21.kapitola

608 49 0
                                    

Seděla jsem s Regem u stolu s jeho rodiči a snažila se nemyslet na to, co jsem viděla. Ovšem, byly to už asi tři hodiny, co jsem viděla Siriuse, jak líbá tu cizí holku, ale vždy když jsem zavřela oči, pořád jsem to viděla.. Asi jsem byla naivní, když jsem myslela, že by ta pozornost ze Siriusovy strany vůči mě mohla být něco víc...

"Hermiono, máš v plánu dnes odjet?" zeptala se mě paní Blacková se zájmem v očích. Reg říkal, že jsem jí musela hodně zaujmout, když se mnou nejedná jako s kusem hadru a dokonce mi tyká.

"No ovšem. Přeci bych vás tu neobtěžovala..." pousmála jsem se a napila se vína, které mi nabídl pan Black.

"Ale notak. Ty nás přece neobtěžuješ. Vlastně bych byla ráda, kdybys tu přes víkend zůstala." usmála se.

"A-ale já tu s sebou nemám žádné věci.. To přeci nejde, bych tu chodila v těchhle šatech.."

"Tak to nebude problém. Moje neteře ti jistě něco půjčí. Všimla jsem si, že si celkem dobře rozumíš s tou nejmladší, Narcissou."

"Ano.. Celkem nedávno jsme našly společnou řeč. Ale nemyslím si, že by mi jen tak půjčila věci... Na to je naše přátelství přeci jenom čerstvé.." pousmála jsem se ještě víc a snažila se vymyslet, jak se z toho vymanit, jenže když se Walburga Blacková pro něco rozhodne, tak, jak už mi stihl říct Reggie, vždy toho dosáhne.

"Tak tu určitě zbyly věci ještě po té nejstarší... Nedávno utekla a vdala se... Hloupá holka.." nakrčila čelo.

"Takže bych řekl, že tě už má paní přemluvila, že?" usmál se Orion Black vlídně. Teď už jsem přišla na to, koho mi celou dobu připomínal. Siriuse, ale tak, jak jsem ho znala předtím. Jediné, co jsem nechápala, tak po kom má Sirius ty modré oči. Jeho matka i otec měli oba černé oči, stejně jako Regulus.

"Asi ano... Ale doopravdy bych vám tu nerada překážela.. A Sirius tu také zůstane?" zeptala jsem se a pak jsem se měla chuť něčím plácnout. Vždyť ten bydlí u Potterů... Jeho matka ho jen těžko snese, pokud je pravda to, co říkal tehdy, v jejich domě, ten rok, co zemřel. Jeho rodiče se na sebe významně podívali a chvíli jakoby komunikovali očima. To už se do toho ale vložit Reg.

"Matko, se vší úctou.. Pokud si to Hermiona, coby host přeje, bylo by více než šlechetné vyhovět..." na jednu stranu jsem byla ráda že to řekl, ale na druhou stranu... Jeho matka Siriuse nesnáší, já sama nevím jestli s ním tady vydržím, když jsem ho viděla, jak líbá tu dívku na balkóně. Ale zase byla jsem ochotná to risknout.

"Tak když už Sirius, tak proč ne i ti jeho přátelé, že..." usmála se nakonec paní Blacková a mě spadl kámen ze srdce, že tu bude o šest očí víc. Bála jsem se, že když tu zůstane Malfoy, nebo Bellatrix, že skončím někde ve sklepě o chlebu a vodě.
"Doreo! Doreo, drahá. Mohla bych si s tebou o něčem promluvit?" zavolala najednou k mladší usměvavé dámě s dlouhými hnědými vlasy a brýlemi. Měla oči stejně oříškové, jako James, podle čehož mi došlo, že to bude nejspíš jeho matka.

Najednou ke mně ale někdo přišel a požádal mě o tanec. Podívala jsem se a s úlevou vydechla. Byl to James.

"Copak Perlo, vypadáš, jakoby viděla ducha..." usmál se po několika krocích, po kterých začal vést.

"Vlastně ano... Ducha dob minulých... A taky jsem udělala něco co jsem nechtěla." odpověděla jsem.

"Copak?" vyzval mě s úsměvem.

"Ty znáš Ingu Krum?"

"No že se ptáš. Tichošlápek se kolem ní kdysi točil jak planeta okolo slunce... Proč?"

Love between times Where stories live. Discover now