Díky ✔

2.

"Tak si jdem vybrat tu práci, ne?" vytrhla mě Lucy z představ. "Jo, Happy na nás už určitě čeká,tak honem."usměji se na ni.

V cechu:
"Natsu! Kde jste tak dlouho? " vyčítá mi hned Happy. "Promiň, já jsem usnul. " snažím se mu to vysvětlit. "S Lucy? " ptá se mě hned zvědavě. "Ne, ty pako."uzemní ho hned Lucy a usměje se na mě i na Happyho. Má teď nějak dobrou náladu. "Už jsem vám vybral práci. " podá mi Happy papír s popisem. "Práce pro pár. Ztrácí se novomanželé z líbánek. Jsou to mágové i normální lidi. Odměna bude vysoká. " četl jsem nahlas. Podivam se na Lucy. Cože? Lucy škrtí Happyho? "Proč jsi vybral zrovna toto? " třese s Happym. "Lucy, určité to myslel jako pár z přátel. Že Happy? " podívám se na něj výhružně. "Jasně, jak jinak." šeptá přiškrcený Happy. "No dobře, ale v tom případě ty nejedeš. " konečně ho pustila Lucy. Happy hned vzlétl. "Copak, chceš být se mnou na líbánkách sama? " zakřením se na ni. Já ji tak strašně rád zlobím. Co to? Dívá se na nás celý cech a Lucy je celá rudá a kouká do země. "Ještě spolu nechodíte a už jedete na líbánky? A kdy bude svatba, chtěl jsem ti jít za svědka. " rozesmál se Gray. "A já chtěla jít za družičku. " zasnila se Wendy. "Já taky." ozvala se Erza. CO? Má na sobě bílé družičkovské šaty. "Já to myslel ze srandy!" vykřiknu. "To určitě." ozve se znovu Gray. Mám toho dost, teď je Lucy smutná a díky mně se cítí trapně. No, super. "Chceš se prát, nudisto?" skočím po už vyslečeném kamarádovi. "Jaks mi to řekl? " řve naštvaně.
"Dost vy dva. " řekne výhrůžně Erza a praští našema hlavama o sebe. "Tak co Lucy? Berete to?" usměje se na Lucy. Podle mě to ne..."Berem to."řekne, aby ji všichni včetně mě slyšeli. Tázavě se na ní koukám. "Brát se ani jet na líbánky nemusíme, naším úkolem bude najít ty ztracené novomanželské páry, ne? " ujišťuje se, je přitom tak roztomilá. "No, uvidíte, co vám řeknou na místě. Ale kdyby se ta svatba konala, tak nás nezapomeňte pozvat. " Erza už to přehání, vždyť, jak by jsme se s Lucy mohli brát? Je to směšné. "Jasně, vždyť jste naše rodina. " Lucy se na Erzu usmála? "Ten úkol je z vesnice Marriage, která je odtud asi 4 hodiny jízdy vlakem. " omluvně se na mě podívala. "Já to zvládnu, běž si sbalit, stavím se pro tebe. " řekl jsem. Lucy potřebuje peníze na nájem a stejně nemám co dělat. Lucy si šla tedy sbalit nějaké věci. Sedl jsem si zatím k baru. "Vy dva jste opravdu krásný pár, divím se, že spolu ještě nic nemáte. " sdělila mi Mira zatím co utirala půllitry. "Sakra, co s tim všichni furt máte, jsme jenom přátelé. A mně to tak vyhovuje, asi. " ta poslední věta mi naštěstí nebyla rozumět, takže to nikdo neřešil. Až na..."Miluješ ji." pronesl přesvěčeně Happy. "Grr..." vrčím na něj. "Nech toho, nebo si mě nepřej! " vybafl jsem na něj. Už půjdu pro Lucy. Zvedl jsem se a chtěl už odejít. "Natsu, jsi MUŽ, tak se postarej o Lucy." poklepal mi Mirin brácha na rameno. Pomalu přikyvuji. "MĚJTE SE jdu s Lucy pracovat!" loučím se se svou rodinou.

"Lucy, už musíme vyrazit nebo nám to ujede. " oznámím jí. Stojíme před jejím bytem, zamyká dveře a můžeme vyrazit. "Jsem rád, že nemáš tolik zavazadel jako Erza."usmál jsem se podíval se na její malý batůžek. Zářivě se na mě usmála. Má vážně krásný úsměv a ty oči.

Ve vlaku: "Že já sem lezl. " lehl jsem si i přes druhé sedadlo. Je mi špatně, chce se mi zvracet a díky tomu jsem úplně bezbranný. Ještě že je tu Lucy. Počkat, kde je? S námahou zvednu hlavu. Aha, ležím jí hlavou na klíně. "Promiň. " omlouvám se a pokouším se normálně si sednout. Ale nepovede se, nedokážu se hýbat, proč to musí tak poskakovat a drncat. Alespoň se na Lucy omluvně podívám. Taky mě pozoruje, naše pohledy se střetnou. Dívá se na mě s něhou a pochopením. Pomalu zvedne ruku a s přehnanou opatrností mě začne hladit po mých vlasech. Jako by se bála. Zahledí se z okna vlaku, ale stále mě hladí po hlavě. Už chápu proč Happy pokaždé přede. Kdyby mi nebylo tak blbě, asi bych taky předl.
A takhle jsme strávili celé 4 hodiny. Lucy mě bezmyšlenkovitě hladila po vlasech a přitom koukala z okna. Vypadala tak smutně, potom se jí na to musím zeptat. Konečně jsme na místě. Vesnice Marriage. Lucy mi pomohla vystoupit z vlaku, chvíli jsme počkali, aby se tu vylidnilo a taky, abych měl chvilku na vzpamatování. "Vy jste ten pár z Fairy tailu?" zeptá se nás jakýsi muž v bílém obleku s knírkem. "Ano, to jsme my."odpovídá Lucy okamžitě. "Tak prosím pojďte rychle za mnou. " řekl a hned se rozešel směrem k prvnímu domku, vešel dovnitř a mávl na nás, aby jsme si pohnuli. "Tak, další dobrodružství začíná. Připraven?" ozve se Lucy. "Jsem nažhavenej!." odpověděl jsem se svym typickým úšklebkem a oba jsme vykročili k domu našeho nynějšího zaměstnavatele.