"Ehm, Al? Můžeš na chvíli?" Isaac se podrbal na zátylku a odstoupil od hloučku lidí, aby jsme si mohli promluvit. Kývla jsem na něho hlavou, aby pokračoval.
"No... jak to říct? Je tady devět lidí a pokoje čtyři po dvou. Já chci být na pokoji s Kylie. Však víš."
"Jasně, nemůžu ti to kazit." Usmála jsem se na něj. O Kylie mluví snad už od páté třídy.
"No a ostatní už jsou taky rozdělení. Eliza je s Bobem, Chloe s Ginou a Dyl s Rickem." Jeho pohled byl doslova prosící o odpuštění.
"Co se tady řeší?" Usměvavý Dylan si stoupl po boku Isaaca a loket si opřel o jeho rameno.
"Al nemá kde spát."
"U nás je místo." Ušklíbl se Dylan, nehledě na názor Ricka. Tohle byla asi ta poslední možnost, kterou jsem chtěla. Být s dvěma kluky, jeden z toho Dylan.
"Tak to jí neuděláš, chudince." Zavraždila ho pohledem blondýnka, která se objevila za mnou. Byla jsem jí vděčná už jen za to, že odpoutala pozornost.
"Vezmem jí s Bobem k nám. Už se trochu známe." Usmála se a podívala se na jejího -nejspíš- přítele. Bob jenom stiskl její ruku, asi mu to bylo celkem jedno.
"Takže Dyl o tebe projevuje zájem, hm?" Eliza roztáhla ústa do zářivého úsměvu.
"J-já nevím." Vykoktala jsem ze sebe a pohled sklopila k zemi.
"Minulej rok jsem to byla já, koho se snažil dostat do postele." Mrkla na mě. Šokovaně jsem rozevřela pusu dokořán a zastavila se.
"Hlavně mu nepodlehni. Může vypadat jako andílek. Není." Zasmála se a beze mne pokračovala po schodech nahoru.