2. Malé velké problémy

6.1K 306 424
                                    

„Víš... vážně bych ti byla vděčná, kdybys přestal s Grangerovou bojovat,“ přerušila Astorie dlouhé, velmi příjemné ticho, do kterého byla Dracova ložnice na Malfoy Manoru ponořena. Zaklonila hlavu a vzhlédla k němu, neboť ji doposud měla položenou na jeho rameni.

Blonďák, který si právě četl v Denním věstci zprávu o tom, že ústředí bystrozorů nabírá nové členy, se zaksichtil. „O tom jsme spolu už mluvili,“ zamumlal nezúčastněně a s očima upřenýma na výše zmiňovanou zprávu v myšlenkách zabloudil do dne téměř před třemi lety.

Do dne, kdy si mu Potter, třebaže na to neměl ani právo, dovolil nabídnout místo bystrozora a navrhl mu, aby na bystrozorský výcvik nastoupil společně s ním a Weasleym. Prý by se jim hodilo, kdyby v jejich řadách byl bývalý smrtijed, protože spousta Voldemortových stoupenců stále ještě běhala na svobodě. Odmítl, pochopitelně. Nejen proto, že pracovat po boku Pottera se mu upřímně nechtělo a po boku toho tupohlavce Weasleyho už vůbec ne, ale i proto, že už nechtěl mít co dočinění s žádným temnem - a to ani tak, že proti tomu temnu bude bojovat a že bude spolupracovat na pochytání svých bývalých smrtijedských kolegů. Prostě ne.

Navíc měl pifku na Kingsleyho, Starostolec a celé britské ministerstvo kouzel za to, že jeho otce přece jen do Azkabanu zavřeli, a to i přesto, že jeho osobně a matku nechali na svobodě a zprostili je všech obvinění. To bylo tehdy keců neprodleně po válce, kdy Kingsley jeho rodinu ujišťoval, že za Narcissin odvážný čin, kterým zalhání Pánu Zla jistě je, na ně nebudou pohlížet stejně jako na ostatní Voldemortovy přívržence. Lhali, měl to tehdy poznat a měli s otcem i matkou okamžitě opustit Británii a zakotvit to třeba v Austrálii. Nebo někde na pustém ostrově, aby je bystrozoři nenašli. A nebo nejlíp, měli se schovat někde v budoucnosti.

Nicméně, pozdě plakati nad rozlitým máslovým ležákem.

Astorie si povzdechla a vyhoupla se do sedu. Hrubě vytrhla Dracovi noviny z ruky a hodila je kamsi do prostoru. Je dost líný na to, aby vstal a došel si pro ně, takže věděla, že jí teď bude věnovat pozornost.

„Co sakra děláš?!“ zabrblal zamračeně a očima propaloval Denního věštce, který přistál před dveřmi koupelny. Je to daleko, takže asi dočetl.

Ne, že vlastní kouzelnickou hůlku a že dokonce umí i čarovat ho nenapadlo. Přitom by stačilo jednoduché Accio a mohl by si vesele číst dál. Jenomže když má někdo hlavu jen na okrasu...

„Chci si povídat,“ odpověděla černovláska a sedla si do tureckého sedu, zatímco Draco se zády opíral o čelo postele.

Upřel na ni mrzutý pohled. Povídání nepatřilo úplně mezi jeho oblíbené koníčky. Ale jelikož mu Theodore neustále tlačí do hlavy, že komunikace je základ vztahu, své přítelkyni neodporoval. „O čem?“ zeptal se jen z povinnosti, což jistě poznala, ale bylo jí to jedno.

„No o té tvé válce s Grangerovou,“ vysvětlila a on zakoulel očima a přehnaně moc si povzdechl.

„Není o čem mluvit,“ odsekl a začal si hrát s knoflíkem rukávu košile, protože se začal nudit.

Astorie se na něj zamračila. „Jistě, že je,“ stála si za svým a on se na ni rozmrzele podíval. „Vysvětlíš mi, proč máš pořád potřebu s ní bojovat?“ Tázavě povytáhla levé obočí, neb to pravé beztak vytáhnout neuměla.

Pokrčil rameny. Vlastně ani netušil, proč tu potřebu má. Byl to zkrátka zákon - dělat Grangerové ze života peklo pokaždé, když se mu naskytne příležitost. Nic jiného za tím nebylo. I když vlastně... možná za to částečně mohlo to její přátelství s Theodorem, které fakt neuznával. Nechápal, co zrovna Theo vidí na té střapaté holce a proč si ji tak oblíbil. Jako jasně, je stejně inteligentní jako on, možná větší knihomolka než Theodore, názorově si spolu perfektně rozumí a oba dva mají tendenci ostatním promlouvat do duše, dělat jim jakési psychologické analýzy osobnosti a vést hodinové monology o nesmrtelnosti brouka. Třeba. Zkrátka, jsou oba cáklí, takže v závěru docela chápe, že si tak sedli, ale... ale je to Grangerová, promerlina! Copak se nemohl spřátelit s někým jiným? S kýmkoliv jiným? Musel jim do života přitáhnout právě tu povrchní členku Zlatého tria?

Umění tolerance ✓Where stories live. Discover now