Miles Away [CZ] ✔️

Část 18.

"Ehm, ahoj." Pozdravila a usmála se. Prohlédla si nás obě od hlavy až k patě a malinko se začervenala, když si všimla, že na sobě máme skoro stejné oblečení. Nebylo to domluvené a navíc jsem ani netušila, že někdo jako Alycia má v šatníku takovéhle typy šatů. Nedokázala jsem si jí představit někde u baru, kluci okolo ní a ona je jen s úšklebkem na tváři odmítá, protože čeká na toho klasického lamače dívčích srdcí... takováhle jsem totiž byla já.

"Jdeme?" Zeptala se Al do ticha. S Chloe jsme jen nastejno přikývly a vešly do místnosti. Isaac už pustil hudbu a u menšího barového pultu stál Dylan.

Alycia

"Půjdu za Dylem." Oznámila jsem jim a rozešla se k baru. Netušila jsem, že Dylan umí míchat drinky.

"Barman jo?" Dlaní jsem si podepřela hlavu a loket jsem si opřela o pult. Dívala jsem se na Dylana, který utěrkou leštil všechny skleničky.

"Al... omlouvám se ti." Řekl po nějaké době, kdy mlčel. Nechtěla jsem se o tom bavit. Už jsem si to sama se sebou srovnala, nebyl důvod k diskutování.

"Fajn. Gina je lepší, než já." Usmála jsem se, i když mu muselo dojít, že to upřímně nebylo ani trošku.

Dylan byl pouze kluk, co dokázal všechny holky okouzlit. Choval se jako kretén, ale jeho andělská tvárička toto chování měla zakrýt. Nic ovšem nemohlo zakrýt ten fakt, že holky pro něj nikdy neměly velkou cenu. Divila jsem se, že si se mnou dal tolik práce a to mě do té postele ani nedostal.

Zacinkání lžičkou o skleničku upoutalo pozornost všech, včetně mě. Uprostřed místnosti stál Isaac a když si získal pohledy ostatních, skleničku odložil.

"Takže. Začnu asi tím, že jsme zase přežili další rok, což si zaslouží pořádnou oslavu, ale nejdřív... se pořádně rozloučíme s El, žejo."

Byla jsem pravděpodobně jediná, kdo nic nechápal. Eliza mě vyhledala v davu a věnovala mi pohled říkající pojď si o tom promluvit jinam.