"Tak, a teď? Teď už mi to řekneš?" Zasmál se.

"Jamesi, nemůžu. Řekl bys jim to a to zatím nechci..." pousmál a jsem se. Byla jsem v blaženém stavu nevědomí.

"Stejně se to k nim nějak donese... Povídej." Snažil se mě zmanipulovat. Ale tak proč ne..

"Říkal ti Sirius o tom plesu, jak bude zhruba za měsíc?" Zeptala jsem se opatrně.

"Ne. Proč taky? Vždycky se na takových akcích spolu opíjíme. Už od třinácti... Ach - zlaté časy..." zasnil se.

"Takže on na takové akce obvykle bere tebe?"zeptala jsem se. Bylo to úsměvné.

"Ne. Dostáváme s rodiči vlastní pozvánky. To máš tak, když je tvoje mamka původně Blacková..." zasmál se. Oni jsou příbuzní?! To by mě nenapadlo ani ve snu...

"Takže ty si tam taky někoho přivedeš?" Vyzvídala jsem. Byla jsem teď víc zvědavá s kým přijde Sirius, ale nějak se k tomu dostat musím..

"Nevím... uvažoval jsem, jestli by nešla Cindy z Havraspáru. Normálně bych se aspoň pokusil pozvat Lily, ale chovali by se k ní hůř než k domácím skřítkům a To bych si neodpustil.. Ale nejspíš vezmu Remuse. Vždycky si rozuměl s tátou. .. Sirius půjde nejspíš s nějakou vyvinutou mrzimorkou, Trix stoprocentně bere Lestrange, Narcisa byla předurčena k tomu jít s Malfoyem, Andie,jestli půjde, nepůjde s nikým a pokud vim tak Reg jde zase sám, takže snad to bude v klidu..." zamýšlel se chvíli.

"Nebyla bych si tím tak jistá..." vstoupila jsem do jeho myšlenkových pochodů.

"Pravda, Sirius spíš půjde s havraspárkou, ty ho vždy nejdřív naoko odmítaly a celkově ho to vždycky víc bavilo..."

"To nemyslím...cože? " zasmála jsem se. Byl to ale falešný smích. Vážně si Sirius takhle vybírá?

"Tak o čem mluvíš?"

"No... Reggie nejde sám..." řekla jsem rozpačitě.

"To ne... To není pravda! Ty?! To ne... zapomněla jsi na ten kravál kvůli Srabusovi?! Pamatujte si tvoje mysl na ten křik? Ten tón, co Sirius onehdy vyprodukoval se až nápadně podobal tónu mojí matky, takže to bylo vážně vážné... Tohle až se dozví... Mio! " a veškerá radost byla ta tam. Jakto že mi to nedošlo?!
"Ale jako bude to muset chápat... nechtěl by si to u tebe rozházet... Zase... Ale teď to je vážně špatný..." ani pořádně nedomlivil a vešli naprosto vysmátí Remus a Sirius. James se na malinkatou chvíli zatvářil lehce žárlivě. Jen co viděli, že spolu mluvíme s vážnými tvářemi, smát se přestali. Sirius pošeptal Removi něco do ucha a odešel do pokoje. Remus si sednul k nám.

"Ahoj." Pousmál se na mě.

"Čus." Odpověděl James. Já jsem v tu chvíli nechtěla mluvit vůbec. Původní radost z toho pozvání nahradil vztek. Proč se mnou najednou zase mluví?!

"Mio? Děje se něco?"

"To teda děje, Náměsíčníku. Proč Miu neustále přehlížíte?" Rozkřikl se James. Vzal mě za ruku a stiskl ji. Prostě na mě poznal, že bych teď nic takového už řešit nezvládla.

"Jamesi, co blbneš?" Zasmál se Remus, avšak brzy ho smích přešel. Viděl totiž, že James mluví naprosto vážně.

"Remusi mám toho už dost. Jen to, že mě ignoruje Sirius, je pro mě dost těžký. Zvlášť po tom všem, co jsme si řekli... ale že mě budeš ignorovat i ty... to je prostě moc..." povzdychla jsem si. Takhle jsem si naposledy připadala na plese při Turnaji tří kouzelníků, když mě ani Harry ani Ron nezkusili pozvat a pak to Ron po plese celé zkazil...

Love between times Where stories live. Discover now