Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

47. Svatba 3/3

Tak konečně poslední díl svatby. Snad se bude líbit. :)) 

Jediná věc, kterou jsem si opakovala, když si vyměňovali manželské sliby, byla abych se nerozbrečela. Stejně to bylo marné. Pár slz se mi z oka vykutálelo. Tolik zamilovaných slov jsem dlouho neslyšela. Oni dva prostě k sobě patří. Po obřadu jsme se přesunuli na zahradu zámku. Připravili to podle představ. Krásné počasí, nádherný den, krásná svatba. Co víc si přát? Měli jsme stůl napravo od novomanželů. Jako vždycky jsme seděli s holkama a jejich doprovodem. Po pozdním obědě začala zábava. 
"Poprosila bych novomanžele, aby šli nakrájet dort." řekla nějaká paní do mikrofonu. Půlku lidí taky ani neznám. Všichni se přesunuli ke stolu, kde stál 5-ti patrový dort. Val má svatbu sladěnou do bílo fialova, takže i dost na sobě měl tyhle barvy. Val s Lukasem si stoupli vedle sebe, chytli společně nůž a nakrojili dort. Všichni začali tleskat a křičet Wow. Každý si musel vzít nejmíň jeden kousek. A jste normální? Kam to mám dávat? Dáte oběd o 3 chodech a ještě chcete, abych snědla tak velký kousek dortu? Mám úplně normální rodinu. 
"Pojď, půjdeme se projít." řekl mi Ney a už mě tahal někam do zahrady. Bylo těžký chodit po takovém povrchu ve vysokých podpatkách a ještě ve tmě. 
"Cože tak najednou?" zeptala jsem se, když jsme šli chvilku ticho a jen se držely za ruce.
"Co?"
"Že si najednou řekl, že jdeme odtamtud pryč"
"To nemůžu unést svojí přítelkyni?" zastavil se u altánku, který byl osvětlený svíčkama a otočil se na mě s pobaveným obličejem. 
"Nemá se náhodou unášet nevěsta?" říkala jsem při tom co jsme vycházeli schody do altánu. 
"hm, Možná" pokrčil rameny "Ale ne když chceš být o samotě s milovanou osobou.." konec věty nechal doznít a klekl si přede mě. 
"Pane bože" vypískla jsem a dala si ruce před pusu. "Neymare, že nejdeš dělat to co si myslím?" mumlala jsem si do ruk. 
"Zlato, co blbneš? Chtěl jsem se jenom zvednout pro tenhle čtvrťák. Pro štěstí." řekl a před obličejem mi zamával čtvrťákem.
"Ty seš debil. Vážně. Opravdu debil" nadávala jsem a šla od něho pryč.
"Ty sis myslela, že tě chci pořádat o ruku? Zlato, kdybych chtěl, tak to udělám romantičtější." říkal trochu dál ode mě. Nahrnuly se mi slzy do očí, ani nevím proč. Nejsme spolu ani 2 měsíce, tak co jsem čekala. Asi to dělá ta svatba a to prostředí kolem mě. Jsem nějaká přecitlivělá. 
"Nech mě bejt debile. Co sis myslel, že si budu myslet když si přede mě klekneš?" prudce jsem se zastavila a otočila se na něho. 
"Zlato ..., Miluju tě" říkal a šel za mnou. Když přišel na těsno ke mně, chytil mě jednou rukou za pás a druhou mi dal na bradu. 
"Nech mě!" vysmekla jsem se mu a šla od něho pryč. Silně mě chytl za zápěstí a otočil si mě k sobě. Hned se mi přisál na rty. Aaa. Ne! Nemůžu mu to jen tak odpustit. Začala jsem se mu vzpírat. On zesílil své stisknutí na mém zápěstí. Au! To jako bolí jestli tě to nesere.
"To bolí" zamumlala jsem.
On se odlepil od mých rtů a podíval se mi do očí "Promiň" 
"Myslíš, že to jedno blbý promiň spraví?" zvedla jsem obočí. 
"A promiň s miluju tě?" 
"Jdi se bodnout Neymare." zakroutila jsem hlavou a odešla do víru dobré nálady. Nechala jsem ho tam jen tak stát, ale co sám si to posral sám si to musí vyžehlit. I když jsem měla náladu úplně na hovno, musela jsem nasadit spokojený úsměv. Šla jsem k baru a objednala si něco tvrdého. 3 skleničky, Už stačí! křičelo na mě moje podvědomí.
"Stačí slečínko" vytrhla mi z ruky skleničku mamka a vypila ji za mě.
"Hej! To bylo moje pití." máchla jsem rukama.
"Už není. Kde máš Neymara?" 
"Nevím. Pohádali jsme se, teda nasral mě." pokrčila jsem rameny. 
"A proto taky stojíš a opíjíš se? Děvče jde vidět, že je to vaše první hádka." řekla mamka a kopla do sebe další skleničku. 
"Mami nestarej se o mě. Neměl si to u mě pos...." nedořekla jsem, protože se mi před obličejem objevila červená růže. Naskočila jsem, protože jsem se lekla. Otočila jsem se a uviděla Neymara, jak se na mě smutně dívá.
"Promiň, nechtěl jsem a prostě jsem debil. Jsem debil, kterýho miluješ." řekl a uchechtl se. 
Zasmála jsem se a vzala si od něho růži, ke které jsem si přivoněla. "Nech už toho naštvání a pojď si se mnou zatancovat." kejvl hlavou na parket, na kterém tancovali Val s Lukasem. Usmála jsem se na ně. Oni dva jsou tak zamilovaný páreček, neříkám že mezi sebou taky něco neměli.
"Tak jdeš?" vyrušil mě z přemýšlení Ney.
"Carol" chytla mě za rameno mamka a povzbudivě se na mě usmála "Utíkej." pokynula směrem k parketu.
"Tak jdeme ne?" zeptala jsem se Neymara, který mě hned chytl za ruku a šel se mnou směr parket. začala hrát písnička od Eda Sheerana - Thinking out loud.  
"Naše písnička." zašeptal mi Ney do ucha. 
"My máme písničku?" divila jsem se. 
"Teď už jo, promiň zlato. Miluju tě" usmál se. 
Chvilku jsem neodpovídala "Taky tě miluju" 
"Tvoje rty jsou stvořeny k líbáni" řekl a dal mi pusu. Zasmála jsem se a polibek mu oplatila. Fajn. Už je to mezi náma zase v pohodě. Moje menší slabá chvilka a jeho debilní nápad. Tohle je prostě kluk, kterého miluju ze všech nejvíc. 

So ... Svatba je za náma. Teda moc svatby tam nebylo. :DD Lekli jste se, že jí žádá o ruku? :DD Dobrej lekanec ne? :DD Ne, omlouvám se vám, jestli jsem vás nějak vylekala. :DD 
Další díl bude na štědrý den :3 a můžu vám, že budete dost překvapení :D Víc ani muk :DD 
Děkuji za komentáře a votes. :3 Jste zlatíčka moje :3