Díky ✔

17.

Dopis:
Si děvka? Že se takhle promenáduješ před všemi nahá! Pošpiňuješ náš rod, ty kurvo jedna! A co si to jako dovoluješ zapřít mě, svého otce! Já to moc dobře viděl, jak jsi vrtěla hlavou, když padla ta otázka. Si nemysli, že to nechám jen tak být! Jsi píča, co píchá s každým, jako tvoje matka. Až se mi dostaneš do rukou, tak tě předhodím všem svým podřízeným, ti tak dlouho s ženou nešukali. Můžeš se těšit! Opakuji ti naposledy, ty jedna dojná kravko, jestli si vezmeš toho ohnivého kluka, tak nezabuju tebe, ale všechny tvé přátele a tu tvou takzvanou "rodinu".
Připrav se na peklo ty moje děvko!

Musím to hned říct Erze, ta si bude vědět rady a určitě připraví nějaká opatření. A rozhodně se to nesmí dozvědět Lucy. Potřebuju Erzu, ale nemůžu tu nechat Lucy samotnou. "Crr, crr..." bingo! Zvednu sluchátko. "Dobrý den, je mi to nepříjemné, ale je tu několik pánů, kteří žádají šukačku s vaší slečnou a nechtějí odejít." říká zoufale dívčí hlas. Co je to tam kurva za voli! "Děkuju za upozornění, mohla by jste zavolat Erze a Graovi z Fairy tail a vyřídila jim, ať hned přijdou do haly?" snažím se znít mile, ale jsem až moc nasranej. "Ale jistě." slyším a zavěsím telefon. "Lucy! Pojď, jdeme do haly!" křičím. "Proč? Mě se nikam nechce." vyleze z koupelny stále zabalená s mé vestě. "Převleč se! Musíme si to jít s nima vyřídit!" nechci být na ni zlý, ale teď musíme jít. Svěsí hlavu a jde udělat, co jsem řekl. Ani né za tři minuty stojíme ve výtahu a jedeme dolů. Lucy mlčí. Otevřou se dveře a tam opravdu stojí pětice chlapů. Jsou sebevědomí a svalnatí. Zatím si nás nevšimli, výtah se za námi otevřel. "Co se děje Natsu?" ozve se Grauv hlas. Náhle stojí Erza vedla Lucy a Gray vedle mě. "Co chcete!" vykřikne Lucy. Svalovci se k nám otočili. "Tebe děvko!" ozve se jeden z nich. "Jak se opovažuješ, tupče!" Erza zuří. "Proč si jako myslíte, že mě dostanete?" zaskřípe zuby Lucy. "Protože ty i my potřebuje šuk. A ten tvůj ti ho asi moc nedává, když roztahuješ nohy pro horské opice." odpovídá úplně v klidu další z nich. Lucy sevře ruce v pěst. "Myslete si co chcete," jde pomalu k nima zastaví se na půl cesty, "ale mě Natsu úplně stačí!" syčí nasraně na ty debili. Nevím co dělat, vidím tu strašnou bolest v jejích očích, kterou se tak zoufale snaží zakrýt. Jdu pomalu za ní. Nesmí udělal žádnou blbost, na ty jsem tu já. Erza a Gray taky na nic nečekají. Stojíme radši krok za ní. Všichni ti sráči se uchechtli. "No jo, děláš drsnou, když tu máš tu bandu bodyguardů. Určitě skáčou, jak ty pískaš, ty jedna ubohá kurvo!" přiskočí k ní a začne ji líbat. NE! Snaží se ho odstrčit, všichni stojíme jako zkamenělí. Lucy ho kopne mezi nohy a vrazí mu facku. "Kreténe!" A tím slovem začíná bitka. Já se vrhám po prvním, který mi přijde pod ruku. Erza a Gray taky. Midlím ho hlava nehlava. Všichni používáme hrubou sílu. Ten Erzy už je mimo hru. Zbývají čtyři. Hele, je tu zase Loke. Je čas na magii. Ušklíbnu se na svého protivníka. Jen doufám, že to tky není mág, jinak by to tento hotel asi nepřežil. Vzplanou mi pěsti. Jeho obličej je plný překvapení. Pic, a už taky leží na zemi. Gray a Erza ještě bojují každý se svým protivníkem. Lucy a Loke se potýkají asi s vůdcem party. Ach jo, je to mág. Mág síly, asi. Nevím jak se jim říká. Loke je vážně zraněný a mizí. Lucy teď stojí proti němu sama. Nestíhám, nestihnu se k ní dostat v čas. Leží na zemi. Skočí před ni Gray i Erza. Oni už dobojovali? Oni dva ho určitě zvládnou. Erza se přeměnila do svého brnění, které tvoří dva dlouhé meče. Gray mu zmrazil nohy a Erza s ním bojovala. Připlížím se ze zadu, mrknu na Erzu. Ta ho donutí jít do zadu, já mu podkopnu nohy a přišpendlým ho k zemi. "Ty hajzle, co si o sobě myslíš?!" Dávám mu jednu ohnivou boxnu za druhou. "Natsu." ozve se Erza. "Natsu!" ozve se znovu. Nereaguju, cítím se jako smyslů zbavený. Mlátím toho debila, i když je v bezvědomí. "Natsu! Lucy..." stojí mi za zády Gray. Její jméno, její jméno mě vrací zpátky do realizy. Rychle pustím toho chlapa, vyskočím a rozhlížím se. Lucy leží na zemi a kouká na mě. Je vyčerpaná, ale jinak v pořádku. Otočím se k našim přátelům. "Potřebuju s vámi nutně mluvit! Přijďte tak za deset minut k nám." Mluvím naprosto vážně, ale potichu. Oba přikývnou. Super, teď Lucy. Dojdu k ní a pokleknu. "Jsi v pořádku?" Podívám se jí do očí, ale uhýbá pohledem. "Ty, ty si taky myslíš, že jsem šlapka?" koulí se jí slzy po tvářích a zvedne ke mně své uslzené oči. Jak ji to jen mohlo napadnout..."Prosím tě, co tě to napadá! Vždyť to byla moje vina, že tě všichni viděli v celé tvé kráse." řeknu a utřu jí slzy. Obejme mě kolem krku. "Zlato moje..." zašeptám jí do ucha a zvedu ji do náruče. Jedu s ní výtahem, cítím, jak jí klesla hlava, další náročný den. Má Lucy spí, spí klidně, protože jsem s ní. U dveří pokoje už čekají moji dva spasitelé. Vejdeme dovnitř. Usadí se na pohovce. Podám Lucy Erze a dojdu pro ten kurevskej dopis. Schoval jsem ho pod nohu postele. Vezmu ho a vyměním s Erzou za Lucy. Ta si ho přečte a rozhořčeně, pohoršeně a naštvaně ho hodí po Graovi. Tak rozhozenou jsem ji snad ještě neviděl. Než si Gray stihl dočíst dopis, tak Erza pochoduje rozzuřeně po pokoji. "Si snad dělají prdel, ne?!" ječí Gray. "Pššt!" syčí Erza. "K Lucy se to nesmí dostat! A musíme s tím obeznámit mistra! Natsu! Nehneš se od Lucy ani na krok, já s Graem budeme pokaždé někde poblíž, teda pokusíme se o to. A všichni v cechu budou chodit po skupinkách! Nikdo nesmí být nikde sám, začíná to být vážné!" sotva to dořekne, tak vyrazí dveře a běží pryč, asi za staříkem. "Nepřeháníte to trošku?" ptá se Gray. "Už jednou vraždili, takže to nebudou jen kecy Grai." vypadne ze mě. "Grai, oni mají určitě vraždy na každodenním pořádku!"