Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

28. Dostal přes hubu!

Doufám, že se bude alespoň trochu díl líbit. :))

Je to tady, pátek. Dámská jízda už volá. Vyletěla jsem z postele, až se mi zatočila hlava a utíkala jsem do koupelny. Ranní hygiena a úprava hlasů, které jsem si sepnula skřipcem. Oblíkla jsem si modré tílko, které mělo velký výstřih vzadu a k tomu černé teplákové kraťasy. Je 10 hodin ráno a venku je teplo, jak za pravého poledne. Vyšla jsem z pokoje a seběhla schody dolů, v kuchyni jsem se nasnídala společně se Santim a mamkou. "Kde jsou všichni?" zeptala jsem se mamky, protože mi to bylo divný.
"Taťka a Lukas jsou v práci a Val ještě spí." odpověděla mi.
Přikývla jsem "Jo mami, půjčíš mi zase auto?"
"Naco ho zase potřebuješ?" zamračila se.
"Potřebuju zařídit pár věcí ohledně dnešní rozlučky a chci si ještě něco koupit."
"Tak to by si mohla vyzvednout ještě moje překvapení." usmála se mamka.
"Takže mi ho půjčíš?" usmívala jsem se.
"Jo, ale pod podmínkou, že to vyzvedneš!" ukázala ukazováček.
"Jo vyzvednu. Napiš mi co a kde. Já se du zatím nachystat." stoupla jsem od stolu, uklidila nádobí a šla se namalovat do koupelny. Na obličej jsem si štětečkem nanesla pudr a na řasy si dala mojí oblíbenou řasenku, která mi vždy udělá krásné dlouhé husté řasy. Vlasy jsem si nechala sepnuté skřipcem, jen jsem je trochu upravila. Z koupelny jsem vyšla a zašla do svého pokoje. Přemýšlela jsem co na sebe a nakonec jsem si vybrala bílou košili, kterou jsem si zastrčila co riflových krátkých kraťasů, do kterých jsem si musela dát hnědý pásek. U košile jsem si rozepnula 4 knoflíky a ohrnula si rukávy. Na krk jsem si dala dlouhý náhrdelník, který měl kříž jako přívěsek. Do středně velké hnědé kabelky jsem naházela potřebné věci a sešla dolů po schodech. "Mami?" řekla jsem trochu hlasitěji.
"V kuchyni" ozvala se mi. Přešla jsem z chodby do kuchyně za mamkou. "Ty máš mojí kabelku?" řekla mamka po tom co jsem přišla.
"No potřebovala jsem nějakou, tak jsem si půjčila tvojí. .... Tak co teda potřebuješ? Mám toho hodně tak šup, šup." naznačovala jsem rukou ať si pohne.
"Tady máš kartičku se kterou se prokážeš tady na tomhle místě. Je to napsané na mém jméně. Dávej na to pozor!" dala mi vizitku a varovně zatřásla ukazováčkem.
"Jo neboj, dám. A teď bych prosila klíče od auta." nastavila jsem ruku.
"Jsou na botníku."
"Dobře, tak já jdu. Kdyby něco zavolám. Pa" řekla jsem a odešla. V předsíni jsem si obula mé hnědé žabky, z botníku jsem vzala klíče a vyšla před dům. Hned na mě padlo to horko. V autě jsem hned zapnula klimatizaci a vyjela směr Lisabon.

Ve městě

Dárek pro Val jsem měla koupený, nějaké věci ohledně dnešního večera a noci už jsem měla taky na půl vyřízené. Zrovna jsem vcházela do nákupního centra, kde jsem si chtěla koupit nějaké šaty a něco pro Daviho, když jsem mu to slíbila. Procházela jsem se po centrum a dívala se do jakého obchodu zamířím prvně, když jsem do někoho narazila. "oh,... Omlou..." nedořekla jsem, protože jsem narazila do Davida. Jak já ho nesnáším!
"A hele koho nám to sem nesou. Ahoj pusinko." přímo se mi vysmíval do ksichtu.
"Nazdar" odsekla jsem mu a chtěla jsem od něj odejít, ale ten debil mě chytl za ruku a tím mi zabránil odejít.
"Ale kampak by si chtěla jít, když si teď přišla."
"Pusť mě!" moje dobrá nálada se začínala měnit na dost nasranou.
"Proč bych měl? Minule si mi utekla, tak to doděláme dneska!" na tváři mu pohrával posměšný úsměv.
"Naser si! A pusť mě!" začínala jsem zvyšovat hlas.
"Ale notak, uvolni se." trochu pustil mé zápěstí, toho jsem využila a vysmekla se mu.
"Ještě jednou na mě sáhneš a neručím za sebe!" ukázala jsem mu před tváří ukazováček.
"A co by si mi prosím tě udělala?" uchechtl se a chytl mě za bok. Neodpověděla jsem mu a rovnou mu vrazila pořádnou facku, až mě zabolela ruka. Pár lidí co šlo okolo se na nás nechápavě podívalo.
"Varovala jsem tě." teď jsem se mu pro změnu vysmála já do ksichtu.
"Tohohle budeš litovat děvenko, za to tě to bude pěkně bolet."
Uchechtla jsem se. Když nedával moc velký pozor kopla jsem ho do koulí. "Myslím, že teď to bolí tebe." sklonila jsem se k němu, pošeptala mu to do ucha a pořádně se zasmála. Narovnala jsem se "Varuju tě naposled. Příště už to nebude tak bezbolestný." řekla jsem mu a odkráčela do obchodu se spodním prádlem. Koupila jsem dva dost luxusní vyzývavé kousky sexy prádýlka. Jeden byl červenočerný s podvazky a druhý růžově černý, taky s podvazky. Ptáte se proč dva? No protože jeden je pro Val a druhý pro mě. Dáreček pro Neymiho už je koupený, zbývá Davi. V dalším obchodě jsem si koupila šaty na večer. Zlaté flitrové mini šaty s odhalenými zády a vetším výstřihem ve předu s krátkým rukávem. Ještě jsem si koupila béžové lodičky na platformě s páskem. Zašla jsem do hračkářství se podívat co tam mají, nakonec jsem koupila vláčky a dinosaury, ty Davi zbožňuje. Vyšla jsem z centra a nasedla do auta. Poslední zastávka byla v cukrářství kousek za Lisabonem.
"Dobrý den co si budete přát?" oslovila mě mladší prodavačka.
"Dobrý, mám tady něco vyzvednout. Tady máte vizitku a je to na jméno Sandra De La Rosa."
"ah ano, Je to dort. Počkejte chviličku." řekla a odběhla nějak do zadní části budovy. Za cca 5 min se vrátila s velkou krabicí. "Tak tady to máte." podávala mi jí.
Převzala jsem jí. "A zaplacené to je?"
"Ano, paní Roso platila hned při obědnání."
"Tak děkuji. Naschle."
"Naschle." S jejím úsměvem jsem odešla z cukrárny a ten těžký dort dala na zadní sedačku. Konečně jsem mohla jet domů, ale jenom na chvilku, protože v 7 máme obědnanou limuzínu a večírek začíná.
Po cestě jsem poslouchala 'The Chainsmokers - Roses' moje oblíbená písnička za poslední dobu. Cesta probíhala v klidu, až do doby než jsem přijela kousek před Lisabon. Stála tam kolona aut. "Nenene" opakovala jsem pořád dokola. Stáhla jsem si okýnko a ťukala do volantu podle rytmu písničky. Přede mnou stál Chevrolet Camaro, typuju z roku 1969. Další autíčko co se mi strašně líbí. Vzpoměla jsem si na Davida, jak pro mě přijel. Z auta přede mnou vystoupil mladej kluk.... do prdele to je David. Sklouzla jsem po sedačce níž, aby mě neviděl, no ale marně. Přišel k otevřenému okýnku. "Ale, ale. Dneska na sebe máme nějaký štěstí." uchechtl se.
"Jo a proto se můžeš sebrat a táhnout do prdele." moje blbá nálada byla zpět.
"To určitě. Vystup, před náma je stejně dlouhá kolona. Dlouho se nehneme a proto můžeme pokračovat." řekl dost sebejistě. Přemýšlela jsem jestli mám a nebo nemám vystoupil, ale nakonec jsem stejně vystoupila. David přišel na těsno ke mně "Vidíš, že to jde když se chce." chytl mě za boky.
"Nevystoupila jsem kvůli tobě debile. A už jednou jsem ti řekla, že na mě nemáš hrabat." zvýšila jsem hlas a snažila se jeho ruce dát pryč.
"Teď mi jen tak neutečeš pusinko." naklonil se ke mně, že mi dá pusu, ale já skláněla do zadu, aby se mu to nepovedlo, až jsem si lehla na kapotu. "Vojedu tě tady na kapotě, pusinko." řekl a přisál se mi na krk. Dost se mi to nelíbilo a proto jsem ho začala odstrkovat, ale on se ani nehnul. Nenapadla mě jiná možnost, než ho znovu kopnout mezi nohy, ale prvně si s ním pohraju. Zajela jsem mu rukama do vlasů a zatahala. On se na mě podíval "Vidíš, že to jde když se chce." a přisál se mi na rty. Bylo to k nesnesení, ale spolupracovala jsem. V našem dost drsném líbání jsem uskutečnila můj plán, vší silou jsem ho kopla do rozkroku. Hned se ode mě odlepil a chytl si koule. "Au...kurva..." nadával. Já se spokojeně usmála a utřela si rty od něj. Sklonila jsem se k němu "Řekla jsem ti, že na mě nemáš hrabat. Teď platíš za svoje činny. Měj se dobře debile." řekla jsem mu a nastoupila do auta. Předjela jsem jeho auta a vydala se domů, protože cesta se konečně uvolnila.

Takže....Chci se zeptat jestli chcete Davida (Jaka Millera) ještě v příběhu nebo ne? Jinak se omlouvám, že je to trošku delší, ale scénka s autem mě napadla na poslední chvíli. :DD
Vím, že jsem slíbila díl ve středu nebo v pátek, ale nějak nebyl čas. A omlouvám se za chyby, psala jsem to na mobilu.
Komentáře a VOTES potěšíl :))