Miles Away [CZ] ✔️

Část 14.

"Něco pro tebe mám." Vzpoměla jsem si a podala Rickovi malou tašku.

"Veselé Vánoce." Dodala jsem a koukala na něj, jak si dárek rozbaluje. Rick je ten typ člověka, co papír trhá co nejopatrněji, aby ho nezničil, takže jsem si na jeho reakci musela nějakou tu chvilku počkat.

"Letenky do Paříže?! El, ty jsi blázen! Vždyť si to ani nemůžu vzít!"

"Ale můžeš. Jo a užijte si to tam s Holly." Usmála jsem se na něj.

"Děkuju moc."

Postupně jsem obešla každého a dala mu dárek, který jsem pro něj měla. Až jsem nakonec došla k Al, pro kterou jsem ovšem nic neměla. Ale na mou obranu, před pár dny jsem ještě nevěděla, že dýchá.

"Veselé Vánoce, Al."

Alycia

Seděla jsem na parapetu okna. Venku padal sníh a bylo to celé tak moc kouzelné. Všude okolo chatky byly lesy a jen hodně v dálce šlo ztěžka zahlédnout světlo z nějakého domu. Byla odsud také vidět vysoká hora, jejíž vrcholek se ztrácel v oblacích mlhy.

"Veselé Vánoce, Al." Byla to blondýnka, která si sedla naproti mě a dívala se také na padající vločky.

"Je mi líto toho, co se stalo s Dylanem." Vyhrkla najednou, načež jsem se jí podívala do očí. Vážně ji to bylo líto, což mě překvapilo. Nikdo se nikdy nestaral o mé problémy.

"Nemusí. Nic se ani nestalo." Zasmála jsem se a dál pozorovala krajinu venku. Bylo tu příjemné ticho, které ale nemělo dlouhého trvání, než ho vyrušil Isaac.

"Něco pro tebe mám, Al." Usmál se a podal mi středně velkou dárkovou tašku.

"Veselé Vánoce."

"Panebože Isaacu! To je... to je řetízek, co jsem ztratila u vás na zahradě! Je to vážně on?" Div jsem mu neskočila kolem krku.

"Hledal jsem ho tam další dvě hodiny."

"Děkuju ti moc." Políbila jsem ho na tvář a přátelsky objala.

Chtěla jsem se znovu věnovat Elize, ale ta už tu dávno nebyla. Neseděla na parapetu ani nebyla nikde v okolí. Měla jsem jakousi potřebu jít jí hledat. A tak jsem začala.