Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

15. Krásně strávený páteční večer 3.část

Další pokračování pátečního večera. :D Doufám, že se bude líbit. :)) 

Strčil klíčky do zapalování, nastartoval a vyjel. "Máš hlad?" zeptal se mě, když jsme stáli na červené.
"Ani ne, ale něco bych si dala." zasmála jsem se.
"Dobře. Tak jedeme." řekl když naskočila zelená.
"Kam jedeme?" zeptala jsem se ho se zvednutým obočím. 
"Za 10 min se dozvíš." mrknul na mě, ruku kterou měl na řadící páce, dal na mé stehno. Už jsem se k tomu radši nevyjadřovala, jen jsem se povzdechla. Nastalo ticho, které všichni tak strašně milujeme.
"Můžeš pustit nějaký písničky nebo začít o něčem mluvit? Protože to ticho mě dost sere." řekla jsem a zasmála se.
"Písničky nebudou! Řekni mi něco o sobě. Nic o tobě nevím, tak teď to můžu napravit."
"Dobře, takže .... mé celé jméno je Carolina Isabel De La Rosa, jsem Portugalka, je mi 20 let. Narozeniny mám 18.2. Než jsem se odstěhovala do Barcelony, kvůli práci, žila jsem v malém městečku jménem Setúbal kousek od Lisabonu. Mám starší sestru, která se bude za měsíc vdávat a taky mám mladšího bratra, který je blázen do fotbalu a miluje Barcelonu. Můj taťka je kliďas a mamka mi jde občas na nervy, prostě mám nejlepší rodiče na světě." zasmála jsem se. "Ještě něco chceš vědět?"
"Zatím ne, až si na něco vzpomenu řeknu ti."
"Fajn, teď ty!"
"Uuu..., takže mé celé jméno je Neymar da Silva Santos Junior, je mi 23 let. Narozeniny mám 5.2., narodil jsem se v Sao Paulu. Než jsem přestoupil do Barcelony hrál jsem za Santos, za který jsem hrál od mala. Taky hraju za národní tým Brazílie, tam hraju od 18-ti let. Mám mladší sestru, která bydlí taky se mnou tak jako moji kamarádi. V 19-ti jsem se stal otcem. Můj syn se jmenuje Davi Lucca da Silva Santos a jsou mu 3 roky, ale 24. srpna bude mít narozeniny. Matka mého syna se jmenuje Carolina Dantas, což je shoda jmen. Moje bývalá přítelkyně se jmenuje Bruna Marquezine, která mi dala kopačky kvůli jednomu kokotovi a od té doby jsem neměl přítelkyni. Jo a moje mamka se jmenuje Nadine a otec Neymar, ale to je asi jasný. hmm, To je asi všechno. Nebo ještě chceš něco vědět?"
"Zatím ne, až si na něco vzpomenu řeknu ti." zopakovala jsem jeho větu, na to jsme se jenom zasmáli.
"Tak jo, jsme na místě!" zahlásil Ney. To už uběhlo 10 min? řekla jsem si v duchu. Vyjel kopec nahoru, z nějaké přihrádky vytáhl ovladač a otevřel vrata. Vjel dovnitř a zase je za sebou zavřel. Zajel do garáže, jako pravý getleman mi otevřel dveře a společně jsme vyšli z garáže a šli ke dveřím.
"To je obrovskej barák. To je tvoje?" otevřela jsem pusu do 'O' a měla jsem vykulené oči.
"Jo to je. No jak se to vezme. V Barceloně dlouho trvá než si můžeš koupit dům, tak jsem si ho pronajal." Otevřel vchodové dveře a pustil mě první dovnitř. Už jen tady dole je to obrovský a luxusní, tak to chci vidět zbytek domu. Naproti dveřím vedli schody nahoru, na pravé straně ode dveří byla luxusní bíločerná kuchyň s jídelnou. Vedle schodů byla dlouhá chodba se třemi dveřmi. Se zadních dveří k nám přiběhl krásný středně velký pes.
"Ten je roztomilej." hladila jsem si ho.
"Tohle je Poker, náš mazlíček." řekl Ney, když na něho skočil (v mediích). 
"Tatínek je doma" zakřičel někdo za mnou. Otočila jsem se a uviděla roztomilýho malýho klučíka, jak stál u kuchyňské linky. Podívala jsem se na Neymara, ten si klekl a roztáhl ruce. Ten malej špunt se k němu rozutíkal a skočil mu do náruče. Neymar ho pevně chytil a zatočil se sním, potom ho pustil na zem a dal mu pusu. 
"Tohle je můj syn Davi." pohladil ho po vlasech. "Davi jak se říká!" 
"Dobý den." stydlivě řekl a schovával se za neymarovou nohou. 
"Ahoj"  usmála jsem se na něho a naklonila hlavu, abych na něho viděla. 
"Kde je Rafaella a ostatní?" zeptal se Ney Daviho. Odpověď se mu dostavila velice brzo.
"Tady seš! Aaa Neymar je doma a přivezl nám návštěvu." přišla k nám mladá sympatická holka. 
"Carol tohle je Rafaella, moje sestra a Raf tohle je Carol, moje kamarádka." představil nás Ney. Potřásli jsme si rukama.
"Pojďte si sednout k nám do obýváku." řekla Rafa, ukázala rukou ať jdeme za ní a Davim. 
"Pojď a připrav se." chytl mě za ruku Ney a šel se mnou do nějaké místnosti. 
"Na co se mám připravit?" zeptala jsem se ho, ale odpověď se mi dostavila velice brzy. Vešli jsme do obrovského obývacího pokoje, ve kterém seděli dva kluci, starší pán, o trochu starší holka než já, Rafa a Davi. 
"ooo" řekl jeden z těch kluků a začal tleskat. 
"Na tohle ses měla připravit." otočil se na mě Ney. "Jinak tohle je Gil, můj kámoš" ukázal na mladého černovlasého kluka "tohle je André, můj kámoš" ukázal na hnědovlasého kluka sedícího vedle Gila, odhaduji že jsou stejně staří jako Ney. "tohle je Eduardo, můj agent" ukázal na staršího pána. "a tohle je Marcela, naše kuchařka" ukázal na holku. "Rafaellu a Daviho už znáš." 
"Ahoj, já jsem Carolina, ale můžete mi říkat Carol." usmála jsem se. Odpovědí mi bylo sborové "Ahoj", na které jsme se všichni začali smát. Chystali jsme si sednout, ale zastavila nás Marcela se slovy "Sedat si nemusíte, protože na vás čeká večeře. Takže jdeme do kuchyně." jak řekla tak taky udělala. Stoupla si a ukázala rukou ať jdeme za ní do kuchyně. Nejdřív se mi nechtělo, ale nakonec jsem šla po 'krátkém' přemlouvání. Po večeři jsme seděli v obýváku, povídali si, smáli se, dívali se jak kluci hrají Fifu a dělali kraviny s Davim.

V 10 večer

"Tak já jdu domů. Ahoj" oznámila Marcela.
"Ty půjdeš sama v takový tmě? Kdybych šla já docela bych se bála." řekla jsem jí a zasmála se.
"Bydlím jen pár baráků odsud, takže je to pohoda a na cestu mi svítí světla. Třeba se ještě někdy uvidíme. Ahoj."
"Ahoj, třeba někdy." na rozloučenou jsme se objali a Marcela šla domů. Dost jsem si s holkama sedla, jsou milý, zábavný a dá se s nimi dobře povídat a navíc jsou v mém věku.  
"Ahoj" zakřičeli opožděně kluci.
"Kluci uklidněte se! Davi už spí." okřikla kluky Rafa.
"Jo, už budem jako myšky." odpověděl jí Gil a začal se smát společně s klukama.
"Tak ti jsou marní." řekla jsem Rafaelly, která jen nad nimi kroutila nechápavě hlavou. Seděli jsme v kuchyni nějakou tu chvíli a povídali si, zatím co kluci hráli fifu. Asi po hodině jsme šli za nimi do obýváku.
"Jak vás to může pořád bavit?" řekla Rafa a lokty se opírala o kolena.
"Chceš vědět jak? Tak se dívej jak." řekl André a začal hrát další zápas s Gilem.
"Jdu si do kuchyně pro další mojito, chcete taky někdo?" zeptala jsem se jich.
"Jo mě prosím" řekla Rafa a kopla do sebe tu trochu, kterou měla ve skleničce. Vzala jsem od ní skleničku a šla do kuchyně, která byla vedle obýváku.
Nalívala jsem do sklenice připraveně mojito z lednice, když si položil hlavu na mé pravé rameno Ney a hladil mě přes boky. Přestala jsem nalívat, zaklonila jsem hlavu, takže jsem se teď opírala o neymarovo levé rameno. Začal mi dávat polibky na klíční kost a občas zavítal i na rameno, na klíční kosti udělal i pár cucfleků směrem ke krku. Začala jsem přerušovaně dýchat a zkousla si ret. Dala jsem na horu ruce a dala je neymarovi za krk. Jeho ruce začínali přejíždět z boků na stehna a pod tričko. Bylo to skurveně příjemný, ale musela jsem to přerušit. "Kdy mě odvezeš domů?"
"Dneska nikam nejedeš. Budeš spát tady!"
"Aha." pustila jsem se ho a otočila se k němu čelem. "To ti nevadí, že by nás mohli načapat?" dala jsem mu ruce zpět za krk a vjela do vlasu a přejížděla v nich.
"Ti jsou zažraní do hry."
"Ale Rafa se na ně jenom dívá a myslím, že jestli hned teď nepříjdu, bude jí to podezřelí."
"Tak to dokončíme v mí ložnici."
"Třeba později." mrkla jsem na něho a dala mu pusu. Odlepila jsem se od něj a dokončila naše mojita. Ještě než neymar odešel plácnul mě přes prdel a odešel zpátky do obýváku. Já přišla o minutu za ním. Kluci si nas nějak nevšímali, ale Rafa se dívala nějak podezřele.
"Co ti tak dlouho trvalo?" zasmála se.
"Promiň, ještě jsme s Neyem na něčem domlouvali."
"Jsem tu málem umřela žízní." zase se zasmála.
"Zas tak dlouho jsme tam nebyli, aby si umírala." zasmála jsem se.

O půlnoci

"Nevím jak vy, ale já jdu spát. Dobrou noc." ospale nám oznámila Rafa.
"Dobrou noc" řekla jsem jí, při jejím odchodu.
"Pro dnešek máme ligu dohranou. Jdu spát, dobrou" řekl Gil a odebral se k odchodu.
"Taky jdu. Budeš ještě hrát nebo to mám vypnout?" zeptal se Neymara André.
"Běž si lehnout, já to vypnu."
"Tak dobře, drou noc." mávl na nás rukou a odešel.
Seděli jsme na gauči  a já sledovala Neymara jak hraje další zápas.
"Chceš si zahrát se mnou?" zeptal se mě Ney, potom co viděl můj unuděný výraz.
"Hrála bych si s něčím jiným." stoupla jsem z gauče, přešla k Neymarovi, který ležel na druhém gauči.  Sedla si na něho obkročmo, sklonila jsem se k němu, ruce si dala za jeho krk a dávala mu polibky na krk.
"Počkej, alespoň to vypnu." řekl a nakláněl se tak, aby viděl na obrazovku.
Všeho jsem nechala, slezla jsem z něho a obešla do kuchyně si nalít pití, ale ještě něž jsem odešla vzala jsem si svou skleničku od mojita, která ležela na stolku. V kuchyni jsem si nalila studenou vodu z kouhout a napila se. Jo chovám se tu jako doma. :D Když jsem dopila skleničku jsem položila do křezu. Otočila jsem se a málem dostala infarkt. Naproti mě stál Ney a opíral se o skříňku. Přišel ke mě, chytl mě za boky a vysadil na kuchyňskou linku. 
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Ooo! :D
Pokračování příště. :D Co se asi bude dít? :DD
Chtěla bych vám strašně poděkovat za komentáře, votes a že se mnou máte trpělivost.
Hope you like it :3
-littleNeymar_MM