šanci. Jenom musíme ta oznámení poslat už teď. Už dneska. Tak honem! Běž pro obálky!" Řekla Hermiona a začala se přehrabovat v šuplíku, kde měli svatební oznámení. „Mám je!" Řekli Draco s Hermionou jednohlasně. Draco měl na mysli obálky a Hermiona oznámení. „Tak fajn. Seznam hostů jsme dávali...na stůl."
Řekla Hermiona a vzala papír. „Pomůžete nám nadepsat obálky?". Zeptala se Ginny a Harryho, kteří přikývli. „Tak jdeme na to." Řekli všichni jednohlasně a začali psát.

***

„Tenhle dopis začarujeme taky, teď to bude určitě super pohled." Řekl Draco a Hermiona si povzdechla. „Co bych pro tebe neudělala." Povzdechla si a opět něco nad dopisem zamumlala.
„A ještě ten pro naše začaruji, chci vidět jejich reakci." Řekla Hermiona s úsměvem a cosi zamumlala i nad dopisem pro její rodiče.
„Tak leťte sovy." Řekl Draco a poslal jednu sovu za druhou. Těch sov bylo snad sto. Ano poslali celý Sovinec. „Tak jdeme." Řekl Harry.

***

„Už vibruje!" Řekla Hermiona nadšeně. Bylo půl desáté a každý normální člověk spal. „Honem!" Vypískla Ginny. „Potichu Ginny. Ať ho. Nevzbudíš." Řekla Hermiona a dál kreslila obrazovku. „Můžu?" Zeptala se a všichni přikývli, takže ‚zapnula' nejdřív obrazovku na pravo.
A objevili se tam její rodiče.

„Co se děje Jane?" Zeptal se Hermionin taťka. „Zlato, ozna...ozna...svatba!"  Řekla nadšeně paní Grangerová a podávala svému manželovi svatební oznámení, zatímco si utírala slzy. „Takže z naší holčičky bude teď paní Malfoyová." Řekl s úsměvem a utřel si slzu, která se mu vykutálela z jeho tmavě hnědého oka. „Kdy to bude?" Zeptala se paní Grangerová. „11. července." Řekl pan Granger. „To je tak hezké." Usmála se Hermionina maminka a políbila svého manžela, nad čímž se Hermiona trochu pousmála. Už jí to tolik nevadilo, jako tehdy. Najednou obraz zmizel, a tak se Hermiona podívala na Draca a uvědomila si, co jí tenkrát říkal o jeho rodičích a jak ho to mrzelo. „Promiň. Nevěděla jsem, že..." „Neřeš to." Usmál se na ní a ona ho políbila. „Miluju tě, princezno." Usmál se. „I já tebe, lásko."  Usmála se. „Tak se jdeme podívat na vaše?" Zeptala se a Draco přikývl, ač věděl, že reakce jeho rodičů bude jiná.  A to o dost. Alespoň teda reakce jeho otce.

Tak a tady to stopnu.  Mám vás ráda. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛