Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

60. Zjištění

Tak a je to tady :'( Poslední díl téhle story, bude trochu delší. Tak si ho užijte. .... :)) 

Pohled Carol 

.

.
.
"Came?" zavolala jsem na svého přítele, který byl někde v našem společném bytě.
"Ano, lásko?" ozval se mi nazpět.
"Je tam s tebou malá?" zeptala jsem se ho. Ano, Ano, Správně. Chodím s Cameronem a máme spolu krásnou malou princeznu. 
.
.
.
Rychle jsem otevřela oči a posadila se na posteli. Co to sakra bylo? Já s Came nic nemám! A dítě? Jenom to ne! Pravou rukou jsem si prohrábla vlhké vlasy a vstala z postele. Šla jsem se napít do kuchyně a zjistit kolik je vůbec hodin. 7:30 Super. Je víkend, takže co budu jako dělat? Sbaleno už mám, tak nevím. Naše firma má týdenní volno, takže jedu s kluky na chatu.
Už jsou to dva týdny od našeho rozchodu. Abych řekla pravdu, nechybí mi, teda jen někdy. Když ho vidím jak se tahá s takovýma holkama v Las Vegas, tak mě hned všechno přejde. Jak jsem mohla být tak slepá? Ano, láska je slepá. Z mého přemýšlení o mém bývalém příteli mě vyrušil zvonek od dveří. Trochu jsem se otřásla a šla otevřít. Za dveřmi stála Rafa. Otevřela jsem a s úsměvem ji pozdravila. Na to že jsem se rozešla s jejím bráchem neznamená, že my dvě jsme nezůstali dobré kamarádky. Pozvala jsem ji dál. 
"Co potřebuješ, že si přišla tak brzy z rána?" optala jsem se ji. 
"Promiň, jestli jsem tě vzbudila." dala si levou ruku k puse a zachichotala se. 
"Ne v pohodě, už jsem byla vzhůru. Tak co potřebuješ?" mávla jsem na ní rukou na znamení, že má začít mluvit.
"No, víš ..." odmlčela se a prohrábla si vlasy. "Nevím jak ti to říct" zasmála se, ale asi to je dost důležité, protože hned přestala. "No, prostě ...... Ta holka, kvůli který jste se rozešli .... no, tak to je, teda byla moje kamarádka ...." nechala doznít slovo. Vykuleně jsem se na ní koukala a nevěděla co říct. 
"Co? Cože?" vykoktala jsem ze sebe si po 5 min. "To si ze mě děláš srandu ne? On se vyspal s tvojí kamarádkou, aby ....." zlomil se mi hlas. Po dlouhé době se mi znovu nahrnuly slzy do očí a já začala brečet. Zase. Zase brečím kvůli němu.
"Promiň mi to" objala mě.
"Za co se mi omlouváš? Ty za nic nemůžeš." vzlykla jsem ji do ramene.
"Že jsem ti to neřekla dřív a za to ....." chtěla pokračovat, ale někdo opět zazvonil.  
"Promiň" omluvila jsem se a šla otevřít. Po cestě ke dveřím jsem si utřela slzy a párkrát zamrkala, aby zahnala ty další. Otevřela jsem dveře, za kterými stál usmívající se Cam, ale hned po tom co mě viděl mu úsměv spadl. 
"Zlato, co se děje?" hned si mě stáhl do obětí. 
"Pojď dál, nechci ti to říkat tady" mírně jsem vzlykla. On chápavě přikývl a společně se mnou šel do obýváku za Rafou. Jen co jí uviděl zmrzl v pohybu.
"Co ona tu dělá?" trochu naštvaně řek.
"To je v pohodě, ona za nic nemůže." usmála jsem se na něj a pohladila ho po zádech.
"Moc se mi to nelíbí." zamrmlal. 
"Uklidni se, sedni si a .... Dáte si něco?" pohladila jsem ho pro tentokrát po rameni a optala se obou. 
"Ne děkuji, už půjdu. Chtěla jsem ti to jen říct." řekla Rafa a stoupla si na znamení odchodu. Chápavě jsem přikývla a šla ji doprovodit ke dveřím. 
"Vážně už musíš?" optala jsem se ji znovu. 
"Musím, zastavila jsem se jen abych ti to řekla a taky pro to, že jsem měla cestu kolem." usmála se na mě. 
"Tak ahoj" rozloučili jsme se, objali a ona odešla. Vrátila jsem se ke Camovi, který si v kuchyni dělal snídani.
"To si se sem přišel najíst?" pobaveně jsem se ho zeptala.
"Jo a ne" zasmál se. "Kluci všechno včera sežrali, aby nic nezbylo v lednici když pojedeme pryč. Jo, už si sbalená?"
"Už dávno." poslala jsem mu vzdušnou pusu "Nachystej mi tady snídani, jdu se převlíct, děkuju" oznámila jsem a šla udělat vše potřebné. Ranní hygiena, trochu se zkulturnit a udělat něco s vlasy. Namalovaná jsem byla hned ( jen pudr, linky a řasenka ) a vlasy jsem si právě žehlila. Jak jsem se tak dívala do zrcadla do oka mi padla polička s těmi potřebami. V hlavě mi projela otázka: Kdy jsem to měla naposled? Rychle jsem odhodila žehličku a začala hledat mobil. Koupelna nic, ložnice nic. Vtrhla jsem do obýváku, který je spojen s kuchyní, jak velká voda. 
"Co blbneš?" smál se mi Cam. 
"Neviděl si můj mobil?" panikařila jsem. 
"Myslíš, tvůj nový zlatý Iphone?" uchechtl se. 
"Jo, přesně ten. Kde je?" 
"Leží na stole" ukázal na jídelní stůl. Rychle jsem po něm skočila a hledala červenou ikonku. Je to apka, u které si zapisujete kdy jsme to měli naposledy atd ... (Doopravdy existuje! :D) 
"Kurva" zaklela jsem. 
"Co je?" nechápal můj vystrašený výraz Cam. 
"Came? Musíme ihned do lékárny!" rázně jsem řekla a rychle se šla oblíkat. Džínové kraťasy, bílé tílko a modrobílá kostkovaná košile byli můj první výběr. Do ruky jsem si vzala mobil, klíče s peněženkou a na nohy žabky. Vzala jsem nechápajícího Cama za ruku a vytáhla ho z mého bytu. 
"Můžeš mi říct co to do tebe vjelo?" řekl stále nechápající Cam, po tom co jsme byli v mém autě v půlce cesty do lékárny.
"Pořád to nechápeš? Nedostala jsem to!" vyděšeně jsem se na něj podívala.
"A s kým by si to měla? Kdyby si to měla?" vyzvídal. Udělala jsem otrávený ksicht na což poznal, že jde právě o něj. "Hlavně neříkej, že s tím debilem" naštvaně řekl zvýšeným hlasem.
"A s kým jiným asi?" naštvaně jsem řekla.
"Promiň" řekl sklesle a povzbudivě mě pohladil po stehně.
"To ty promiň. Nesmím tak vyvádět." pohladila jsem ho po jeho ruce na mém stehně.  

Zastavila jsem před lékárnou a Cama nechala v autě. Koupila jsem si rovnou 5 těhotenských testu a jela zpět domů. Hned co jsme přišli jsem si je šla udělat. Právě teď sedím na sedačce vedle Cama a nervozně podupávám prvně pravou a následně levou nohou. Nesmáším čekání. A už vůbec ne, když jde o tak důležitou věc. Jestli jsem OPĚT těhotná, tak nevím co budu dělat. Nechám si to nebo ..... ? Nesmím takhle myslet. Ale co když?
"Bojíš se?" prolomil to napínavé ticho Cam.
"Co myslíš?" otočila jsem se na něj s poker facisem (nevím jak se skloňuje :DD) a zároveň se strachem v očích.  
"Pojď sem" roztáhl ruce. Padla jsem mu do náruče a zadržovala další slzy. Nesmím, nesmím. Opakovala jsem si. Na stolku mi začal zvonit budík na znamení, že uplynulo 30 min. Neochotně jsem se odtáhla od Cama a s nervozitou se podívala na těhotenský test .... 

Takže .... Je tu konec první série. :'( Omlouvám se, že jsem ho takhle ukončila, ale prostě to tak musí být. :D 
Chtěla bych moc všem pokědovat. Nečekala jsem že můj první příběh bude mít až tak velký úspěch :3  Doopravdy moc děkuji za 10,3K čtení, přes 761 votes a 394 komentářů. :33 Wow, prostě boží čísla hned u first story. :33 Všem hodně moooooooc děkuji ještě jednou. :3

Druhou sérii očekávejte na mém profilu za dva týdny. Určitě vám sem dám vědět. Tak kdyby někdo měl zájem a chuť, budu jen ráda. :)