Díky ✔

8.

U starosty: Když jsme sem šli, tak mě Lucy držela za ruku a poskakovala. Tak šťastnou jsem ji ještě neviděl. Ale teď tu sedí vedle mě jako hromádka neštěstí. A to jen kvůli větě: Dejte vědět svým rodičům, aby vás přijeli podpořit. "My už nemáme rodiče ani příbuzný. " řeknu. "Ale máme velkou rodinu, kterou by jsme chtěli pozvat. " vypráví ze sebe Lucy. "A kdo je ta vaše rodina, i když nemáte rodiče a příbuzný? " ptá se zvědavě starosta. "Náš cech Fairy Tail. " řekneme s Lucy spolu. Starosta na nás vyvalí oči. "Opravdu? Tak to bude velkolepé. Máte možnost je kontaktovat?"očividně mu tak velká účast zvedne návštěvnost. "Jo, mám volací kartu od Cany. Mohli by jsme si rezervovat celý hotel, v kterém jsme ubytování?" ptá se Lucy. "Jistě, jistě, a svatbu vám připraví vaši přátelé? " informuje se starosta. Lucy přikyvuje, je vidět, že tu k ničemu nejsem. "Tak a teď přejdeme k průběhu zkoušek. " to mě zajímá. Nadechne se a spustí. "První zkouška se bude konat zítra odpoledne. Zkoušky jsou seřazeny od nejlehčí po nejtěžší. Některé zkoušky mají dvě části, aby se 100% zúčastnili oba snoubenci. A jelikož jste mágové, tak to budete mít ještě těžší až si budete myslet, že si z vás děláme srandu. Zítřejší zkouška je úplně nejlehčí ze.všech, ale to neznamená, že bude jednoduchá. Zadání a začátek zkoušky je vždy v poledne na kopečku za řekou. " wow, to bude něco, už jsem nažhavenej. "To je vše, můžete jit. " chce se nás zbavit. "Pane starosto, stala se nám ještě taková nehoda. " začala se červenat Lucy, tak to mě zajímá, jakou výmluvu vymyslela. "Nehodu?" zaujmulo to i starostou. Červená se ještě víc. "No, víte, my jsme se chtěli vžít do rolí, chtěli jsme si začít "hrát", ale Natsu se moc rozohnil a moje boty a oblečení vyhodil ven z okna. Ale problém je, že to okno bylo zavřené. " to mu jako namlouvá, že jsme spolu měli sex a při vyslíkání jsem její svršky místo na zem hodil do okna? Neuvěřitelné. Schválně, jestli tomu uvěří. Lucy se na něj stydlivě dívá. "Tak vidíte slečno, přece jen můžete být spolu štastní. Ještě než dorazí ta vaše rodina, bude okno jako nové. " spadla mi brada, on na to fakt skočil. "Děkuji. " tiše se ozve Lucy. To mi bude muset ještě objasnit, co jsme teda všechno už dělali. Mohla by mi to i předvést.

Starosta nás už propustil. Teď spěcháme do hotelu, abychom mohli zavolat cechu. Výtah. Teď se ukáže, jestli k sobě něco cítíme. Odhodlaně vstupuju do výtahu. Lucy ke mně přistoupí, aby mě mohla podržet, ale..."Není mi špatně! Milujeme se, máme se rádi!" vykřiknu a přitisknu zmatenou Lucy ke stejně výtahu. Držím jí obě ruce nad hlavou. Nebrání se. Jen mě překvapeně pozoruje. Podívám se jí na rty, jako bych žádal o svolení. Ona se dívá na ty moje, doslova je hypnotizuje. Tak moc ji chci. Teď si to uvědomuju. Miluju ji. Chci ji. Potřebuju ji. Dravě se vrhnu na její rty. Jsou tak měkké a smyslné. Líbám ji jako o život. Ona mé polibky obětuje se stejnou vášní. Vzdychá do polibkou, vjíždím jí jazykem do úst. Je to tak slastný pocit. Líbám ji na krku a jí se zrychluje dech. Užívám si to. "Takhle jsme si hráli a vžívali do role? " škádlím ji. Cítím, jak se mi začiná zvětšovat boule v kalhotech. Lucy to cítí taky. Oči jí potemněly. "Tak pojď miláčku, pojď, půjdeme k nám. " chce si hrát, má to mít. Rychlým pohybem si ji hodím přes rameno a běžím s ní k našemu pokoji. Odemču. Rozrazím dveře, chci vyrazit do ložnice, ale zarází mě Lucy. "Natsu!" spadne na zem. "Co je?!" jsem nedočkavý, tak se na ni otočím. Celá se třese, podívám se na to, na co se dívá. Ze vnitřní strany dveří je krev. Lidská krev. A vedle dveří je přišpendlená mrtvá dívka, myslím, že to je ta milá servírka z restaurace. Pod ní je napsáno: Příště tak dopadneš ty Lucy!
Je to napsáno krví, nejspíš té servírky.
Ten sráč, jak něco takového mohl udělat, jak může takto vyhrožovat své dceři! Lucy jen sedí, dívá se na tělo, třese se a tečou jí slzy. Už je zase vidět ten monokl. "Lucy." nereaguje. "Lucy." opakuji něžně. "On, on ji zabil, zabil ji kvůli mě." křičí. Obejme si kolena a začne se houpat. Je to špatné, hodně špatné. Potřebuji pomoc, ale nejdříve tu musím uklidit a postarat se o Lucy. "Lucy, Lucy, pojď, půjdeme si sednout, jo?" neodpovídá, nereaguje. Pomalu ji zvednu a donesu na pohovku. Zakryju dekou. "Lucy, všechno bude v pořádku, uvidíš. " snažím se ji uklidit. "Zvládneme zkoušky, vezmeme se, nakopeme padouchum zadky a všechny zachráníme. " konejším ji obejmu. Pořád se třese. "To-to udě-la-l kvů-li mně. Je-je mrtvá! Kvů-li mně!"drmolí si stále dokola. Děsí mě. "Spi, vyspi se a mysli na něco hezkého. " dělám to nerad, ale pro její dobro ji omráčím. Alespoň si její tělo odpočine. Bolí mě z toho srdce, ale musím uklidit tu mrtvou dívku. Vezmu závěs ze sprchy a zabalím ji do něj. "Loke, brácho! Vím, že mě slyšíš! " křičím z plných plic. "Prosím, Lucy je v nebezpečí!" doslova ječím. Chvíli se nic neděje. V tom se vedle mě objeví Loke. Loke je vůdce zvěrokruhu, souhvězdí Lva. "Co chceš, Natsu?" ptá se nepříjemně, asi ho tahám od nějaký holky. Rozhledne se kolem. "Co se tu děje? Kde je Lucy? Kdo to udělal? " už chápe, proč jsem tak zoufalý. "Potřebuju pomoc, já a Lucy jsme zasnoubení a její otec s tím rázně nesouhlasí. " mluvím tiše a ukážu na mrtvolu v závěsu a má krvavý nápis. "Ráno nám vyslili okno a zranili Lucy, má tři podlitiny a teď nechal její otec zabít servírku, která nás obsluhovala. Lucy se psychiky zhroutila a já ji musel omráčit, abych jí ulevil, protože to vypadalo, že padá do depresí." dokončím vyprávění. "Prosím, pomos mi." a je to tady, já, Natsu Dragneel, zoufale prosím nebeského ducha o pomoc. "Co mám udělat? " chudák, všechno jsem na něj vybalil, že ani nic nenamítá. "Ukliď prosím tu krev a pohlídej Lucy, já půjdu zatím pohřbít chudáka holku. " Loke přikyvuje, chápe vážnost situace. To jsem rád, on se mi o Lucy postará, ale teď mám jiné starosti. Podívám se na závěs s mrtvolou. Co teď s tebou děvče?