Love between times

7.kapitola

Ráno jsem se vzbudila velice brzo. No.. Ne tak brzo. Bylo krátce před šestou. Napadlo mě, že bych šla na ošetřovnu za Siriusem a popřípadě za Remusem, jestli už tam bude. Jestli ho sem James a Peter dostali.

Oblékla jsem se a učesala a nechala Lily lísteček, aby věděla kde jsem.

Na ošetřovně byl Sirius, Remus a ještě někdo. Vypadalo to, že to byl Frank. Remus se zdál naprosto v pořádku. Sice spal, ale i tak měl na tváři úsměv. Sirius se na té posteli tak natáhl, že mu jedna ruka visela z postele dolů a jedna z nohou taky.

"Madame Pomfreyová? Jak jsou na tom..?"

" Z nejhoršího jsou venku.. Pan Lupin je vlastně v pořádku, ale pan Black je na tom o dost hůř... Má zlomenou nohu a možná si hned tak na včerejší večer nevzpomene, ale z těch větších zranění zbydou snad jen jizvy... Pana Lupina propustím jen co se vzbudí. Pan Black si tady dneska poleží.." pousmála se ale spíš jen na odlehčení.

"Herm..Hermi-ono... Co tu děláš? " ozvalo se za mnou.

"Remusi! Ahoj, jak ti je?" zeptala jsem se s úsměvem.

"Jako bych snědl piliny... Co tu děláš? " zeptal se znova.

"Jen jsem tě přišla navštívit... A Siriuse..." řekla jsem a protočila očima.

"Jak jsi to včera udělala? A jak to, že jsi včera byla venku?" podepřel se rukama, takže jsme měli tváře ve stejné výšce.

"Jsem metamorfomág... A chtěla jsem se projít při měsíci, nečekala jsem, že... Víš co.." vzala jsem ho za ruku.

"Takže víš co jsem zač.. Kde jsou kluci? " odvedl téma pryč, ale mojí ruku nepouštěl.

"James a Peter ti asi nesou snídani a Sirius je hned vedle..."očima jsem ukázala na vedlejší lůžko. Sirius měl stále nohu na zemi ale ruku už měl nad hlavou. Těžko říct jestli se probouzí, nebo se mu jen něco zdá..

"Jak na tom je?"

"Dostane se z toho.. Neboj.."

"..Petere já ti říkám, že ta holka.. Ahoj, kámo.. Jak ti je?" zeptal se James, když viděl, že Remus je vzhůru. A když viděl, že jsem tady i já, trochu znervózněl. Šli k nám a James položil tác se snídaní pro Remuse a asi i Siriuse na stolek vedle lůžka. Peter se jen usmíval, ale ne vesele. Spíš tak jako roztěkaně.

"Je mi fajn. A vypadá to, že vám taky. A..." podíval se na mě a já, i když jsem přesně nevěděla, co myslí, jsem se postavila a urovnala si sukni.

"Asi bude lepší, když už půjdu... Mějte se, kluci..." řekla jsem a už jsem si brala tašku s učebnicemi.

"Počkej! Mio, měli bychom si něco vysvětlit... Teda, vysvětlovat budeš hlavně ty..." řekl James a posadil se na lůžko, které bylo vedle Remova.

"Přijdu pozdě do hodiny..." řekla jsem a doufala že mi to projde. Neprojde...  Věděla jsem že ne.

"Jak jsi mohla být tak hloupá, že jsi šla ven o úplňku? - Počkat.. To není správná otázka... Ty jsi to o něm věděla?" zeptal se co nejtišeji James. Remuse to zjevně taky zajímalo, protože se posadil a koukal na mě.

"Ne... Já jsem jen měla na starý škole známého, který... No.. On je taky.. A já si to neuvědomila a šla jsem ven Harryho hledat..." bože proč jsem řekla Harryho?! Proč ne Nevilla? Nebo Seamuse?

"A ten bílej vlk? To bylo vážně hustý.. To je tvoje normální podoba?" to bylo vlastně jediné, co Peter řekl, co dávalo smysl.

"Ne... Já jsem totiž metamorfomág, ale nejsem s tím úplně smířená... " řekla jsem a dívala se střídavě z jednoho na druhého. Pak jsem se podívala ne Siriuse a viděla, že má pootevřené oči a drží se za břicho a téměř skučí.