Love between times

15.kapitola

O dva týdny později

Seděla jsem v učebně a přemýšlela nad věcmi, které se vůbec netýkaly vyučování. Ale co, vždyť šlo jen o věštění... Seděli jsme spolu s Remusem úplně vzadu a užívaly si té nudy.

"Pane Pottere! Pane Blacku! Vy to neberete vážně! Odsednout. Vy si sedněte ke slečně Evansové a vy ke slečně Talkalotové!  Notak notak! Šup!" Rozběsnila se profesorka. Je tu prý na poslední dva roky. Už ji leze na nervy že jí nikdy nikdo nebere vážně. Sirius se velmi neochotně zvedl a sedl si k té zmijozelské slečně, která se mile usmívala.

"Nevím proč! Co by bylo špatného na tom, že se ožení s rudým drakem?!" Zasmál se a ukázal na Jamese s Lily. Všichni z Nebelvíru se začali smát, stejně jako pár okouzlených Zmijozelek.

"Je to šašek..." Pousmála jsem se.

"To jsou oba." Zasmál se Remus. Při myšlence na to, že nás čekají dobré tři hodiny jasnovidectví na mě padla únava. Remus si toho všiml a jen se pousmál.

"No co? Moc jsem nespala... Narozdíl od někoho.." zasmála jsem se pro změnu já.

"Nemáš tak dlouho trénovat přeměny..."

"Promiň, ale já musela. Tenhle úplněk jsem to nedokázala. Víš jak mi bylo když s tebou byl jen James a Sirius?!" Šeptala jsem. Před týdnem byl už druhý úplněk a já nedokázala totéž co napoprvé. Musela jsem se ztratit do Remova podzemního bytu. Cítila jsem se tak zbytečná.. ale na další úplněk už bude mít Remus ten lektvar a na všechny ty další taky, protože jsem byla i v Chroptící chýši a tam bylo celkem dost jeho chlupů do zásoby na další roky.

"Vždyť se nic nestalo. Ani mě, ani jim." Skoro jsme se navzájem neslyšeli, ale je lepší, když už se něco takového řeší, být co nejvíc potichu.

"Vy dva vzadu! Co tam máte tak důležitého, že nemůžete dávat pozor?" Ozvalo se místností.

"Omlouváme se..." Pousmál se, ale vypadalo to, že tahle profesorka nemá poberty moc v lásce, takže se s ním nijak nezdržovala a jen řekla "Lupine, sedněte si místo Blacka, Blacku, bez poznámek se přesuňte dozadu.." to musí být nějaká krutá karma.

Sirius se i s taškou blížil ke mě, s Remusem si po cestě akorát plácli a oba se tam začali otáčet a chvíli kolem sebe kroužili, pak začali pokřikovat a pózovat, jakoby byli celebrity. To vyvolalo další vlnu smíchu. Bylo sice znát že to mnohem víc bavilo Siriuse, že Remus se k němu přidal jen pro efekt, ale viditelně se tím taky bavil.

"Ahoj Perlo, chyběl jsem ti?"usmál se na mě, když si ke mně přisedl. Mou reakcí bylo jen zívnutí.
"Beru to osobně..." Zasmál se.

"Promiň, včera jsem moc nespala. Musela jsem cvičit přeměňování..."

"Pořád tě to trápí? Vždyť jsme to zvládali i bez tebe... A to že tam nebyl Peter, to taky nevadí. Stejně se vždy akorát vozí s Jamesem..." Řekl a povzbudivě se usmál.

"No tak fajn..." Chtěla jsem ještě něco říct, ale byla jsem přerušena vlastním zívnutím. Sirius vzal jeden z polštářů a položil si ji do klína. Nechápala jsem co tím sleduje.

"No polož se. Jinak tady sebou za chvíli práskneš a to bych ti nepřál." Zasmál se.

"Ne.. já to zvládnu. Ale díky..." Jeho výraz svědčil o tom, že nehodlá smlouvat.

"Hele, máme tady dřepět ještě dvě hodiny a nějaký drobný... To nevydržíš. Prostě se opři a schrupni si. Nebo se snad bojíš?" Usmál se znovu, teď to ale spíše připomínalo spiklenecký úšklebek