✅ „Another Start" | Eddsworld AU

8.) About us ✔

Třetí:

"Oh, já nevěděla, že budete mít návštěvu." Pousmála se starší sestra přítomného zlatého zrzka. Tess byla mladá a nádherná, dospělá dívka, o něco však menší než její sebejistý bratr. Působila mile a jemně, jistě i spolehlivě a pracovitě, když má takovou káru.

"Ne, nebojte se, my jsme stejně na odchodu." Zvedla před sebou Natali ruce, nechtěla se svými kamarádkami rušit a chtěla ustoupit ode dveří.

"Nenene! Prosím, zůstaňte aspoň chvíli!" Dožadoval se Edd, "aspoň minutku!" Naty se snažila odolat jeho roztomile znějící prosbě, ale občas prostě neodolá, jako své vlastní kočce, která ji terorizuje z lásky. Edd byl pro ni v tento okamžik... Přiznejme si to všichni, rozkošný jako plyšový medvídek.

Tara si povšimnula nervozity a vyděšení Tess. Z očí šla únava a ruce se vzájemně objímali. Ostatní to necítili, ale vyzařovalo z ní něco jiného, než by se na první pohled zdálo. Vycítila z ní energii, nadpřirozenou. Velice zvláštní, jinou, teplou a zároveň chladnou, stejně tak jako její vlastní. Tara měla na tohle vždycky udělaný šestý smysl, vyznala se v tom. Zaznamenala i tajemství pod ofinou ukrývající pravé oko (z pohledu Tess). Blondýna měla větší obavy, když se jejich oči střetly a nevýrazně polkla. Taře to akorát více potvrdilo, že důvod návštěvy je velice důležitý.

"Tak dobře, ale chvilku. Opravdu, jen chvilku." Řekla už otráveně Natali.

"Chvilka může být i na celý den!"

"Edde, ne."

"Pozdě!" A už je zase táhl zpět dovnitř. Tess hned nasadila nadšený výraz, obávala se Tary, cítila to samé. Ta síla, vyzařovala z ní, avšak slaběji, 'Dlouho tu knihu nepoužívala' řekla si v duchu. Tess takýto zvrat neočekávala, ale možná splní jedno nečekané přání.

---

Když se posadili na místa, zatímco Matt dělal své sestře čaj, Tess se narovnala a upravila ofinu zakrývající oko.

"Tak, děvčata," začala nervózně, "jak jste se seznámili vlastně vy spolu? Nechci vás urazit, ale jste takové zvláštní, na první pohled nemáte nic společného." Usmála se, aby potlačila ten strach z Tary, která na ni zírala.

"Já to asi vezmu stručně," převzala si téma Courtney a posunula se lehce dopředu na křesle. "Ehm, takhle, začalo to prostě náhodně. League of Legends."

"....... Eh?" Nasadila zmatený výraz, ne proto, že nevěděla, co to LoL je, ale jak to bude vůbec pokračovat.

"No takhle, vlastně jsme se začaly bavit od začátku, protože to nám jako týmu šlo. Cameron a Naty bojovali na blízko, já na dálku a Tara čaroděj. Ke kamarádství to trochu padalo a začaly jsme si bavit každý den, dvacet čtyři hodin, sedm dní." Pokračovala Courtney, když vzpomínala s děvčaty na staré časy před třemi roky. "Doslova, vzhledem k tomu že jsem žila v Rusku, Cameron v USA a Tara ve francii, zatímco Naty je tu jako doma." V tom se Cameron začala strašně v tom přerušením tlemit. "Já ji sejmu, Cameron!"

"Pffff... Naty, postrach ulic..." Už jela na plné síle a začala hekat. Naty se hned urazila a snažila se natáhnout k ní a praštit ji. "Třeste se před její trpasličí vyškou-" Natali přepadla, z nějakého záhadného důvodu, aby to nedávalo smysl, za gauč a Cameron už se nedala zastavit a normálně si polštářem kryla obličej a utlumila zvuk svého smíchu.

"Naty, co děláš a našim gaučem?" V tom NEJVÍCE dokonalém načasováním přišel Edd. Naty, rozpláclá na břiše, nevydala ani zvuk a zůstala ležet, zatímco se Cam konečně uklidnila. I Tess vypadala lehce pobaveně, děvčata ji připomínala kluky, když ještě byli na střední škole.

"Prosimtě, nevšímej si Cameron, ona je takhle furt retardovaná." Pokračovala Courtney, společně s lehkým pohlavkem od Cam, který ani dokonce nebolel. "Nesahej na mě, ještě něco chytnu."

"Tak chytni a umři." Courtney se bránila a držela její ruce, aby se nemohla pohnout, mezitím si Tara sedla na její nohy. Courtney ji okamžitě napodobila a sedla na její záda.

"A jak jste se sem tedy dostaly?" Zeptala se Tess a pokoušela se ignorovat Cameron, ze které se stal polštář. Mezitím Matt přinesl čaj ve velkém hrnku. Zlekl se, když viděl Cam, jak se stává gaučem.

"No, jak to říct, to už je složitější. Řeknu to trochu jinak. Cameron se chtěla osamostatnit od rodiny, Tara po smrti dědečka neměla kam jít a já chtěla zase začít znovu a zároveň i pokračovat. Naty se zrovna v tu dobu chtěla odstěhovat do svého vlastního domu, tam jsme se dohodli, že se složíme a vezmeme barák, který snad nebouchne. Tara přišla jako první, já jsem byla druhá a Cam přišla poslední, vzhledem k tomu, že si to ještě rozebírala s rodinou a nečekala, že tak brzy." Řekla Courtney s hrdostí na své rozhodnutí, že se dokonce narovnala a křupla prsty.

"Neřekly jste mi datum, tak se nesměj." Vložila se do toho polomrtvá Cam.

"Tys na nás doslova skočila. Jsme tam udělaly lehce bordel, až nás vyhodily!"

"Jsem na to hrdá." Pousmála se Tara a vstala z gauče a uvolnila Cam nohy. Zatímco Edd zvedl Naty na záda jako pytel a odmítal ji pustit, Matt se snažil Cameron vytáhnout, až Courtney spadla na záda a Cam byla volná a mohla normálně dýchat.

"Nečekala jsem takovýto příběh," upila ze šálku Tess kousek čaje, přidala kostku cukru a zamíchala lžičkou, "ale jsem ráda, že jsem vás poznala. Konečně ti tři maj aspoň jiné kamarády než sebe navzájem."

"Hele!" Ozvali se všichni tři zároveň, dokonce i Tom, který byl líný se zvednout od televize.

"Nebuďte urážení, navzájem jste se několikrát zabili." Usmála se a znovu se napila čaje, dokonce i s maličkem nahoře.

Byla ráda, že už nebudou sami. Měla původně pouze v plánu jen předat knihu a odejít bez odpovědí, ale nic ji nehonilo, proč tedy nakonec spěchat. Tohle je rozhodně lepší, než pospíchat kvůli předání knihy do jejich rukou, do bezpečí.

--------- Mezitím ---------

"CO SE TADY DĚJE?! PATRYKU!!" Křičel na panikařící vojáky Rudý Velitel senior. Byl vzteky bez sebe. Nevěděl, co se děje a proč jeho vojáci jsou jako vyplašené slepice. "PŘESTAŇTE UTÍKAT!!!!!" Jakmile hned zakřičel z balkónu nad nimi, prostřed místnosti, zpozornili a zůstali stát. "CO SE TADY DĚJE?!"

Vojáci mlčeli jako na pohřbu, jen se báli jeho reakce. Rudý Velitel na toto neměl čas, už tak byl unavený. Vzdychl a uklidnil svůj hlas. "Řekne mi někdo, co se děje? A kde je ta pravá ruka m-"

Jeden z vojáků pozvedl ruku a Rudý velitel na něj ukázal. "Mluv."

"Pane, druhá laborka vybouchla a něco z ní uteklo." Nervózně pověděl a Rudý Velitel si ho měřil od paty po vlasy, i když byl daleko, jeho zdravé oko stačilo a takovou to dálku.

"Co by z ní uteklo? Zvířata nevězníme, ani lidi!"

"To je ten problém, pane,...." Polkl svá slova, která byla pro něj jako knedlík v krku. "My nevíme, co to je." A ozval se náhlý křik, vrčení a škrábání. Vojáci se znovu rozutekli. Ten křik byl nepopsatelný, ale jistě byl na uši nepříjemný.

"SAKRA, CO TO JE?!" Zakřičel Velitel, rozeběhl se a začal řvát do vysílačky. "Všichni vojáci, zbraně do rukou. Ať neuteče do města! Opakuji, ať neuteče do města!"

--------------

Words: 1150